Ústředním motivem letošního Roku české hudby je oslava 200 let od narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Centrem smetanovských oslav bude skladatelovo rodiště Litomyšl, slavit se ale bude i na desítkách dalších míst. Někde se na akci připravovali celé roky. Všechny Smetanovy opery budou moci lidé například zhlédnout během roku v Plzni, Ostravě a právě v Litomyšli. Ministerstvo kultury mezi tematické projekty rozdělilo přes 88 milionů korun, resort celkem vyčlenil dvě stě milionů.
Začal Rok české hudby. Na Smetanovo výročí se někde připravovali i léta
„Česká hudba spojuje generace, ale i regiony, čili to nejsou jenom pražské oslavy. Vedle festivalu Pražské jaro a Dvořákovy Prahy je to například Smetanova Litomyšl nebo Smetanovské dny v Plzni, které připomínají Bedřicha Smetanu a jeho šťastná léta v tomto městě. Myslím, že celá republika bude žít Rokem české hudby,“ míní ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.
Letošní ročník tohoto festivalu zahájí Berlínští filharmonikové se svým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem – jejich provedení Smetanovy Mé vlasti se podle Trojana „jistě zapíše zlatým písmem do festivalové historie“. Dirigent Jakub Hrůša bude stát v čele koncertního provedení Smetanovy opery Libuše.
Všechny Smetanovy opery budou moci zhlédnout během roku pouze diváci v Plzni, Ostravě a v Litomyšli. Plzeňské publikum mělo takovou příležitost naposledy před čtyřiceti lety, poznamenal ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava. Kromě všech Smetanových oper se v Plzni dočkají i všech jeho sborů a písní.
„Plzeňská filharmonie souborně provede Smetanovo klavírní dílo, komorní dílo, melodram a v průběhu celého roku 2024 pak i souborně provedeme celé jeho symfonické dílo,“ popisuje ředitelka Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová. „Pomyslný vrchol bude uvedení opery Libuše v červnu v lochotínském amfiteátru,“ dodává Otava. Nedokončená Viola zazní na koncertě 28. února. Děti se budou moci seznámit se Smetanovou tvorbou v říjnu v inscenaci Prodáváme nevěstu.
Na Rok české hudby se tamní soubory připravovaly devět let. „My jsme si za těch devět let připravili široký repertoár, který představí operním souborem díla dalším českých významných skladatelů,“ sděluje Otava. Návštěvníci divadla se mohou těšit na víc než 220 koncertů a představení.
Osm dokončených Smetanových oper uvidí diváci i v Národním divadle moravskoslezském. „Jsme jediní, kdo opery uvede ve dvou ucelených blocích a ve vlastním nastudování. Slavnostní Libuši nazkouší dirigent Robert Jindra pro koncertní provedení s Janáčkovou filharmonií Ostrava,“ sdělil ředitel ostravské scény Jiří Nekvasil.
Akce podpořilo ministerstvo
Ministerstvo kultury poskytlo divadlu na Smetanovy opery dotaci 3,5 milionu korun. Mezi projekty, které vznikly k Roku české hudby, rozdělilo přes 88 milionů korun. Mezi vybranými jsou třeba Národní divadlo moravskoslezské, Národní divadlo Brno nebo festival Pražské jaro. Uspěli také pořadatelé koncertů komorní hudby, základní umělecké školy, vydavatelé knižních i notových publikací. Vzniknou také nové nahrávky české hudby.
„Osobně mám velkou radost například ze dvou projektů, jež v hudebním provozu rehabilitují osobnost skladatele Karla Boleslava Jiráka, neprávem opomíjeného současníka Bohuslava Martinů a renesančně vzdělaného polyglota a zakladatele hudebního vysílání v pražském rozhlase, nebo z koncertního projektu připomínajícího méně známé české autory, vrstevníky Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka,“ vyjmenoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
3 minuty
Události v kultuře: Rok české hudby startuje v Plzni
Mladí umělci míří na rezidence
Rok české hudby budou reflektovat také akce konané v zahraničí. Projekt České sny představí na více než osmdesáti koncertech ve dvaceti evropských zemích českou interpretační špičku s akcentem na díla Smetany. „Po vyhodnocení dotačního řízení ministerstva kultury víme, že počet akcí navázaných na Rok české hudby se počítá na vyšší stovky,“ dodal koordinátor Roku české hudby Marek Šulc.
Součástí jsou také zahraniční umělecké rezidence, které zaštiťují Česká centra. „Koneckonců mezi současnými českými hudebníky nebo skladateli může být příští Bedřich Smetana, proto podporujeme aktuální talenty. Zmínit mohu například rezidenci Jiřího Trtíka ve Varšavě a jeho následný projekt se Stromy Ensemble. Je to pocta Bedřichu Smetanovi, která se odehraje v nově otevíraném Českém domě v Bělehradě,“ sděluje generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.
Za Rok české hudby je považovaný každý rok zakončený číslem čtyři. Bývá věnován české hudbě, protože na něj připadají výročí Antonína Dvořáka (1841-1904), Leoše Janáčka (1854-1928), Bohuslava Martinů (1890-1959) nebo Josefa Suka (1874-1935).
