Povinná maturita z matematiky středoškoláky možná nečeká. Jasno bude na jaře

Nahrávám video
Události: Poslanci se zabývali budoucností povinné maturity z matematiky
Zdroj: ČT24

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Zrušení na plénu obhajoval ministr školství Robert Plaga (ANO), podle něhož si studenti musí nejprve osvojit matematické dovednosti. „Povinnou maturitou z matematiky nedocílíme toho, aby studenti a děti uměli matematiku. Papír to nevyřeší,“ uvedl.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) namítala, že Plagův návrh neodpovídá vládou schváleným dlouhodobým záměrům ve vzdělávání, které s maturitou z matematiky od příštího roku počítaly. Doporučila se jim co nejvíce přiblížit.

Podobně poslanec ANO Ivo Vondrák uvedl, že školská komise Asociace krajů navrhla odklad o rok, maximálně o dva. „Maturita z matematiky je matematikou z myšlení. Budoucnost skutečně stojí na maturitě z matematiky pro všechny, byť v životě ji nebudou úplně využívat,“ uvedl.

Lidovec Jiří Mihola pouhý odklad odmítl. „Za dva roky budeme před tím samým problémem,“ uvedl poslanec. Podle něj je třeba zaměřit se na obsah předmětu.

Plaga souhlasil s požadavkem Petra Gazdíka (STAN), aby projednal se zástupci stran podobu matematiky v příštích deseti letech. Zatímco Jan Zahradník (ODS) varoval před zrušením, Martin Baxa (ODS) podotkl, že povinnou maturitu z matematiky má jen osm zemí EU.

Podle vládního návrhu si studenti nadále budou moci vybrat mezi maturitou z matematiky nebo z cizího jazyka. Od jara 2021 by se podle novely školského zákona měla státní maturita omezit také jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol.

Obdobný návrh Pirátů, kteří navíc chtěli uzákonit možnost uplatnit se absolventům středních škol, kteří maturitní zkoušku nezískají, sněmovna zamítla na návrh Terezy Hyťhové z SPD.

Matematiku si loni vybrala asi pětina maturantů

Dosavadní norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ministerstvo školství původně chtělo posunout tento termín na jaro 2022, kdy by měla tato povinnost platit pro většinu ostatních maturitních oborů.

Maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná státní zkouška se dělá z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Většina studentů si volí jazyk. Matematiku si loni na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 procenta z ní neuspělo. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Plán zrušit povinnou maturitu z matematiky hodnotí někteří kritici jako populistický. Záměr naopak podporuje Česká středoškolská unie či Unie školských asociací CZESHA či unie a konfederace zaměstnavatelských svazů. Proti se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií či Svaz průmyslu a dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Opoziční zástupci ohlásili už před odpoledním zahájením pokračování poslaneckého jednání snahu o zablokování volby. Koalice ale v úterý zařazení bodu na původně plánovanou středu nenavrhla.
14:01AktualizovánoPrávě teď

Havlíček slíbil věcnou a odbornou debatu k zákonu o ČRo a ČT, prohlásil Zavoral

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.
17:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDemaskovali jsme kádrování, řekl Rakušan ke své neúspěšné kandidatuře do čela sněmovny

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.
před 2 hhodinami

VideoPodvodná charita vylákala z lidí několik desítek milionů korun

Pražští kriminalisté rozkrývají největší falešnou sbírku se zhruba osmdesátimilionovou škodou. Nadační fond nových snů a nadějí obvolával od roku 2020 dárce, často důvěřivé seniory. Když poslali peníze, pachatelé jim zaslali symbolický dárek. Peníze šly na bankovní účty organizované skupiny, ta se ale v roce 2022 rozhádala. Jeden z členů založil nový projekt – Korálky pro dobro, včetně dalšího podvodného call centra. Sedmadvacetiletý muž napálil za sedm měsíců skoro deset tisíc lidí. Celková škoda se pohybuje kolem šestnácti milionů korun. Podvodníci provedli v obou případech zhruba čtyři miliony telefonátů, zhruba tři lidé z každých sta obvolaných přispěli. Vyšetřování by mohlo skončit do konce roku. Policie v něm obvinila deset lidí z podvodu a stíhá je na svobodě. Muži, který figuroval v obou případech, hrozí nejpřísnější, až desetiletý, trest.
před 2 hhodinami

Šéf Senátu Vystrčil: Odmítnutí vládního letounu pro misi na Tchaj-wan je podraz

Senátní delegace v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) odletí na Tchaj-wan linkou z Prahy do Tchaj-peje, jejíž provoz byl zahájen před třemi lety za Vystrčilova přispění. Vystrčil to řekl novinářům k odmítnutí kabinetu ANO, SPD a Motoristů poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Předseda Senátu označil rozhodnutí za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout a jejichž účast je nyní nejistá. Cestu na Tchaj-wan chce Vystrčil podniknout na přelomu května a června.
16:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 6 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
14:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 7 hhodinami
Načítání...