Vysoké školy by měly příští rok dostat o tři miliardy korun víc. Schválila to vláda v návrhu rozpočtu na příští rok. Podle kandidátů do sněmovny, kteří vystoupili v Předvolební debatě České televize, je dobře, že dostanou vysoké školy více peněz. Částka je ale podle nich nedostatečná a navíc přichází pozdě. Mnozí také upozorňují, že vysoké školy by potřebovaly dlouhodobější systém financování.
„Není to dost, ale je to první dobrý krok,“ říká o třech miliardách navíc Petr Gazdík (STAN). „Financování vysokých škol je někde na úrovni před deseti lety. Od té doby se (rozpočet pro VŠ) příliš nezvyšoval a já rozumím rektorům, že toho mají dost,“ dodal.
Řada asijských zemí dává na vzdělání stále větší důraz a Česko ani další evropské země by podle něj neměly tyto změny přehlížet. „Pokud se Evropa nemá v příštích dvaceti letech stát skanzenem, kde se budou asijské firmy chodit dívat a my budeme jejich montovnou, tak musíme začít u školství,“ podotkl Gazdík.
„Nemáme systémová opatření, kde by se dokázalo na těch školách s finančními prostředky dobře nakládat. Rektor ani děkan dnes nemá ve svých rukou, že může s penězi efektivně nakládat,“ vidí hlavní problém vysokého školství Ivo Vondrák (ANO), který do loňska působil jako rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
„Je to začátek, ale mně to přijde nesystémové opatření,“ uvádí Pavel Himl (Zelení). Upozorňuje, že o rozpočtu bude rozhodovat až nová sněmovna, která vzejde z říjnových voleb. „Já sám jsem se na protestech podílel, sám jsem akademik. A nemyslím si, na rozdíl od pana Vondráka, že pokud se třeba můj plat docenta po 15 letech na VŠ zvedne mírně nad průměrnou mzdu, že je to špatné nakládání s penězi.“ Pokud je po vysokých školách vyžadována kvalita, je také nutné akademiky zaplatit jako v zahraničí, dodal Himl.
Podle Michala Šmucra (SPD) je navýšení rozpočtu jen součástí předvolební kampaně. „Několik let se tady nic nestalo a teď najednou přidáváme vysokým školám a snažíme se dát najevo, že nám na školství záleží,“ kritizuje vládu. „Dlouhodobě podfinancovaný systém teď dostává jakousi předvolební náplast,“ dodal.
Pavel Klíma (TOP 09) souhlasí, že zvýšení rozpočtu přišlo pozdě. „Do vysokého školství šlo daleko víc peněz i v dobách ekonomické krize. A teď, tři a půl týdne před volbami, nezlobte se, to je opravdu výsměch,“ míní.
Financování vysokých škol by podle něj mělo být mnohem více vázáno na kvalitu. „A jak mi říkají rektoři, rádi by finanční stabilitu. Jedna věc je, že tam peníze pošleme, druhá je, aby tam přicházely stabilně. Potřebovali by výhled minimálně tři, nejlépe pět let dopředu, tak aby svoji vědeckou činnost mohli dobře plánovat,“ dodává Klíma.
Za výsměch označuje tři miliardy korun i Ivo Pojezný (KSČM), školy by si podle něj zasloužily mnohem víc. „Pokud si vezmeme odměňování doktorandů, kteří jsou na úrovni minima, docentů, odborných asistentů – ti mají kolem 20 tisíc korun – a když se podíváme, že některé firmy berou skladníky v Praze za minimální mzdy kolem 34 tisíc korun… Je vidět, že firmy si váží svých skladníků a že stát si neváží vysokých škol.“
„Piráti to vnímají také jako nesystémovou záležitost, byť jsme rádi za ty tři miliardy. My bychom do toho teď dali nesystémově aspoň pět miliard na rozjezd,“ říká Ondřej Kolek (Piráti), podle něhož je ale třeba vytvořit dlouhodobější plán dalšího navyšování.
Jiří Mihola (KDU-ČSL) odmítá názor, že by navýšení rozpočtu bylo předvolebním gestem. Podle něj by si měli „sáhnout do svědomí“ i minulé vlády. „Vysoké školství je podfinancované, ale není možné to zužovat na poslední vládu, to byste si asi dělali legraci,“ obořil se na kolegy.
„Dobře, že se to posunulo aspoň na 3 miliardy, i když to mělo dopadnout na ty 4,5 (miliardy), jak bylo přislíbeno. A samozřejmě musí se tlačit dál, protože pokud někde ČR může prorazit, tak právě v oblasti vzdělání, vědy, výzkumu, inovací. Je to nejlepší investice do budoucnosti,“ míní.
„Z těch tří miliard je velmi důležité, abychom nasměrovali podstatnou část především dlouhodobě velmi podfinancovaným pedagogickým fakultám a nesmíme zapomenout ani na doktorandy,“ popsal svou představu. I on souhlasí s tím, že je třeba nastavit dlouhodobý systém financování.
Také další zástupce vládní strany, Petr Kořenek z ČSSD, odmítá, že by teď vláda jednala pod tlakem vysokých škol. Jejich představitelé v poslední době hrozili protesty, pokud nedostanou v rozpočtu víc peněz. „Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová jasně avizovala, že první přijde reforma regionálního školství a v roce 2017 se budou řešit finance pro vysoké školy,“ uvedl.
Miliardy navíc chválí i Ilona Mauritzová (ODS), bývalá rektorka Západočeské univerzity v Plzni. Stejně jako zástupce TOP 09 by však ráda školám zajistila stabilitu financování na delší období. „Přicházíme s návrhem kontraktového financování, aby šlo o systémové řešení. Aby VŠ i ve vztahu k tomu, že se mají více zabývat kvalitou, měly finanční prostředky na více let,“ popsala.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
