Na počátku byla příručka pro vojáky, na konci celosvětové skautské hnutí. Před 80 lety zemřel jeho zakladatel Baden-Powell

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

„Pokuste se opustit tento svět o něco lepší, než jste ho našli,“ napsal zakladatel skautingu. Robert Stephenson Smyth Baden-Powell se narodil v Londýně 22. února roku 1857 profesoru oxfordské univerzity, který zemřel, když malému Robertovi byly pouhé tři roky. Na výchovu deseti dětí tak zůstala jeho matka Henrietta Powellová sama.

Roberta od útlého věku bavilo učení se novým dovednostem. Když pak získal stipendium, díky kterému mohl nastoupit do školy Charterhouse v anglickém hrabství Surrey, začal obracet svou pozornost k pobytu v přírodě. „Schovával se v lesích kolem školy, aby sledoval divokou zvěř. Dokonce chytal a vařil králíky, přičemž dával pozor, aby jeho pozici neprozradil kouř,“ píše o dětství šéfa skautů webový portál Scout.org.

Když se Baden-Powell později přihlásil do armády, zařadil se v přijímacím řízení na druhé místo z několika stovek uchazečů. V roce 1876 se svým plukem zamířil do Indie. Jako mladý armádní důstojník se specializoval na mapování, průzkum a vyzvědačství. V těchto základních dovednostech pak brzy začal trénovat i ostatní vojáky.

Vojenskou reputaci si ale získal zejména na začátku druhé búrské války v Africe. Jakožto vůdce britské posádky bránil město Mafeking před asi pěti tisíci vojáky. Domů se tak v roce 1903 vrátil jako národní hrdina.

Z knihy pro vojáky vznikla bible skautingu

Kromě vojenského věhlasu mu slávu přinesla také malá příručka, Aids to Scouting. V ní sepsal, původně pro vojáky, na přibližně 120 stranách doporučení, jak se efektivně pohybovat a chovat v přírodě i cizím prostředí. Kniha začala být používána vedoucími mládeže a učiteli po celé zemi k výuce pozorování a dřevařství.

Díky nově nabyté slávě začal být Baden-Powell zván na schůze a shromáždění po celé Británii. Zakladatel mládežnické organizace Chlapecká brigáda Sir William Smith ho požádal, aby navrhl systém na zlepšení výcviku občanství pro chlapce.

Baden-Powell proto přepracoval příručku Aids to Scouting do podoby pro mladší čtenáře. V roce 1907 pak zorganizoval takzvaný experimentální tábor na anglickém ostrově Brownsea pro 22 chlapců.

„Chlapci na táboře spolupracovali v malých skupinkách po pěti, v každé pak byl jeden zkušenější a starší člen. Na Brownsea je tak položen metodický základ k družině – nejdůležitější výchovné jednotce ve skautingu,“ informuje o historii web českého skautu.

Nově vzniklá příručka Scouting for Boys neboli Skauting pro chlapce byla v následujícím roce publikována v šesti částech, které vycházely postupně po čtrnácti dnech. Popularita předčila očekávání všech. Mladí chlapci se začali formovat do skautských oddílů a zkoušeli nápady z knihy.

To, co bylo zamýšleno jako průvodce tréninkem pro stávající mládežnické organizace, se stalo příručkou nového hnutí, které se začalo šířit po celém světě. Skauting pro chlapce byl od té doby přeložen do mnoha jazyků.

„Jak píše Eduard Vallory v knize Světový skauting, Baden-Powell v knize předkládá model, který formuje charakter mladých lidí a učí je iniciativě a užitečným dovednostem prostřednictvím venkovních aktivit, her a pozorování atraktivním a motivačním způsobem. To vše sedí i dnes,“ říká mluvčí českého skautu Barbora Trojak.

Hlavní výchovné metody podle ní stojí dodnes na stejných základech. „Staví na pobytu v přírodě, na trávení času s kamarády, v malé partě vrstevníků. Vedoucí jsou v pozici průvodců, starších kamarádů s přirozenou autoritou a děti a mladí lidé jsou spolutvůrci programu,“ vysvětluje s tím, že děti tak získávají prostor pro zodpovědnost a samostatnost.

