Kyjevští sólisté zahráli na Pražském jaru na podporu Ukrajiny, válka je zastihla na turné

Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro se na poslední chvíli podařilo zařadit do programu koncert ukrajinského komorního tělesa. Kyjevské sólisty zastihlo vypuknutí války na Ukrajině při turné v zahraničí. Do své vlasti se už nevrátili. Jejich festivalový koncert ve čtvrtek večer byl benefiční.

„Jsme rádi, že jsme stihli v závěru festivalu vzdát poctu Ukrajině, kde, jak obrazně říkáme, se dneska bojuje i za Českou republiku,“ uvedl k účinkování Kyjevských sólistů ředitel festivalu Roman Bělor. Komorní uskupení vzniklo před čtvrtstoletím, pravidelně koncertuje v Evropě i v Asii. Když Rusko napadlo jejich zemi, hráli umělci v Itálii.

Návrat do vlasti by pro hudebníky byl podle uměleckého vedoucího Anatolije Vasylkivského problém, protože nemají jistotu, zda by za současné situace mohli opět vycestovat za hranice. Soubor chce ale také dostát svému závazku být „vyslancem Ukrajiny“ a pořádat koncerty na podporu své země. „Vyzýváme svými vystoupeními k ukončení války, aby se vše na Ukrajině vrátilo do stavu před ruskou agresí,“ dodal Vasylkivskyj.

Na podporu Ukrajiny

Za normální situace soubor podle něho plánuje koncerty jeden až dva roky dopředu, teď to jsou jeden až dva dny. Poslední koncert evropského turné odehrají Kyjevští sólisté v červenci na Islandu. Na dosavadních více než čtyřiceti koncertech se jim podařilo vybrat stovky tisíc eur. Také pražský koncert měl benefiční charakter, a to ve prospěch organizace Člověk v tísni a velvyslanectví Ukrajiny.

Kyjevští sólisté rozezněli ve čtvrtek večer prostor kostela sv. Šimona a Judy. „Jejich program je skládanka, kde připomínají jednak ukrajinské skladatele, a jednak také repertoár světových autorů,“ naznačil Bělor. Vedle skladeb Oleksandra Šymka, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho či Niny Roty zazněla také lidová píseň Plyve kača, která se stala jedním ze symbolů odporu proti ruské invazi.

Koncert Kyjevských sólistů se konal na samý závěr letošního Pražského jara. Festival 3. června uzavřou Vídeňští filharmonikové.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 7 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 9 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.