Zatímco se kalifornské Los Angeles vzpamatovává z ničivých lesních požárů, specialisté na životní prostředí či přírodní katastrofy, inženýři a urbanisté debatují o ambiciózních plánech na přestavbu čtvrtí, které lehly popelem. Na místech, kde dřív stávala malá, jednopatrová nákupní centra a parkoviště, by mohli místní chodit do obchodů a kaváren v přízemí kancelářských budov ve stylu evropských měst. Píše o tom agentura Reuters.
Los Angeles po požárech vyhlíží obnovu, experti nabádají ke změnám
Velkoměsto by mohlo začít stavět do výšky, což by přineslo dostupnější bydlení v bezpečnějších centrálních čtvrtích. Naopak by mohlo opustit praxi výstavby rodinných domů na kopcích okolo města, což je oblast náchylnější k lesním požárům. Z některých bloků by se daly vytvořit nárazníkové zóny, kde nejsou povoleny žádné budovy. A pro Los Angeles aktuálně charakteristické palmy, které ale při požáru vzplanou „jako římské svíce“, by mohly nahradit původní, ohnivzdorné druhy stromů.
S těmito a dalšími podobně odvážnými návrhy přišli akademici v době, kdy se přímořské kalifornské město vzpamatovává z požárů Eaton a Palisades. Ty si dohromady vyžádaly 28 životů a zničily nebo poškodily na šestnáct tisíc objektů. Jejich plameny spálily celkem 152 kilometrů čtverečních, což je plocha větší než Paříž.
Město ještě ani nezačalo s obnovou a řada lidí se teprve nyní může vrátit do poničených čtvrtí. Až se začne znovu stavět, jen málo odborníků očekává, že velkoměsta na jihu USA čeká zásadní proměna. Důvody uvádějí různé – od nedostatku pojistného krytí po politický tlak na obnovu do původního stavu.
Pomoci může i stavební moratorium
Los Angeles by si ale mohlo vzít příklad z měst, jako je japonské Kóbe, které v roce 1995 zdecimovalo zemětřesení. Tamní úřady následně zavedly stavební moratorium, připomněl Jeffrey Schlegelmilch z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „Je zásadní si dát načas a najít pořádné řešení,“ dodal odborník na připravenost na přírodní katastrofy.
Vzorem může být pro kalifornské velkoměsto i okres Harris County v Houstonu a město San Antonio, obojí v Texasu. Tamní úřady vykoupily domy a pozemky, aby snížily budoucí riziko povodní. Ve zmíněném okrese představitelé samosprávy ochotným prodejcům nabídli za domy poškozené při povodních doprovázejících hurikán Harvey z roku 2017 cenu, která odpovídala té tržní před živelnou katastrofou. Pak budovy zbourali.
Na tento model se odkazuje i environmentální analytik a historik při Pomona College v kalifornském Claremontu Char Miller. Výkup pozemků v obcích Pacific Palisades a Altadena by byl sice drahý, přiznává odborník, s finanční podporou města, okresu, státu či pojistitelů ale možný. Spálené parcely by se mohly proměnit v nárazníkové zóny chránící před šířením ohně. I když by to pro původní obyvatele mohlo být nepříjemné, Miller věří, že mnozí z nich by získané peníze využili k přestěhování.
Expert si proto zoufá nad snahami města a státu urychlit obnovu předchozí hustoty osídlení ve vyhořelých oblastech. „Je to jedinečná příležitost na změnu,“ upozorňuje.
Jalovec jako pochodeň
Další odborníci by zničené obce zachovali, ale tak, aby byly lépe připravené na případné další lesní požáry. Strojař Michael Gollner z Kalifornské univerzity v Berkeley testuje, jak ohni odolávají různé prototypy domů. Jejich odolnost vůči plamenům se například zlepší, když se dřevěný plot posune o jeden a půl metru dále od objektu nebo se obydlí obsype štěrkem, říká.
Správná úprava zahrady je prý také účinná, ale pro některé majitele je to kontroverzní téma. „Kdo chce pokácet svůj jalovec? Ale když přijde lesní požár, váš jalovec se změní v pochodeň,“ varuje Gollner.
Ekologové navrhují, aby se Los Angeles zbavilo palem, jalovců a eukalyptů a nahradilo je stromy, které jsou přirozeně lépe vybavené proti požárům, jako původní druhy kalifornských dubů. Ty mají silnou kůru a kožovité listy, které hoří pomalu.
„Spousta lidí se snaží duby vysazovat a myslím si, že je tu nějaká snaha jim dodat větší šmrnc,“ říká ekoložka Alexandra Syphardová z institutu v San Diegu.
Úpravy domů
Pro stavbaře a inženýra životního prostředí Hussama Mahmouda z Coloradské státní univerzity je klíčem k úspěchu předvídat lokace budoucích požárů. Vyvinul proto model, jenž spočítá, která budova shoří. To by komunitám mělo umožnit opevnění jenom určitých objektů spíše, než proti plamenům vybavit každý dům.
Lepší žáruvzdornosti staveb lze dosáhnout i s pomocí kovové nebo betonové střechy a použitím nehořlavých materiálů na boční stěny. Lepší jsou také například dvojskla či trojskla na oknech, u kterých je menší šance, že v horku způsobeném ohněm puknou, kvůli čemuž dům vyhoří zevnitř. „Když požáry zasáhly LA, bylo jasné, že nikdo netušil, co se bude dít a u kterých domů je větší pravděpodobnost, že shoří,“ uznal ale Mahmoud.
