Trojan končí v čele Pražského jara, odejde ke konci srpna

Pavel Trojan se rozhodl skončit ve funkci ředitele mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, správní rada v pondělí přijala jeho rezignaci. V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Pražské jaro Trojan uvedl, že měl rozdílné představy o směřování festivalu než členové umělecké rady. Ve funkci zůstane do konce srpna, poté se na přechodné období do konce roku ujme přípravy akce Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury.

Na nového ředitele, který se má ujmout funkce od 1. ledna 2026, ministerstvo brzy vypíše výběrové řízení, sdělil šéf správní rady Pražského jara a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Podle Trojana byl letošní jubilejní 80. ročník Pražského jara mimořádně úspěšný nejen umělecky, ale také ekonomicky. „Podařilo se nám získat nové partnery, festival zaznamenal rekordní návštěvnost a tržby. Navzdory těmto skutečnostem jsem se rozhodl odstoupit z pozice ředitele Pražského jara, neboť mé vize o vedení a dalším směřování této instituce se dostaly do rozporu s představami členů umělecké rady festivalu,“ vysvětlil Trojan, který byl ředitelem Pražského jara od srpna 2022.

Věří, že se jeho nástupci podaří současně s odpovědností za finanční stabilitu Pražského jara naplnit požadavky umělecké rady a akci dále úspěšně rozvíjet. Trojan má do konce srpna po finanční stránce uzavřít letošní ročník a připravit zveřejnění programu Pražského jara 2026, a to ve spolupráci s dramaturgem Josefem Třeštíkem a týmem Pražského jara.

„Odpovědnost za přípravu rozpočtu a za produkci festivalu 2026 přebere od 1. září 2025 Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury, který byl k tomuto datu jmenován na přechodné období ředitelem festivalu do 31. prosince 2025,“ informoval Baxa, který Trojanovi poděkoval za vykonanou práci. Nový řádný ředitel Pražského jara vzejde z výběrového řízení, společnost má řídit od začátku příštího roku.

Program na příští rok je připraven

Trojan byl zaměstnancem společnosti Pražské jaro od roku 2010, v letech 2019 až 2022 působil jako náměstek ředitele, poté stanul v čele instituce. Za jeho působení v čele festivalu se mu podle pondělního vyjádření společnosti podařilo navýšit rozpočet o 40 milionů na 130 milionů korun ročně a rozšířit program o projekt SpringTEEN pro mladé publikum a doprovodný výtvarný projekt Art Salon, završený každoroční benefiční aukcí děl ve prospěch uměleckého rozvoje Pražského jara.

„V tuto chvíli běží vše dle plánu, program Pražského jara 2026 je hotov, čekají nás pouze nezbytné organizační kroky, aby mohl být 4. listopadu úspěšně zveřejněn. Vedení Pražského jara předávám v kladné ekonomické bilanci a přeji všem kolegům mnoho zdaru v další práci,“ dodal Trojan.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Už několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Festival Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, přičemž veřejné prostředky zejména od ministerstva kultury a hlavního města Prahy tvoří zhruba polovinu jeho rozpočtu, zbývající příjmy jdou od sponzorů, mecenášů a z tržeb ze vstupného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 1 hhodinou

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 5 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...