TÉMA

Pražské jaro

Nejvyšší soud napravuje příkoří vůči máničkám. Za dlouhé vlasy čelily státním represím i násilí
Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.
6. 2. 2024|ČT24
Začal Rok české hudby. Na Smetanovo výročí se někde připravovali i léta
Ústředním motivem letošního Roku české hudby je oslava 200 let od narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Centrem smetanovských oslav bude skladatelovo rodiště Litomyšl, slavit se ale bude i na desítkách dalších míst. Někde se na akci připravovali celé roky. Všechny Smetanovy opery budou moci lidé například zhlédnout během roku v Plzni, Ostravě a právě v Litomyšli. Ministerstvo kultury mezi tematické projekty rozdělilo přes 88 milionů korun, resort celkem vyčlenil dvě stě milionů.
22. 1. 2024|ČT24
Má vlast zazní příští rok na Pražském jaru v podání Berlínských filharmoniků
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro na svém 79. ročníku od 12. května do 3. června příštího roku nabídne na pět desítek koncertů. Festival v Obecním domě zahájí Má vlast Bedřicha Smetany v podání Berlínských filharmoniků. Nadcházející ročník bude oslavou Roku české hudby a dvoustého výročí Smetanova narození. Ambasadorem Roku české hudby se na festivalu stane dirigent Jakub Hrůša. Prodej vstupenek bude zahájen 1. listopadu, informoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan.
30. 10. 2023|
Odkaz srpna 1968 nebyl nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ódor
S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.
21. 8. 2023|
30 let zpět: Zemřel Alexander Dubček
Dne 7. listopadu 1992 ve večerních hodinách zemřel v pražské nemocnici Na Homolce Alexander Dubček, jedna z ústředních postav pražského jara 1968. Při autohavárii 1. září téhož roku utrpěl vážná poranění, několikrát byl operován, jeho stav se však i nadále zhoršoval. Příčinou smrti bylo selhání srdce, ledvin a plic.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
9. 11. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Prezident zveřejnil zvací dopisy
Zvláštní posel ruského prezidenta Borise Jelcina předal prezidentu Václavu Havlovi dva zvací dopisy z roku 1968 československých komunistických představitelů adresované sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Signatáři v dopisech žádali generálního tajemníka o poskytnutí pomoci „všemi prostředky, které máte“.Na začátku týdne obdržel Václav Havel z Ruska jiné dokumenty, ze kterých vyplývá, že Brežněv z takzvaného zvacího dopisu četl na moskevské poradě 18. srpna 1968, kde se rozhodlo o intervenci do Československa. A že navrhl použít dopis ke zdůvodnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Prezident Havel oba dopisy zveřejnil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
16. 7. 2022|Archiv ČT
Kyjevští sólisté zahráli na Pražském jaru na podporu Ukrajiny, válka je zastihla na turné
Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro se na poslední chvíli podařilo zařadit do programu koncert ukrajinského komorního tělesa. Kyjevské sólisty zastihlo vypuknutí války na Ukrajině při turné v zahraničí. Do své vlasti se už nevrátili. Jejich festivalový koncert ve čtvrtek večer byl benefiční.
2. 6. 2022|
30 let zpět: Vlastizrada promlčena
František Barbírek, Vasil Biľak, Miloš Jakeš, Jozef Lenárt a další přední politici ze srpna 1968 se podle usnesení vyšetřovatele Správy Federálního policejního sboru pro vyšetřování dopustili v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa trestného činu vlastizrady. Trestní stíhání těchto osob však bylo vyhodnoceno jako nepřípustné kvůli promlčení trestného činu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
13. 2. 2022|Archiv ČT
Před 100 lety se narodil Dubček. Stal se symbolem pražského jara, kritiku vyvolaly kroky po okupaci
Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.
27. 11. 2021|Daniel Kraus
Spojilo neslučitelné a vyhrálo první svobodné volby. Před třiceti lety se Občanské fórum rozpadlo
Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.
23. 2. 2021|
Na počátku byla příručka pro vojáky, na konci celosvětové skautské hnutí. Před 80 lety zemřel jeho zakladatel Baden-Powell
Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.
8. 1. 2021|
Pořádek pomáhal nastolit i major Zeman. Před 50 lety se komunisté poučili z krizového vývoje
Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.
