Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Nahrávám video

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.

Chráněné historické jádro Prahy zahrnuje zejména Hradčany s Pražským hradem, Staré Město, Josefov, Malou Stranu a Nové Město. Částečně ale zasahuje také na Vyšehrad, Vinohrady, do Holešovic, Podolí nebo na Smíchov. Podle databáze Národního památkového ústavu se na jeho území nachází zhruba 1400 jednotlivých nemovitých kulturních památek – domů, paláců, mostů nebo sousoší. Mezi nejznámější patří Pražský hrad, Karlův most, Národní muzeum nebo Staronová synagoga.

Nařízení vlády z července 1971 stanovilo přísné podmínky pro stavební činnost v rezervaci. Veškeré úpravy nemovitých památek se podle něj musí navrhovat a provádět se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty. Při nové výstavbě a vnějších úpravách nechráněných objektů je nutné dbát na jejich architektonické vztahy k památkám. Dopravní ani infrastrukturní stavby zároveň nesmějí narušovat prostředí rezervace a ohrožovat jednotlivé památky.

„Jizva na okraji historického centra“

„Když nahlédneme do územního plánu z roku 1964, tak obsahoval celou řadu návrhů kapacitních komunikací dálničního charakteru, které měly procházet nejen po okraji historického centra Prahy, tak jako dnes severojižní magistrála, ale měly procházet i přímo tímto centrem. Tyto stavby by si určitě vyžádaly plošné demolice v těch místech, kudy by měly vést, a znamenaly by přísun mnohem masivnější dopravy do historického centra,“ popsala architektka Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Milena Amáta Wenzlová.

Podle ní se vyhlášením památkové rezervace město a jeho strukturu jako celek ochránit podařilo. Ať už jde o rostlou strukturu Starého Města a Malé Strany, nebo o plánovitě založené Nové Město a jeho historicky cennou zástavbu ze všech období. „Největším selháním je bezpochyby severojižní magistrála, která tvoří velkou jizvu na samém okraji historického centra,“ zhodnotila architektka.

Pražská památková rezervace je s rozlohou 866 hektarů jednou z největších svého druhu na světě. V evropském i světovém kontextu není ale výjimečná jen svou rozlohou. Tvoří ji totiž původní, hradbami sevřené město, které je historicky i stavebně poměrně jednotné. Architektura zachovaná na území historického centra názorně zachycuje zhruba 1100 let vývoje města. Prolíná se v tu řada slohů – od románského přes gotiku, renesanci a baroko až po kubismus a funkcionalismus.

Pod ochranou UNESCO

Význam pražského centra uznalo v roce 1992 také UNESCO, když jej zařadilo na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Stavem rezervace se UNESCO také několikrát zabývalo.

V roce 2007 například organizace vyjádřila vážné znepokojení kvůli plánované výstavbě výškových budov na Pankráci. V roce 2010 především kvůli výstavbě tunelového komplexu Blanka přijeli do Prahy inspektoři UNESCO. Organizace následně konstatovala, že stavební práce pražské památky neohrožují. Ve zprávě ale mimo jiné doporučila přijmout pravidla pro výstavbu výškových budov.

Jak vrátit bydlení do památkové rezervace?

Pražská památková rezervace je sice výkladní skříní UNESCO, pro mnohé obyvatele metropole se ale v posledních letech stává téměř cizím územím. Běžný život z centra postupně mizí. Město si podle Wenzlové tento trend uvědomuje. „Snaží se přijímat politiky, které by toto zvrátily. Jde například o využívání městských objektů pro dlouhodobé bydlení, umísťování služeb pro obyvatele nebo podporu běžného života,“ vyjmenovala.

Město podle ní zároveň vnímá, že majitelé domů v centru musejí dodržovat pravidla stanovená památkáři. „Je potřeba o těchto věcech vést diskusi a vážit nejen veřejný zájem na ochranu historického kulturního dědictví, ale například také zájem na ochraně klimatu. Pravidla by neměla platit plošně, stejně pro všechny objekty. Je nutné zohledňovat jejich umístění v historickém centru i orientaci do veřejných prostranství,“ poznamenala architektka.

