Trojan končí v čele Pražského jara, odejde ke konci srpna

Pavel Trojan se rozhodl skončit ve funkci ředitele mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, správní rada v pondělí přijala jeho rezignaci. V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Pražské jaro Trojan uvedl, že měl rozdílné představy o směřování festivalu než členové umělecké rady. Ve funkci zůstane do konce srpna, poté se na přechodné období do konce roku ujme přípravy akce Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury.

Na nového ředitele, který se má ujmout funkce od 1. ledna 2026, ministerstvo brzy vypíše výběrové řízení, sdělil šéf správní rady Pražského jara a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Podle Trojana byl letošní jubilejní 80. ročník Pražského jara mimořádně úspěšný nejen umělecky, ale také ekonomicky. „Podařilo se nám získat nové partnery, festival zaznamenal rekordní návštěvnost a tržby. Navzdory těmto skutečnostem jsem se rozhodl odstoupit z pozice ředitele Pražského jara, neboť mé vize o vedení a dalším směřování této instituce se dostaly do rozporu s představami členů umělecké rady festivalu,“ vysvětlil Trojan, který byl ředitelem Pražského jara od srpna 2022.

Věří, že se jeho nástupci podaří současně s odpovědností za finanční stabilitu Pražského jara naplnit požadavky umělecké rady a akci dále úspěšně rozvíjet. Trojan má do konce srpna po finanční stránce uzavřít letošní ročník a připravit zveřejnění programu Pražského jara 2026, a to ve spolupráci s dramaturgem Josefem Třeštíkem a týmem Pražského jara.

„Odpovědnost za přípravu rozpočtu a za produkci festivalu 2026 přebere od 1. září 2025 Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury, který byl k tomuto datu jmenován na přechodné období ředitelem festivalu do 31. prosince 2025,“ informoval Baxa, který Trojanovi poděkoval za vykonanou práci. Nový řádný ředitel Pražského jara vzejde z výběrového řízení, společnost má řídit od začátku příštího roku.

Program na příští rok je připraven

Trojan byl zaměstnancem společnosti Pražské jaro od roku 2010, v letech 2019 až 2022 působil jako náměstek ředitele, poté stanul v čele instituce. Za jeho působení v čele festivalu se mu podle pondělního vyjádření společnosti podařilo navýšit rozpočet o 40 milionů na 130 milionů korun ročně a rozšířit program o projekt SpringTEEN pro mladé publikum a doprovodný výtvarný projekt Art Salon, završený každoroční benefiční aukcí děl ve prospěch uměleckého rozvoje Pražského jara.

„V tuto chvíli běží vše dle plánu, program Pražského jara 2026 je hotov, čekají nás pouze nezbytné organizační kroky, aby mohl být 4. listopadu úspěšně zveřejněn. Vedení Pražského jara předávám v kladné ekonomické bilanci a přeji všem kolegům mnoho zdaru v další práci,“ dodal Trojan.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Už několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Festival Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, přičemž veřejné prostředky zejména od ministerstva kultury a hlavního města Prahy tvoří zhruba polovinu jeho rozpočtu, zbývající příjmy jdou od sponzorů, mecenášů a z tržeb ze vstupného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...