HolKa má cenu za změnu veřejného prostoru. Její architekt si přeje více mostů

Nahrávám video

V soutěži Cena Víta Brandy 2024, která oceňuje změny ve veřejném prostoru, získala hlavní cenu Štvanická lávka, nazývaná také HolKa, protože propojuje pražský Karlín a Holešovice. Lávka letos na podzim obdržela také Národní cenu za architekturu. „Praze chybí spousta mostů,“ podotkl spoluautor vítězné stavby Petr Tej v Událostech, komentářích. Propojení míst považuje vždy za pozitivní.

Cena Víta Brandy, nesoucí jméno zesnulého českého architekta, oceňuje realizace dopravních staveb, které spojují technické řešení s estetikou a udržitelností. „Dopravní stavby mohou být nejen funkční, ale i přínosem pro veřejný prostor, jak ukazuje třeba Štvanická lávka v Praze a další oceněné nebo nominované projekty,“ podotkl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Na lávku se čekalo čtvrtstoletí

Štvanická lávka v Praze je dílem autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha. Má podobu železobetonové konstrukce z prefabrikovaných částí. Je dlouhá zhruba tři sta metrů a určená je pro pěší a cyklisty. Součástí lávky jsou umělecká díla včetně sochy Řeka od sochaře Jana Hendrycha. Bronzové zábradlí zakončují sochy představující hlavy zajíců, býků a koní, což jsou zvířata spojená s historií místa.

„Je to bílá jednoduchá minimalistická linka. Nechtěli jsme konstrukci, která má pylony a lana, jde do výšky a brání v pohledech na Prahu,“ vysvětlil architekt Tej.

Soutěž na lávku spojující Karlín a Holešovice poprvé vyhlásila Praha 7 už v roce 1999. Vítězný návrh se ale nedal realizovat kvůli změně protipovodňových opatření po ničivých záplavách v roce 2002. Návrh Petra Teje a jeho spolupracovníků vzešel z architektonické soutěže v roce 2017. Otevřena byla lávka vloni.

HolKa získala už také Grand Prix Architektů, tedy hlavní ocenění Národní ceny za architekturu, kterou vyhlašuje Obec architektů. V České ceně za architekturu, udělovanou Českou komorou architektů, obdržela ocenění jednoho z partnerů.

Lávka Štvanici zpřístupnila lidem

„Obecně se mění pohled na město,“ míní Petr Tej s odkazem na koncept takzvaného patnáctiminutového města, které se v současných metropolích prosazuje. „Všude, kde bydlíte, byste se měl dostat ideálně pěšky nebo na kole. Vybavenost byste měli mít v dosahu místa, kde jste. K tomu slouží projekty, jako jsou lávky nebo různá propojení ve městě, a je to zásadní téma současného městského urbanismu,“ popsal architekt.

Konkrétně v Praze Tej vnímá nedostatečné propojení míst rozdělených Vltavou, podle něj chybí spojení na ostrovy. „Jsou vlastně takovými parky v centru města. Štvanici lávka výrazně nezměnila, akorát ji zpřístupnila – lidé jsou tam schopni trávit čas během obědů, používat ji jako rekreační plochu. Nezatížila se výrazně dopravou, ale je možnost se na ostrov dobře dostat,“ poznamenal.

Nicméně mostů a lávek podle něj v Česku stále přibývá. „V Hradci Králové se třeba postavily dobré konstrukce. My jsme stavěli lávku v Lužci nad Vltavou pro malou obec, která má poměrně velké vytížení z hlediska cyklodopravy. Další lávky projektujeme do Roztok, do Roudnice a tak dál,“ vyjmenoval.

Štvanická lávka
Zdroj: ČTK/Michal Krumphanzl

Vnímání veřejného prostoru se posunulo, míní Kulhánek

Do soutěžní přehlídky Cena Brandyho se přihlásilo pětapadesát projektů z celého Česka, do užší nominace jich postoupilo šestnáct.

„Jedním z cílů Ceny Víta Brandy je zviditelňovat zdařilé a hodnotné zásahy do veřejného prostoru s významným pozitivním dopadem na pohyb pěšky, na kole a veřejnou dopravou,“ uvedl Jaroslav Martinek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, který soutěž organizuje.

Projekty nominované na hlavní cenu podle ministra Kulhánka jasně demonstrují, kam se vnímání úprav veřejného prostoru v Česku posunulo. „Podpora udržitelné dopravy a začlenění dopravních staveb do veřejného prostoru výrazně zlepšují kvalitu života ve městech. Pěší a cyklistická doprava snižují zátěž na životní prostředí a přispívají k přívětivému prostředí pro obyvatele,“ upřesnil.

Zvláštní cenu za opatření pro chodce obdržela lávka pro pěší přes kolejiště nádraží v Chebu, zvláštní cenu za opatření pro cyklisty cyklostezka Bevlava v Horní Lidči na Vsetínsku, zvláštní cenu za nerealizovaný návrh dočasná pěší zóna v Táboře a zvláštní cenu za přínos v regionu získal Hub 123 – sdílený prostor pro rozvoj v Uherském Hradišti.

Projekty posuzovala odborná devítičlenná porota složená ze zástupců organizací zaměřených na tematiku dopravy, architektury, urbanismu, krajinářské architektury, výtvarného umění a ochrany životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 16 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 22 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...