Ministerstvo financí ve svém návrhu k rozpočtu na příští rok nepočítá se slibovaným nárůstem peněz pro vysoké školy, uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Pro vysoké školy navrhovala na příští rok navýšení o 4,5 miliardy korun na mzdy pedagogů, peníze pro investice a doktorandy, návrh resortu financí pro ně ale kalkuluje jen se sto miliony korun navíc. Ministryně se nyní bude snažit vyjednat více peněz. A není zatím také jasné ani to, kde se vezmou peníze na navýšení platů pracovníků v sociálních službách.
Žádné peníze navíc pro vysoké školy, vyplývá z návrhu rozpočtu ministerstva financí
„Po prozkoumání rozpočtu, který ministerstvo financí předložilo musím konstatovat, že z vysokých škol tam není v podstatě nic,“ potvrdila na debatě se studenty Univerzity Karlovy ministryně Valachová. Nárůst 100 milionů, který navrhuje ministerstvo financí, je podle Valachové „naprosto nedostatečný“. Celkový rozpočet ministerstva školství by podle návrhu měl vzrůst o 11,7 miliardy korun.
Vláda v dubnu schválila opakovaný růst rozpočtu školství, který počítal s nárůstem peněz pro vysoké školy z nynějších 21 miliard na zhruba 27 miliard. Na platy učitelů slíbila ministryně 4,5 miliardy korun navíc, jedna miliarda měla jít na investice vysokých škol. Další miliardu chtělo ministerstvo získat na růst stipendií doktorandů ze 7500 na 15 tisíc korun měsíčně.
„Musím konstatovat, že pan ministr financí porušil politické usnesení vlády, které ho váže,“ řekla Valachová. Chce trvat na jeho dodržení. „V tuto chvíli na to budu reagovat tak, že budu rozporovat takto (ministerstvem financí) sestavený rozpočet,“ dodala.
obrázek
Ministra financí Andreje Babiše (ANO) prý informovala o tom, že růst kapitoly vysokých škol je podmínkou k nastartování nového modelu jejich financování, který má zohledňovat kvalitu vysokých škol. Babiš ale v čele resortu končí, ve středu by ho měl v úřadu vystřídat nový ministr Ivan Pilný, a ten se už nechal slyšet, že by chtěl více šetřit.
Valachová se uvedla, že vysoké školy podpoří alespoň „minimálně“ penězi, které ušetří na různých programech v letošních vnitřních kapitolách resortu. „Ještě do té doby, než odejdu z funkce, odešleme zhruba čtvrt miliardy korun na účty vysokých škol, aby mohly alespoň nějakým základním způsobem zareagovat na zlepšení ohodnocení zaměstnanců,“ řekla. K 31. květnu se chystá v souvislosti s vyšetřováním zneužití sportovních dotací na ministerstvu podat demisi.
Vysoké školy mají o svůj rozpočet obavy. Loni si při vyjednávání peněz na letošní rok vůbec nepolepšily a poukazují na to, že jsou čím dál méně konkurenceschopné. Rada vysokých škol minulý týden vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby slibované navýšení jejich rozpočtu zajistil.
„Premiér je šéfem vlády, tak samozřejmě ty vzkazy, které budeme připomínat i v rámci volební kampaně, aby si lidi připomněli, jak se sliby plní, či neplní,“ řekl rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Čtvrt miliardy korun z ministerstva se podle něj na zvýšení platů téměř nepromítne. Peníze se totiž rozdělí mezi zhruba 11 tisíc vysokoškolských učitelů na 26 veřejných vysokých školách v Česku.
Ohledně peněz pro sociální pracovníky není stále jasno
Z návrhu státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí Babiš představil, není jasné také to, kde se vezmou peníze na navýšení platů pracovníků v sociálních službách o 24 procent, uvedlo v úterní tiskové zprávě ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministerstvo návrh na navýšení platů vítá, ale nelze na to podle něj využít peníze uspořené v rámci resortu, což navrhuje odcházející ministr.
obrázek
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) upozornila, že nedávno s Babišem jednala o navýšení platů v sociálních službách o 5,1 procenta a Babišovi to připadalo příliš.
„V pondělí pak pan ministr (Babiš) oznámil, že platy v sociálních službách zvedne rovnou o 24 procent. Já s tím samozřejmě vřele souhlasím. Podle něj se peníze dají nalézt v rámci úspor našeho resortu, které se nám podařilo vytvořit. Jedná se ale o takzvané nespotřebované prostředky Úřadu práce, které MPSV na sociální služby podle zákona použít nesmí,“ uvedla Marksová. Podle ní není možné podle zákona úspory převádět mezi jednotlivými organizacemi v rámci resortu MPSV.
V resortu bylo ke konci dubna 5,21 miliardy nespotřebovaných výdajů. Z toho pro samotné ministerstvo je určeno 574 milionů korun. Celkem 374 milionů je určeno na IT systémy a zbylých 200 milionů by mohlo být použito právě na financování sociálních služeb.
V případě Úřadu práce, který pod MPSV spadá, je částka nespotřebovaných výdajů 4,5 miliardy korun. Podle Marksové bylo při jednání o rozpočtu na letošní rok s MF dohodnuto, že nároky z nespotřebovaných výdajů budou letos použity ke krytí výdajů Úřadu práce. „Tyto výdaje nelze podle zákona použít k financování výdajů jiné organizační složky státu (zde MPSV) a nejsou tedy k dispozici pro dofinancování sociálních služeb,“ uvedla Marksová.
Babiš v pondělí představil první návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Rozpočet rok počítá s růstem důchodů, platů, sociálních i nemocenských dávek nebo růstem rozpočtu ministerstva obrany.