Urbanismus

Snížení rychlostního limitu v rezidenčních oblastech Prahy na 30 kilometrů za hodinu by podle mluvčí hnutí Poslední generace Veroniky Holcnerové znamenalo spíše úlevu pro všechny než zhoršení. Domnívá se, že by se tak rozředily zácpy a situace by se zlepšila i pro městskou hromadnou dopravu. Podle starosty Prahy 9 a předsedy zastupitelského klubu SPOLU na magistrátu Tomáše Portlíka (ODS) se ale třicítka na mnoha místech, kde je potřeba, už zavedla, a případné zavedení jinde by naopak všechny zdržovalo. Třicítka ve městech byla tématem 90' ČT24.

Instalace ukazující odstín pražského vzduchu, nová vyhlídková věž nebo pocta Hrabalovi vznikly v hlavním městě jako součást Landscape festivalu. Akce se snaží opakovaně rozproudit debatu o úrovni veřejného prostoru mezi veřejností, architekty, developery, politiky i umělci. Prostřednictvím umělecko-architektonických intervencí zaměřuje letos pozornost na proměnu čtyř dopravních uzlů metropole. Důležitým tématem je také ekologie.

Brazilské město Sao Paulo přišlo s nápadem, jak oživit staré fasády. Během září se ve čtvrti Pinheiros uskutečnil festival Nalata, na který pozvali desítku místních i zahraničních umělců. Ti měli k dispozici stavební výtahy, ze kterých zašlým stěnám vdechovali nový život. Společné téma druhého ročníku urbanistické akce byl vztah člověka s přírodou a jejich vzájemná provázanost.

Proměna brněnského Mendlova náměstí, ze kterého se má stát otevřené prostranství pro trávení volného času a odpočinek, začne na podzim. Místo poblíž výstaviště se mění už nyní. Rekonstrukce dopravně zatížené oblasti zahrnuje práce na vodovodu, kanalizaci, horkovodech a dalších sítích. Předpokládaná investice města na celou oblast je 155 milionů korun, hotovo má být na konci léta 2022, řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Chomutov se uchází o dotaci z Fondu spravedlivé transformace určeného pro uhelné regiony s projektem revitalizace centrálního území města za účelem vytvoření nové čtvrti. Území zahrnuje plochu parku, objektu bývalých lázní a atletického stadionu, sportovní haly, divadla i parkovacích ploch. Náklady se předběžně odhadují na 1,3 miliardy korun, řekl náměstek primátora David Dinda (Nový Sever).

Vše, co nemusí být na povrchu, může být skryté v podzemí. Tímto smělým plánem se řídí hlavní město Finska. Před 40 lety tak začali dělníci pod Helsinkami hloubit tunely, které z ulic částečně odvedly dopravu a shon. V žulovém masivu pod městem se ale skrývá mnohem víc než jen pár chodeb. Finové v něm vykutali parkoviště a nákupní centra, galerii a koncertní sály, pod zemí čistí vodu nebo skladují teplo. Zároveň se připravili na nejhorší, prostory pod povrchem totiž mohou rychle přetvořit na systém podzemních bunkrů, ve kterém by bylo dostatek místa pro všech 550 tisíc obyvatel města.

Řešení toho, jak by mělo ideálně fungovat město, nabízí manuál pro urbanisty začátečníky. Za publikací Město pro každého stojí architekt Osamu Okamura. Ukazuje příležitosti i problémy současných metropolí. Výtvarníci Jiří Franta a David Böhm vytvořili pro knihu obří model papírového města.

V Praze byl slavnostně zahájen provoz na novém úseku trasy metra spojujícím Nové Město s Karlínem a Libní. Jednu z nových stanic, libeňskou Palmovku, navíc s Žižkovem propojila tramvajová trať s estakádou. A aby toho nebylo málo, vzniklo na Palmovce – k nelibosti některých místních obyvatel – také autobusové nádraží. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Největší tuzemské panelové sídliště, pražské Jižní Město, budované od začátku sedmdesátých let, bylo v roce 1990 domovem bezmála 130 tisíc lidí. Poslechněte si, jaké nedostatky v infrastruktuře trápily zdejší obyvatele a co s tím hodlali udělat kandidáti do místního zastupitelstva.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Zbavit se nevzhledných míst v Brně má pomoci nová kniha týmu městských architektů. V příručce popisují, jak správně tvořit ulice, náměstí nebo parky, aby se lidé cítili příjemně a bezpečně. Zároveň publikaci doplnili o konkrétní příklady, jak by město nemělo vypadat. Sloužit by měla především samotnému městu, městským částem i úředníkům.

Rohanský ostrov v Praze se mění v novou městskou čtvrť. Budoucí podobu dnes pozapomenutého místa představuje výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP). V současnosti je Rohanský ostrov součástí Karlína, který také už několik let prochází proměnou ve vyhledávanou rezidenční čtvrť a dobrou adresou i pro firmy.

V Ostravě začne fungovat Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Takzvanná MAPPA má zvýšit kvalitu veřejného prostoru a bude také vyhlašovat architektonické soutěže. Město si od organizace slibuje i vyřešení dlouhodobě kritizovaných nezastavěných proluk.