Soudobá architektura a více zeleně v centru

Do historického centra podle ní patří také soudobá architektura. „Právě vrstevnatost architektury jednotlivých slohů je jedním z velkých bohatství Prahy. Nová architektura ale musí ctít určitá pravidla. Pokud respektuje strukturu, kapacitu a výšku okolní zástavby, mohou vznikat skutečně kvalitní stavby, jako je například Drn, případně dříve postavený hotel Josef,“ vysvětlila.

Dlouhodobě se vede také debata o dostavbě Staroměstské radnice. Řeší se i otázka, jak do rozpáleného centra dostat více zeleně, stromů a vody. „Ne do každé ulice je možné vysadit strom. Záleží proto na kvalitě návrhu a na tom, zda respektuje to, co památková péče chrání – kompozici prostoru, průhledy a výhledy na hodnotné fasády. Pokud návrh tyto zásady ctí, je možné vést diskusi o doplňování stromů do města,“ uvedla Wenzlová.

Jak organizovat dopravu

Velkou diskusi vyvolává také doprava. „Naším cílem určitě není odstranit z historického centra veškerou automobilovou dopravu. Debata se nyní vede o tom, jak ji organizovat tak, aby sloužila především rezidentům a obsluze území,“ nastínila Wenzlová.

Žádnou zásadní proměnu historického centra Prahy si v nejbližší době prý architektka nedokáže představit. „Doufám, že vlastníci budou nadále dobře pečovat o své objekty a město o veřejná prostranství tak, aby byla kultivovaná a atraktivní také pro obyvatele Prahy,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 5 hhodinami

„Moje poselství je: Nebojte se.“ Architekt Kyselka vzpomíná na střety s totalitními režimy

Architekt venkova a krajiny Mojmír Kyselka přednášel v Brně, Bratislavě, Vídni i v americkém Ohiu, ještě nedávno vedl katedru architektury v Ostravě. Třiadevadesátiletý profesor ale zažil i nacistickou okupaci, zatčení komunistickou Státní bezpečností i pokusy o získání ke spolupráci. Přesto se odmítl podřídit režimu. Podpis manifestu Dva tisíce slov ho tehdy připravil o možnost působit na vysoké škole. K akademické kariéře se vrátil až po sametové revoluci.
před 10 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 11 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 21 hhodinami

VideoHlaváček avizoval zdražení kuponu na MHD i přípravu systému mýta v centru Prahy

Prahu v příštích čtyřech letech povede z pozice primátora Petr Hlaváček (STAN). Podle něj je „potřeba posouvat Prahu dál, ale pokud možno rozumně, podle plánu a s rozvahou“. V Událostech, komentářích hájil také metropolitní plán, podle něj dává „standard pro rozvoj“ a nově vznikajícím čtvrtím pravidla. Mezi hlavní priority pro rok 2030 zařadil dokončování linky metra D nebo výstavbu Městského okruhu. Avizoval také zdražení ročního kuponu na městskou hromadnou dopravu o 1100 korun, stejně tak dvojnásobné zvýšení ceny za parkovné na 2400 korun ročně. Zmínil také výhled zavedení mýta v centru metropole. Rozhovorem provázel Petr Obrovský.
včera v 09:23‌‌

Srážky zatím přehradám výrazně nepomohly. Na Vysočině vyhlásili mimořádná opatření

Kvůli nedostatku vody v přehradě Vír vyhlásila komise pro sucho na Vysočině mimořádná opatření. Nádrž, která zásobuje i Brno, ztratila šedesát procent vody. Nízkou hladinu má také Římovská přehrada v jižních Čechách. Kraj proto připravuje záložní řešení pro případ, že by ani zimní srážky zásoby nedoplnily. Nedávné deště totiž hladiny nádrží výrazně nezvýšily. Situaci sleduje ministerstvo zemědělství. Podle něj ale zatím stačí snižovat odtok z přehrad.
včera v 05:01‌‌

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
20. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.