11. 12. 2020Aktualizováno14. 12. 2020, 08:05|
Praha Září, pražské festivaly se totiž spojily v jeden
Dvacet pět pořadatelů a produkcí se spojilo do třítýdenní akce Praha Září. Na holešovickém výstavišti se do 28. září představuje na několika scénách program pražských kulturních festivalů. Vybírat lze z hudby, tance, filmu nebo nového cirkusu.
8. 9. 2020|
30 let zpět: Srpen 1968 očima televizních a rozhlasových zpravodajů
V jakých podmínkách vysílala Československá televize a rozhlas během dramatických dnů srpnové okupace v roce 1968? Kde zprávy o invazi zastihly Václava Havla? O tom a o mnohém dalším pojednává dokument Zmizelé archivy, obsahující množství do té doby neznámých záběrů vpádu okupačních vojsk na naše území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
23. 8. 2020|
Události komentáře
Touhu po svobodě mohly zničit jen tanky, shodli se senátoři a historik. Bělorusové prý mají šanci zlomit režim
Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa páteře nelámala, to dělala až později normalizace, shodli se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma v Událostech, komentářích. Podle Dienstbiera byla touha po svobodě příliš silná a mohl ji zastavit jen vnější zásah. Oberfalzer doufá, že Bělorusové teď prožívají svůj rok 1989, nikoliv 1968.
22. 8. 2020|
30 let zpět: Revoluce není dokončena
V den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR podal prezident Václav Havel ve svém projevu k občanům nelichotivou bilanci stavu tehdejší československé společnosti, ve které podle jeho slov i nadále přetrvávalo mnoho z ducha i každodenních praktik předlistopadového režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
21. 8. 2020|
30 let zpět: „Vtedy nám nebolo do smiechu“
Předseda Federálního shromáždění a jedna z ústředních postav srpnových událostí roku 1968 Alexander Dubček v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa přivítal v Praze sovětské občany, kteří proti okupaci tehdy protestovali přímo v Moskvě. Po projevu předneseném před budovou Československého rozhlasu poskytl ČST rozhovor.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
20. 8. 2020|
30 let zpět: Celá naše vlast žila v napjatém očekávání
29. července 1968 bylo ve východoslovenské Čierne nad Tisou zahájeno jednání představitelů komunistických stran Československa a Sovětského svazu, jež mělo na příští dvě desetiletí rozhodnout o osudu naší republiky. Události toho dne si diváci Deníku ČST v roce 1990 mohli připomenout také prostřednictvím záběrů pořízených skrytou kamerou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
28. 7. 2020|
30 let zpět: NATO musí být zachováno
Diplomat, politolog a někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger, toho času na návštěvě Prahy, poskytl Československé televizi rozhovor, v němž uvažuje o možnostech budoucího bezpečnostního uspořádání Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
19. 6. 2020|
Ústřední krizový štáb bude fungovat i po konci nouzového stavu, uvedl Hamáček
Prezident Miloš Zeman se odpoledne sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD), hlavním tématem byl stav současné pandemie v Česku. Hamáček po jednání uvedl, že Ústřední krizový štáb se bude scházet i po konci nouzového stavu. Fungovat ale bude v omezeném režimu. Každodenní přírůstek případů koronaviru se posledních 11 dnů stále drží pod osmi desítkami. České univerzity poskytují výkon svých počítačů mezinárodnímu projektu, který hledá lék na nemoc covid-19. V poledne z kostelů zněly zvony jako poděkování zdravotníkům.
12. 5. 2020Aktualizováno12. 5. 2020, 20:12|
Před 40 lety vpadli Sověti do Afghánistánu, invaze se ale nakonec obrátila proti nim
Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.
24. 12. 2019|
Emigrace je blbost. Návrat nebyl možný také kvůli disidentům, říká Kunderova manželka Věra
Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel rozhovory neposkytuje.
25. 11. 2019|
1968
Poslanci chtějí z 21. srpna památný den. Návrh má podporu napříč kluby, kromě komunistů
V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.
15. 6. 2019|
Když po Palachovi přišlo jen ticho, stal se další pochodní. Před 50 lety se upálil student Jan Zajíc
„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.
25. 2. 2019|