Pražské jaro strana 2 z 2

Prezident Miloš Zeman se odpoledne sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD), hlavním tématem byl stav současné pandemie v Česku. Hamáček po jednání uvedl, že Ústřední krizový štáb se bude scházet i po konci nouzového stavu. Fungovat ale bude v omezeném režimu. Každodenní přírůstek případů koronaviru se posledních 11 dnů stále drží pod osmi desítkami. České univerzity poskytují výkon svých počítačů mezinárodnímu projektu, který hledá lék na nemoc covid-19. V poledne z kostelů zněly zvony jako poděkování zdravotníkům.

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel rozhovory neposkytuje.

V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.

Jana Palacha připomněla v předvečer 50. výročí jeho oběti vzpomínková mše v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Sloužil ji kněz a bývalý disident Tomáš Halík, který vyzdvihl Palachovu památku a oběť, hovořil ale i o současné situaci v politice a společnosti.

V srpnu 1968 vstoupily do Československa stovky tisíc vojáků z pěti zemí Varšavské smlouvy. Velel jim ostřílený generál Ivan Pavlovskij, který si za dobře splněný úkol vysloužil nejvyšší vyznamenání a místo v Ústředním výboru strany. Když ale o 11 let později odmítl invazi do Afghánistánu, tak musel z kola ven.

Obrodný proces pražského jara ovládl v roce 1968 celou společnost. Stranou nezůstaly ani nejrůznější politické instituce, které začaly alespoň částečně naplňovat svoji právoplatnou roli. To se týkalo i Národního shromáždění, tedy jednokomorového zákonodárného sboru Československé socialistické republiky. Zatímco ještě na začátku roku 1968 zaznívala pouze opatrná kritika z úst poslanců nesouhlasících s vlastní bezmocností, v průběhu jara se už zákonodárci nebáli hlasovat tajně a v létě přijmout několik přelomových zákonů.

V Praze začala mezinárodní konference Pražské jaro 50 let poté. O událostech roku 1968 v mezinárodním kontextu přednáší a diskutují přední světoví historici z 11 zemí. Konferenci uspořádal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Úřad vlády. Na třídenní akci přijel například francouzský politolog a odborník na střední a východní Evropu Jacques Rupnik nebo historik specializující se na studenou válku z Harvardovy univerzity Mark Kramer.