Vztah současné vlády k vysokému školství je nejhorší od roku 1989, řekl po jednání České konference rektorů její místopředseda a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Rektoři premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) v otevřeném dopise vyzvali, aby zajistil dodržení slibů o navýšení financování vysokých škol. Chtějí také jednat s ministrem financí. V případě, že se návrh rozpočtu během léta zásadně nezmění, chtějí rektoři na vládu naléhat ještě důrazněji.
„Veřejné vysoké školy, respektive komora veřejných vysokých škol, se v případě nezměněného stavu setkají počátkem září, aby jednaly o důsledcích, které by mělo zafixování tohoto předchozího stavu, a o krocích, které by mohly vést k tomu, abychom apelovali naléhavěji na politickou reprezentaci ke změně postoje k vysokým školám,“ řekl Bek.
Rektoři jsou podle něj rozhořčeni, že je v návrhu rozpočtu, který předložilo ministerstvo financí, úroveň financování z doby po ekonomické krizi před pěti lety. Vláda sice v dubnu schválila opakované zvýšení rozpočtu školství, který počítal s nárůstem peněz pro vysoké školy z nynějších 21 miliard na zhruba 27 miliard, aktuální návrh ministerstva financí ovšem kalkuluje jen zhruba se sto miliony korun.
„Po prozkoumání rozpočtu, který ministerstvo financí předložilo, musím konstatovat, že z vysokých škol tam není v podstatě nic,“ potvrdila před časem ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Na platy učitelů původně slíbila přidat 4,5 miliardy korun, jedna miliarda měla jít na investice vysokých škol a další miliarda na růst stipendií doktorandů ze 7500 na 15 tisíc korun měsíčně.
Dopis premiérovi je podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka poslední „mírnou mírovou“ výzvou k řešení. „Opravdu jsme vyčerpali z našeho pohledu všechny možnosti ke kultivovanému jednání. Rektoři nejsou příznivci žádných radikálních kroků, ale my čtyři roky slyšíme sliby, které nejsou splněny,“ konstatoval.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek řekl, že vysoké školy mají obrovské rezervy, které „lijí do betonu“, protože staví nové budovy. Podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karla Melzocha, který má v ČKR na starosti ekonomickou oblast, ale rezervy neřeší problém financování škol.
„Nejsou to peníze, které by byly zcela volně k použití tak, jak by je jednotlivé vysoké školy potřebovaly pro svůj rozvoj. Nám zoufale chybí peníze institucionální,“ uvedl Melzoch. Rezervy školy musí mít, aby mohly sestavit vyrovnaný rozpočet za situace, kdy nemají žádný výhled financování dopředu, dodal. Rektoři o tom chtějí jednat s ministrem před předložením další verze rozpočtu.
Bek zdůraznil, že rezervy slouží primárně jako zdroj spolufinancování investic. „Já pokud vím, tak vysoké školy neplánují žádné extenzivní investice do nových budov, zato poměrně rozsáhlé rekonstrukce fondu, který teď máme a je často ve velmi špatném stavu,“ dodal.
Finanční ohodnocení doktorandů na VŠ? Nižší než je minimální mzda v Česku
Na dlouhodobé podfinancování tuzemského vysokého školství upozornili v nedávném otevřeném dopise premiérovi české vlády také zástupci České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD). „Doktorandská stipendia jsou toho křiklavým příkladem. Jejich výše stagnuje již patnáct let, takže dnešní prezenční doktorandi dostávají za svou vysoce kvalifikovanou práci finanční ohodnocení, které je nejen nižší než minimální mzda v ČR, ale které je dokonce nižší než stanovená hranice příjmové chudoby,“ praví se v dopise.
Dopis apeluje na Sobotkův kabinet, aby splnil svůj příslib navýšení stipendií doktorandům. „Jsme přesvědčeni, že zvýšení výdajů na doktorandy představuje efektivní investici do lidského kapitálu, díky níž se zvýší šance Česka na to stát se vyspělou znalostní ekonomikou a sebevědomou vzdělanou společností,“ poznamenala předsedkyně ČAD Kateřina Cidlinská.
