Platy učitelů se od listopadu zvýší o 15 procent, ostatním zaměstnancům ve veřejné správě stoupnou o deset procent. Schválily to koaliční strany a na twitteru to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory veřejného sektoru zůstávají zatím ve stávkové pohotovosti, dokud vláda nařízení o růstu platů neschválí. Rozhodnutí koalice vítají.
„Koalice se dohodla na zvýšení platů už od 1. 11. Učitelům se tarifní plat zvýší o 15 %, všem dalším zaměstnancům veřejného sektoru o 10 %,“ napsal ministerský předseda. Ještě před posledním jednáním panovala shoda jen na tom, že se zvýší platy učitelům, peníze pro ostatní zaměstnance veřejné sféry se našly zhruba po hodině jednání.
Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek pro ČT uvedl, že zvýšení platů se promítne v tarifní složce. Peníze na navýšení platů půjdou z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcích a z nespotřebovaných výdajů ostatních ministerstev. Mělo by jít zhruba o 25 procent nevyčerpaných výdajů, což představuje přibližně 10 miliard korun, odhaduje Bělobrádek.
Až 60 procent absolventů pedagogiky míří mimo svůj vystudovaný obor - mimo jiné kvůli nízkým platům, které se nově zavázala vláda zvýšit.
Peníze na platy půjdou letos z rezerv ministerstev. Ťok ale neví, kde je má vzít
„Letos pokryjeme zvýšení platů na vrub úspor, příští rok na to poskytneme částku kolem 23 nebo 24 miliard korun, aby na to bylo dost prostředků,“ upřesnil premiér. Každé ministerstvo by podle dohody koaličních stran mělo ještě v tomto roce uvolnit ze svých nespotřebovaných výdajů zhruba čtvrtinu.
Čerpání z rezerv se má týkat peněz z let 2013 až 2016, ministr financí Ivan Pilný (ANO) dostal pravomoc ministerstvům čtvrtinu výdajů z předchozích let odčerpat. Teprve když bude jasné, kolik peněz stát tímto způsobem získá, bude možné podle Sobotky rozhodnout, kolik peněz se přidá vysokým školám. Další peníze budou rozděleny podle vládních priorit.
Ovšem ministr dopravy Dan Ťok (ANO) už se nechal slyšet, že neví, kde má rozpočtové rezervy do desetimiliardového příspěvku hledat. Resort dopravy má do této částky přispět 600 miliony korun, k dispozici v rezervě má ale volných zhruba jen 350 milionů. Pokud by měl resort poslat více peněz, musel by je vzít z jiných položek, což by mohlo ohrozit například zimní údržbu silnic, prohlásil Ťok.
Peníze navíc nemá podle svých slov ani ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zástupci koaličních stran slíbili už před jednáním o rozpočtu odborářům před Strakovou akademií, že peníze na platy ve veřejné sféře přidají. Zástupci vysokých škol jim dali kapesníky s uzly, aby při rozhodování nezapomněli ani na slib zvýšení rozpočtu vysokých škol.
Zástupci studentů požadovali zvýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Upozorňovali třeba na to, že doktorand dostává od vysoké školy 7500 korun.
- Navýšení platů od listopadu 2017 pocítí 626 100 lidí pracujících ve veřejných službách.
- Změna se týká například policistů nebo celníků, hasičů ale i sociálních pracovníků.
- Průměrný plat ve druhém čtvrtletí letošního roku přes byl 32 741 korun hrubého.
- S desetiprocentním navýšením se průměrný plat ve veřejné sféře ocitne na částce 36 015 korun.
- Průměrná mzda všech zaměstnanců v Česku činí 29 346 Kč.
- Průměrný plat ve školství v druhém čtvrtletí letošního roku činil 26 916 korun.
Se zhruba dvěma desítkami odborářů promluvili ministr Pilný, šéf hnutí ANO Andrej Babiš i volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů ve veřejné sféře. I Pilný míní, že by učitelé měli dostat přidáno už na podzim 15 procent.
Po jednání koalice se návrhem státního rozpočtu na příští rok zabývala také vláda, jednání ale přerušila a vrátí se k němu za dva týdny. Příští pondělí chce návrh představit na zasedání tripartity. Sněmovně musí vláda návrh rozpočtu podle zákona odevzdat do konce září.
Před závěrečným schvalováním rozpočtu ještě musí vláda vyřešit některé finanční požadavky ministerstev, část by se jich mohla pokrýt právě z nespotřebovaných výdajů resortů. Plán hospodaření na příští rok počítá se schodkem 50 miliard korun.
Odbory stávkovou pohotovost neruší
Odbory veřejného sektoru zůstávají zatím ve stávkové pohotovosti, dokud vláda neschválí nařízení o růstu platů, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Návrh vládního nařízení o zvednutí platů připraví ministerstvo práce a sociálních věcí. „Předpokládám, že vláda schválí příslušná nařízení o zvýšení tarifních platů do konce září,“ uvedl premiér Sobotka.
Od prvního ledna by se mohly zvednout platy také lékařům a zdravotním sestrám.
Otázkou stále zůstávají miliardy pro vysoké školy
Po jednání vlády není stále jasno v tom, jak se kabinet postaví k požadavku vysokých škol. V návrhu rozpočtu se zatím v této položce objevilo pro příští rok 700 milionů korun navíc. Rektoři žádají navýšení o slibované 4,5 miliardy korun.
Akademici začali chystat protesty. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima avizoval, že univerzity vyčkají na výsledek jednání a podle toho rozhodnou o dalším postupu.
Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) je přesvědčen o tom, že koalice najde v krátké době na navýšení vysokoškolského rozpočtu shodu. „I tři miliardy korun, o kterých se nyní hovoří, představují slušný základ pro podporu kvality vzdělávací činnosti i pro zvýšení stipendií doktorandů,“ uvedl ministr.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Radka Špicara je nepochopitelné, proč vláda otálí se zvýšením výdajů na vědu a výzkum. „Musíme v tomto směru investovat, čeká nás čtvrtá průmyslová revoluce. Nechápu, jak se může stát, že máme tak štědrý rozpočet a chybí peníze na aplikovaný výzkum,“ zdůraznil v pořadu 90´ ČT24 Špicar.
Kalousek: Je to politika rozežranosti a neefektivnosti
Pravicová opozice kritizuje projednávanou podobu státního rozpočtu na příští rok. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek označil vládní postup za neefektivní. „Celkové výdaje státu raketově rostou, výdaje na investice klesají. Rozpočtová politika vlády je politika rozežraného a neefektivního státu, který nemyslí na zítřek,“ uvedl Kalousek.
Poslanec Jan Skopeček (ODS) zas považuje plánovaný schodek rozpočtu ve výši 50 miliard korun za důkaz neschopnosti. „Navrženým schodkem ve výši 50 miliard usvědčuje vláda sama sebe z naprosté neschopnosti využít léta slušného hospodářského růstu ke stabilizaci veřejných financí,“ prohlásil ekonomický expert občanských demokratů.
