Požáry

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.

Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) vyhlásil na základě dlouhotrvajícího sucha a kvůli většímu počtu požárů období nepříznivých klimatických podmínek a s tím související opatření. Ta jsou zatím vydána bez časového omezení. „Rozhodne příroda a potom srážky, které do kraje přijdou,“ doplnil hejtman.

Do Česka v úterý večer dorazily bouřky, přičemž nejsilnější byly kolem 21. hodiny v Karlovarském kraji i na západě Ústeckého kraje, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X.

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.

Po velmi horkém a suchém víkendu očekávají meteorologové tento týden změnu počasí. Od úterý se začne ochlazovat a přijít by měly přeháňky a lokálně i bouřky. Nejvíc srážek spadne ve čtvrtek, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím dál platí výstraha před vznikem požárů. Více než třetina Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce do jednoho metru. Dalších třicet procent území je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm.

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují v Rynarticích v národním parku České Švýcarsko u požáru lesa. Podle podvečerních informací ČT hoří plocha odhadem o velikosti kilometru čtverečního, tedy sta hektarů, což následně na síti X a pro ČT24 potvrdili i hasiči. První odhady hovořily o deseti hektarech. Agentura ČTK odpoledne uváděla i 900 hektarů. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu, s hašením z výšky pomáhají i vrtulníky, informoval před 18. hodinou mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda. V okolí požáru platí bezletová zóna. Lesní požár hasiče zaměstnal také u Šašovic blízko Želetavy na Třebíčsku nebo u Kryštofova údolí na Liberecku.

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.

Hasiči ze severní Moravy upozorňují na specifický sílící trend – přibývá bytů zapálených po výbuchu baterií v elektrokoloběžkách. Podle nich je nejčastější příčinou výbuchu a požáru neodborná manipulace nebo nevhodné skladování. „Ty baterie nemají rády vlhko, nulové a záporné teplotní hodnoty,“ sdělil náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka. Podle něj je potřeba koloběžky ideálně skladovat pod kamerovým dohledem s autonomní detekcí. V loňském roce zasahovali moravskoslezští hasiči celkem u dvaceti požárů elektrokoloběžek. Zraněno nebo evakuováno při nich bylo okolo stovky lidí. Celkem v roce 2025 hasiči vyjížděli k největšímu počtu požárů v domácnostech za poslední dekádu. Bylo jich přes 3,5 tisíce. Nejčastěji vznikly z nedbalosti.

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.

Ke zřejmě nejtěžšímu zranění během novoročních oslav došlo v Českých Budějovicích. Manipulace s pyrotechnikou kategorie F4 skončila amputací obou zápěstí, uvedla policie.

Které události definovaly filmový rok 2025? Začátek se odehrál ve znamení přírodní pohromy a změn ve fungování filmového průmyslu ve světě i doma. Závěr doprovází kasovní trháky.

Hasiči v tuzemsku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků přitom způsobily mnohamilionové škody.

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Hasiči spolu s Českou inspekcí životního prostředí zjistili, že v některých provozech se s odpady nakládá nezodpovědně a místy i rizikově. Skládky nejsou řádně zakryté, často překračují povolenou plochu a nebezpečné látky nejsou dostatečně zabezpečeny. Kontroly se konaly od července, pochybení se objevilo u téměř poloviny z osmdesáti tří prověřených zařízení.