O 4,5 miliardy korun víc bude chtít příští rok ministryně školství Kateřina Valachová pro univerzity. Peníze mají jít na zvýšení platů vysokoškolských učitelů i stipendií pro prezenční doktorandy. Nyní stát na jednoho z nich platí 7500 korun měsíčně, v roce 2018 by to mělo být 15 tisíc. Zvýšení by stálo miliardu korun. Ministryně také chce, aby si doktorandi po 26. roce věku nemuseli platit zdravotní pojištění sami.
Doktorandi si dlouhodobě stěžují, že se kvůli nízkým stipendiím nemohou plně věnovat studiu. V průzkumu Doktorandi 2014, kterého se zúčastnilo více než 3000 studentů, přes čtyři pětiny respondentů uvedly, že jim stipendia nestačí na pokrytí životních nákladů.
„Kvůli tomu zvládne v řádné době studia, což jsou tři až čtyři roky, vystudovat mizivá část doktorandů,“ uvedla předsedkyně České asociace doktorandů Kateřina Cidlinská.
Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima upozornil, že částka 7500 korun měsíčně se od roku 2011 prakticky nezměnila. „Z toho vyplývá i velká studijní neúspěšnost okolo 40 procent. Po třech letech studia řada doktorandů odchází, protože nemají na živobytí,“ řekl.
Podle experta ODS pro oblast vzdělávání Václava Klause mladšího by však vysoké školy neměly spoléhat jen na příspěvek státu. „Vysoké školy mají samostatnost, jsou to obrovské organizace s mnohamiliardovými rozpočty a jakým způsobem se starají o své budoucí pracovníky, je trošku jejich věc.“
„To (peníze pro doktorandy) by si měly vysoké školy řešit samy a třeba se ukáže, že tato vysoká škola se zvlášť dobře věnovala svému dorostu, svým doktorandům, a to i finančně, a díky tomu za pár let převálcuje kvalitou ty druhé. Nejsem příznivcem toho, že nějaký mudrc na ministerstvu, ať už je to paní Valachová nebo v budoucnu někdo jiný, přesně ví, že ideální cifra je 14 648 nebo 15 000,“ dodal Klaus.
Hranice 26 let možná padne
Studenti také požadují, aby si doktorandi starší 26 let nemuseli sami platit zdravotní pojištění. Letos je to 1485 korun měsíčně. Poukazují na to, že věková hranice je v zákoně daná historicky a neodpovídá realitě. Po prodloužení povinné školní docházky na devět let a častějším zahraničním pobytům, které mohou prodloužit vysokoškolská studia, je prakticky nemožné do této doby vystudovat.
Zrušení této povinnosti podporuje vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i ministryně školství. Ta chce, aby doktorandi byli zařazeni mezi státní pojištěnce. „Komunikujeme s ministrem zdravotnictví Ludvíkem. Hledáme nejsnazší cestu, jak dosáhnout změny zákona o zdravotním pojištění. Chtěli bychom jí dosáhnout ještě do konce funkčního období,“ řekla Valachová.
Loni na českých veřejných vysokých školách studovalo na 24 tisíc lidí v doktorském stupni, z toho bylo 12 680 prezenčních doktorandů. Doktorandi představovali osm procent všech studentů veřejných VŠ.
Valachová bude chtít pro VŠ 4,5 miliardy navíc
Ministryně školství Kateřina Valachová také oznámila, že bude žádat pro rok 2018 navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Všechny peníze navíc by měly jít na posílení pedagogické činnosti, tedy na platy pedagogických a akademických pracovníků, řekla ministryně. Letos vysoké školy od ministerstva školství dostávají 21 miliard korun, což je prakticky stejná částka jako loni.
Zatímco výdaje státu na regionální školství rostly, vysoké školy si nepolepšily. Požadavek na zvýšení jejich rozpočtu o 4,5 miliardy korun vychází z dřívějšího příslibu ministryně školství, že budou mít vysoké školy osmnáctiprocentní podíl na všech výdajích tohoto resortu. Aktuálně je podíl VŠ na rozpočtu školství 13,6 procenta. Ministryně bude navýšení rozpočtu VŠ žádat i pro roky 2019 a 2020.
„Jestliže naše školy mají být významné svým výkonem, kvalitou své práce, alespoň v evropském měřítku, tak samozřejmě musíme postupně usilovat o dosažení konkurenceschopnosti a adekvátního financování zaměstnanců,“ uvedl předseda výboru Vysokoškolského odborového svazu František Barták. Svaz má asi 3500 členů a zastupuje zájmy nejen akademických pracovníků, ale všech zaměstnanců VŠ – celkem téměř 49 tisíc lidí.
Rektor UK: Na studenta jde méně než v roce 2008
Navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun by uvítal i rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. „Na studenta ČR vynakládá v roce 2017 méně, než v roce 2008, a to bez inflace. Mzda vysokoškolských učitelů v ČR podle zprávy OECD, vztaženo k paritě kupní síly, je jedna z nejnižších. Třeba v Polsku je 1,5krát vyšší, ve Francii a Švédsku dvakrát vyšší a v Itálii je vyšší třikrát.“
„Jestliže průměrný plat odborných asistentů, pokud odečteme granty, se pohybuje kolem 20, 23 tisíc korun měsíčně, tak je něco špatně. A bude se to projevovat v tom, že nejen že nebudou učitelé, lékaři, ale třeba ani odborníci potřební pro průmysl,“ upozornil rektor.
Jednání o rozpočtu na rok 2018 začnou na jaře a potrvají pravděpodobně několik měsíců. Vláda zpravidla schvaluje návrh rozpočtu v září.
