Navrhované navýšení rozpočtu jen o 700 milionů namísto slíbených 4,5 miliardy je pro vysoké školy nepřijatelné, a pokud nedojde k dohodě, chtějí akademici demonstrovat. V Interview ČT24 to řekl rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Podle něj české vlády zcela ztratily schopnost dlouhodobého plánování a trpí kvůli tomu i školství.
Vláda v pondělí vyhověla dalším požadavkům na zvýšení platů v mnoha profesích veřejného sektoru, od listopadu dostanou 15 procent navíc i učitelé. Na přidání peněz vysokým školám se ale koalice stále nedohodla. V návrhu rozpočtu na příští rok je pro VŠ zatím 700 milionů korun navíc, rektoři ale žádají navýšení o slibované 4,5 miliardy korun.
„Nejistota trvá už 3,5 roku, takže dalších 14 dní samozřejmě vydržíme. Ale myslím si, že nás čeká opravdu vážná debata o tom, kde bude kompromis mezi návrhem ministerstva školství a tím, co by mohlo být v rozpočtu. Budeme tvrdě vyjednávat o tom, co si vlastně od nás stát tím rozpočtem objedná. 700 milionů korun je z pohledu vysokých škol naprosto nepřijatelná částka, takže o té já ani nechci přemýšlet,“ řekl Bek.
V říjnu, se začátkem zimního semestru, chtějí akademici na situaci vysokých škol veřejně upozornit. Podoba bude podle rektora Beka záviset na tom, jaké navýšení rozpočtu nakonec bude dojednáno.
„Pokud tam bude přijatelná částka, tak ten týden proběhne důstojně a radostně… Na druhé straně pokud bychom se s vládou nedokázali najít v nějakém návrhu, tak předpokládáme, že se ve středu v tom týdnu odehraje velká demonstrace v Praze a ve čtvrtek a v pátek budou probíhat akce v jednotlivých univerzitních městech,“ uvedl.
Na problém založily Babišovy škrty
Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) je přesvědčen o tom, že se koalice v krátké době na navýšení vysokoškolského rozpočtu shodne. „I tři miliardy korun, o kterých se nyní hovoří, představují slušný základ pro podporu kvality vzdělávací činnosti i pro zvýšení stipendií doktorandů,“ prohlásil Štech.
Podle Mikuláše Beka se ministr Štech i jeho předchůdkyně Kateřina Valachová snaží napravit situaci, která vznikla hned na začátku působení současné vlády v roce 2014. „Tehdy ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem naplánovalo škrty v rozpočtu vysokých škol pod záminkou, že klesají počty studentů. Což byl argument velmi nefér, protože předtím, když počty studentů rostly, tak rozpočet sotva doháněl nárůst,“ upozorňuje Bek.
„Pak se škrtly peníze v době krize a MF tvrdilo, že proto, že demografie klesá, se může vesele škrtat vysokým školám. To se stalo v roce 2014 a celou dobu působení této vlády bojujeme o to, aby nebyl pokles rozpočtu,“ dodává.
Spoluúčasti studentů se nevyhneme
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek míní, že vysoké školy kromě navyšování prostředků potřebují i změnu financování. Na takové, které by jim dalo jistotu například na pět let dopředu. A diskuse se podle něj musí začít vést i o zdrojích peněz.
„Je otázkou, zda budou veřejné rozpočty schopny pokrýt takový nárůst. Já se obávám, že v konkurenci nároků, jako je důchodový systém, zdravotní péče nebo obrana, bude pro vládu velmi těžké nacházet víc a víc prostředků pro VŠ. A považoval bych za velkou chybu, kdyby se budoucí vláda rozhodla omezit přístup k vysokému školství. To by byla podle mě naprostá sociální katastrofa,“ upozorňuje Bek.
Vysoké školství je podle něj jedinou adekvátní reakcí na proměny trhu práce a do budoucna bude nutné, aby velká část mladých pokračovala po maturitě ve studiu na vysoké škole.
„Pokud se nenajdou prostředky ve veřejných rozpočtech, je namístě uvažovat o nějakém systému spoluúčasti studentů. Ale ten systém by musel být velmi promyšlený, musel by ošetřovat rizika znevýhodnění některých skupin, musel by počítat se stipendii, s půjčkami a podobnými nástroji. A ta debata vůbec neprobíhá. Já nejsem žádný ideologický přítel školného, ale myslím, že nás nečekají snadné časy ve veřejném financování vysokého školství,“ míní Bek.
Nepřidali v době růstu, co bude za krize?
Vláda ani v době ekonomického růstu nedokázala vysokým školám přidat peníze a podle Beka je tak vážný důvod k obavám z toho, co přijde, až výkon ekonomiky začne znovu klesat. Hlavním problémem je podle něj chybějící dlouhodobá koncepce.
„České vlády v posledních deseti letech zcela ztratily schopnost strategického plánování, hledání dlouhodobého konsenzu o základních trendech vývoje. Jen se flikuje rozpočet z roku na rok, aby nekřičely některé zájmové skupiny, ale té vrcholové politice chybí jakékoli rozumné směřování,“ podotkl rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů.
