HolKa má cenu za změnu veřejného prostoru. Její architekt si přeje více mostů

9 minut
Události, komentáře: Architekt Petr Tej o lávkách a mostech
Zdroj: ČT24

V soutěži Cena Víta Brandy 2024, která oceňuje změny ve veřejném prostoru, získala hlavní cenu Štvanická lávka, nazývaná také HolKa, protože propojuje pražský Karlín a Holešovice. Lávka letos na podzim obdržela také Národní cenu za architekturu. „Praze chybí spousta mostů,“ podotkl spoluautor vítězné stavby Petr Tej v Událostech, komentářích. Propojení míst považuje vždy za pozitivní.

Cena Víta Brandy, nesoucí jméno zesnulého českého architekta, oceňuje realizace dopravních staveb, které spojují technické řešení s estetikou a udržitelností. „Dopravní stavby mohou být nejen funkční, ale i přínosem pro veřejný prostor, jak ukazuje třeba Štvanická lávka v Praze a další oceněné nebo nominované projekty,“ podotkl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Na lávku se čekalo čtvrtstoletí

Štvanická lávka v Praze je dílem autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha. Má podobu železobetonové konstrukce z prefabrikovaných částí. Je dlouhá zhruba tři sta metrů a určená je pro pěší a cyklisty. Součástí lávky jsou umělecká díla včetně sochy Řeka od sochaře Jana Hendrycha. Bronzové zábradlí zakončují sochy představující hlavy zajíců, býků a koní, což jsou zvířata spojená s historií místa.

„Je to bílá jednoduchá minimalistická linka. Nechtěli jsme konstrukci, která má pylony a lana, jde do výšky a brání v pohledech na Prahu,“ vysvětlil architekt Tej.

Soutěž na lávku spojující Karlín a Holešovice poprvé vyhlásila Praha 7 už v roce 1999. Vítězný návrh se ale nedal realizovat kvůli změně protipovodňových opatření po ničivých záplavách v roce 2002. Návrh Petra Teje a jeho spolupracovníků vzešel z architektonické soutěže v roce 2017. Otevřena byla lávka vloni.

HolKa získala už také Grand Prix Architektů, tedy hlavní ocenění Národní ceny za architekturu, kterou vyhlašuje Obec architektů. V České ceně za architekturu, udělovanou Českou komorou architektů, obdržela ocenění jednoho z partnerů.

Lávka Štvanici zpřístupnila lidem

„Obecně se mění pohled na město,“ míní Petr Tej s odkazem na koncept takzvaného patnáctiminutového města, které se v současných metropolích prosazuje. „Všude, kde bydlíte, byste se měl dostat ideálně pěšky nebo na kole. Vybavenost byste měli mít v dosahu místa, kde jste. K tomu slouží projekty, jako jsou lávky nebo různá propojení ve městě, a je to zásadní téma současného městského urbanismu,“ popsal architekt.

Konkrétně v Praze Tej vnímá nedostatečné propojení míst rozdělených Vltavou, podle něj chybí spojení na ostrovy. „Jsou vlastně takovými parky v centru města. Štvanici lávka výrazně nezměnila, akorát ji zpřístupnila – lidé jsou tam schopni trávit čas během obědů, používat ji jako rekreační plochu. Nezatížila se výrazně dopravou, ale je možnost se na ostrov dobře dostat,“ poznamenal.

Nicméně mostů a lávek podle něj v Česku stále přibývá. „V Hradci Králové se třeba postavily dobré konstrukce. My jsme stavěli lávku v Lužci nad Vltavou pro malou obec, která má poměrně velké vytížení z hlediska cyklodopravy. Další lávky projektujeme do Roztok, do Roudnice a tak dál,“ vyjmenoval.

Štvanická lávka
Zdroj: ČTK/Michal Krumphanzl

Vnímání veřejného prostoru se posunulo, míní Kulhánek

Do soutěžní přehlídky Cena Brandyho se přihlásilo pětapadesát projektů z celého Česka, do užší nominace jich postoupilo šestnáct.

„Jedním z cílů Ceny Víta Brandy je zviditelňovat zdařilé a hodnotné zásahy do veřejného prostoru s významným pozitivním dopadem na pohyb pěšky, na kole a veřejnou dopravou,“ uvedl Jaroslav Martinek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, který soutěž organizuje.

Projekty nominované na hlavní cenu podle ministra Kulhánka jasně demonstrují, kam se vnímání úprav veřejného prostoru v Česku posunulo. „Podpora udržitelné dopravy a začlenění dopravních staveb do veřejného prostoru výrazně zlepšují kvalitu života ve městech. Pěší a cyklistická doprava snižují zátěž na životní prostředí a přispívají k přívětivému prostředí pro obyvatele,“ upřesnil.

Zvláštní cenu za opatření pro chodce obdržela lávka pro pěší přes kolejiště nádraží v Chebu, zvláštní cenu za opatření pro cyklisty cyklostezka Bevlava v Horní Lidči na Vsetínsku, zvláštní cenu za nerealizovaný návrh dočasná pěší zóna v Táboře a zvláštní cenu za přínos v regionu získal Hub 123 – sdílený prostor pro rozvoj v Uherském Hradišti.

Projekty posuzovala odborná devítičlenná porota složená ze zástupců organizací zaměřených na tematiku dopravy, architektury, urbanismu, krajinářské architektury, výtvarného umění a ochrany životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 15 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...