Povinná maturita z matematiky středoškoláky možná nečeká. Jasno bude na jaře

Nahrávám video
Události: Poslanci se zabývali budoucností povinné maturity z matematiky
Zdroj: ČT24

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Zrušení na plénu obhajoval ministr školství Robert Plaga (ANO), podle něhož si studenti musí nejprve osvojit matematické dovednosti. „Povinnou maturitou z matematiky nedocílíme toho, aby studenti a děti uměli matematiku. Papír to nevyřeší,“ uvedl.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) namítala, že Plagův návrh neodpovídá vládou schváleným dlouhodobým záměrům ve vzdělávání, které s maturitou z matematiky od příštího roku počítaly. Doporučila se jim co nejvíce přiblížit.

Podobně poslanec ANO Ivo Vondrák uvedl, že školská komise Asociace krajů navrhla odklad o rok, maximálně o dva. „Maturita z matematiky je matematikou z myšlení. Budoucnost skutečně stojí na maturitě z matematiky pro všechny, byť v životě ji nebudou úplně využívat,“ uvedl.

Lidovec Jiří Mihola pouhý odklad odmítl. „Za dva roky budeme před tím samým problémem,“ uvedl poslanec. Podle něj je třeba zaměřit se na obsah předmětu.

Plaga souhlasil s požadavkem Petra Gazdíka (STAN), aby projednal se zástupci stran podobu matematiky v příštích deseti letech. Zatímco Jan Zahradník (ODS) varoval před zrušením, Martin Baxa (ODS) podotkl, že povinnou maturitu z matematiky má jen osm zemí EU.

Podle vládního návrhu si studenti nadále budou moci vybrat mezi maturitou z matematiky nebo z cizího jazyka. Od jara 2021 by se podle novely školského zákona měla státní maturita omezit také jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol.

Obdobný návrh Pirátů, kteří navíc chtěli uzákonit možnost uplatnit se absolventům středních škol, kteří maturitní zkoušku nezískají, sněmovna zamítla na návrh Terezy Hyťhové z SPD.

Matematiku si loni vybrala asi pětina maturantů

Dosavadní norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ministerstvo školství původně chtělo posunout tento termín na jaro 2022, kdy by měla tato povinnost platit pro většinu ostatních maturitních oborů.

Maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná státní zkouška se dělá z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Většina studentů si volí jazyk. Matematiku si loni na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 procenta z ní neuspělo. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Plán zrušit povinnou maturitu z matematiky hodnotí někteří kritici jako populistický. Záměr naopak podporuje Česká středoškolská unie či Unie školských asociací CZESHA či unie a konfederace zaměstnavatelských svazů. Proti se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií či Svaz průmyslu a dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...