Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
„Nejvíc samozřejmě vlnami veder trpí ty části měst, které jsou nejvíc zastavěné. Ze všech stran je betonová dlažba nebo asfalt, tmavé povrchy a kolem ulice pevné fasády. Když vedro přijde, teplo se mezi nimi odráží a není jednoduchý způsob, jak prostor ochladit nebo vyvětrat,“ řekla architektka Maceková.
Jednou z cest, jak bojovat s tepelnými ostrovy, je zmenšování zastavěných ploch a jejich nahrazování zelení. Stromy pomáhají snižovat teplotu okolního vzduchu, ve stínu může být pocitová teplota až o deset stupňů Celsia nižší. Mikroklima ve městech podle odborníků zlepšují také vodní prvky.
„Na představitele měst se často snáší kritika, že už to dávno mělo být hotové. Že už by naše ulice měly být zelené a plné stromů, protože je během vln veder opravdu potřebujeme. Jenže ten proces je velmi pomalý. Žádné město přece nerozkope ulice jen proto, aby mohlo vysadit stromy,“ uvedla architektka.
Podle ní jde vždy o komplexní řešení, které zahrnuje technické sítě, povrchy komunikací i celkové uspořádání veřejného prostoru. „Musí to odpovídat všem vyhláškám, které v území jsou. A není ani jednoduché stromy vysadit tak, aby mohly dlouhodobě prosperovat,“ dodala.
Řada měst včetně Prahy se podle Macekové snaží přistupovat k problému koncepčně a sbírat zkušenosti s tím, jak postupně dostávat do ulic stromy, kvalitní zeleň nebo dešťové záhony. „Jenže ten proces je velmi pomalý, stejně jako u mnoha jiných stavebních řešení. Bohužel vedra přicházejí mnohem rychleji a s větší intenzitou, než jak je ta potřebná změna,“ upozornila.
Nedostatečná osvěta
Podle Macekové by města měla přijímat i další systémová opatření, která zatím většinou chybějí. „Česká města nemají krizové plány pro postup během akutních vln veder. Chybí krizové plánování podobné tomu, které známe například při povodních, přestože vlny veder zasahují většinu obyvatel,“ uvedla.
Nedostatečná je podle ní také osvěta. „Pořád nevíme, jak se během veder chovat a jak lidem pomoci, aby se na ně dokázali připravit a lépe je zvládali. Když se podívám na většinu bytových domů, velká část z nich nemá venkovní stínění oken, přitom jde o velmi účinné řešení,“ řekla.
Pomoci může také kvalitní zateplení nebo světlá barva fasády a střechy. „V jižních zemích nejsou tmavé domy, většina z nich je světlá. Myslím si, že je velmi nešťastné, že se i dnes staví řada novostaveb s tmavými antracitovými nebo černými střechami. Máme dlouhodobá měření a rozdíl povrchové teploty u stejného materiálu mezi světlými a tmavými fasádami může za slunečného dne dosahovat dvaceti až třiceti stupňů,“ uvedla.
Osvěta je podle Macekové důležitá také proto, aby lidé nespoléhali jen na opatření měst. „Pokud se během dne musíme po městě pohybovat, měli bychom si s sebou vzít láhev vody, klidně i deštník a chránit se před sluncem,“ uzavřela.