  • respektování mravních hodnot
  • týmová práce v malých skupinách
  • sebevýchova
  • motivace dětí pomocí příběhů
  • pobyt v přírodě
  • programy vedoucí k seberozvoji
  • průvodcovská role dospělých
  • služba společnosti
  • prostředí pro nové kamarádské vazby

Historie českého skautu pocítila rány nacismu i komunismu

Za zrodem spolku Junák – český skaut stojí profesor Benjamin Svojsík. „V létě roku 1911 profesor A. B. Svojsík odjíždí do Anglie, aby poznal zdejší skauty. V roce 1912 vychází jeho kniha Základy junáctví, na které spolupracoval s tehdejšími představiteli vědy a kultury,“ uvádí portál Skaut.cz. Právě Svojsík aplikoval na české prostředí zásady britského zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella. Po zahraničním vzoru i Svojsík uspořádal tábor pro chlapce. V roce 1915 byl pak poprvé uspořádán tábor i pro dívky.

Za první světové války skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže a po vzniku republiky pomáhali ustavit její úřady. Byla například vytvořena skautská pošta, jež se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době. V říjnu roku 1940 fungování spolku zakázali nacisté. Svoji činnost obnovilo hnutí v roce 1945.

Po únoru 1948 byl Junák násilně včleněn do komunistického Svazu československé mládeže a později zrušen. Podruhé obnoven byl během pražského jara v roce 1968, po srpnové okupaci ale bylo jasné, že další zákaz činnosti je jen otázkou času. Poslední skautské tábory se konaly v letech 1970 až 1971, potom většina oddílů přešla do Pionýra či jiných organizací. Další obnova hnutí přišla až po sametové revoluci.

Naděje přežívala v dílech Jaroslava Foglara

K odolnosti Junáka bezpochyby přispěla i díla jednoho z nejslavnějších skautů, Jaroslava Foglara. Člen nejstaršího skautského oddílu v Česku a na Slovensku byl za minulého režimu podezírán ze spiklenectví a často vyslýchán Státní bezpečností. Pro členy oddílu Foglar nicméně představoval velký vzor a zdroj zábavy.

Do dějin vešly jeho knihy plné odkazů ideálů, přátelství a rovnosti, které jsou populární dodnes. Rychlé šípy a komiksové sešity, které nakreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák, souborně vyšly v Olympii v letech 2012 a 2013 a zařadily se mezi nejprodávanější tituly literatury pro mládež. 

Známá jsou ale i další Foglarova díla, například Hoši od Bobří řeky, Když duben přichází, Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině či Tajemná Řásnovka.

Epidemie skautům ztížila podmínky, přesto pomáhají

V současnosti má český skaut celkem na 68 tisíc členů ve více než dvou tisících oddílů. „Zájem o skauting je v Česku dlouhodobě velmi vysoký. Za posledních deset let vzrostl počet skautek a skautů o polovinu a Junák – český skaut, největší výchovná organizace pro děti a mládež v zemi, se tak stal jednou z nejrychleji rostoucích národních skautských organizací v Evropě i na světě,“ uvádí Trojak.

Zodpovědnost a odhodlání pomáhat skauti nyní prokazují během pandemie koronaviru. Zapojili se například do nákupů pro seniory, doručování léků, pečení pro zdravotníky nebo pomoci v sociálních zařízeních.

„V praxi skauti využívají schopnosti a dovednosti užitečné pro chvíle krize, které skauting u kluků, holek a mladých lidí rozvíjí. Umět si zorganizovat a rozdělit práci, přebírat zodpovědnost a řídit tým, komunikovat a vyjednávat, hledat řešení v každé situaci, pracovat samostatně i ve spolupráci s ostatními,“ popisuje Trojak.

I na tento spolek, který v běžných situacích tráví množství času v přírodě, ale dopadla protiepidemická opatření. „Pokud nám to nařízení vlády dovolují, ven samozřejmě vyrážíme, byť třeba v menších skupinkách. Organizačně je to pro nás náročné kvůli sledování změn, vykládání pravidel a ujasňování, co pro naši činnost vlastně platí, a informování rodičů,“ podotýká Trojak.

Pravidelné schůzky během týdne nebo víkendové výpravy ale nyní nejsou možné vůbec. „Přes léto naštěstí mohly proběhnout tábory a vzdělávací kurzy. Jinak se ale musíme řídit nařízeními vlády a podle toho buď přejít na činnost pouze na dálku, nebo se scházet primárně venku, případně v menším počtu v klubovně a s rouškami, velmi opatrně a podle všech doporučení,“ říká mluvčí skautů s tím, že i tato organizace se snaží fungovat alespoň v on-line režimu. A to prostřednictvím her nebo videohovorů.