Požáry

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Hasiči spolu s Českou inspekcí životního prostředí zjistili, že v některých provozech se s odpady nakládá nezodpovědně a místy i rizikově. Skládky nejsou řádně zakryté, často překračují povolenou plochu a nebezpečné látky nejsou dostatečně zabezpečeny. Kontroly se konaly od července, pochybení se objevilo u téměř poloviny z osmdesáti tří prověřených zařízení.

Moskva v noci na sobotu vyslala na Ukrajinu rakety a drony a zabila nejméně čtyři lidi. Dvě oběti jsou po útocích na Kyjev a další dva lidé přišli o život při úderech v Dněpropetrovské oblasti, píší agentury s odvoláním na místní úřady. Ukrajinské letectvo oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a padesát z šedesáti dvou dronů vyslaných Ruskem. Agentura Reuters uvedla, že úder Ukrajiny poškodil přehradu v ruské Bělgorodské oblasti. Kyjev se k útoku zatím nevyjádřil.

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Ruská vojenská rozvědka GRU spustila nový program na nábor diverzantů na sabotáže v Evropě i USA, odhalila investigace serveru Current time a RFE/RL. Prokremelští blogeři v telegramových kanálech, například těch, které sdružují evropské ultrapravicové radikály, sdílejí náborové AI boty, kteří vyzývají k pomoci v „konfrontaci se západním zlem“. Novináři z RFE/RL se podařilo skrze takový chatbot spojit s operátorem rozvědky. Jeden z botů přezdívaný „Oko Saurona“ mohl verbovat i Čechy.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Za mnoha tragickými požáry stojí podle hasičů nedbalost a nepozornost. I proto zdůrazňují význam preventivních programů. Nově například využívají virtuální realitu, s jejímž přispěním učí, jak včas odhalit nebezpečný spotřebič, reagovat na únik plynu nebo bezpečně opustit dům, v němž hoří. Pomocí speciálních brýlí a ovladačů je po vstupu do virtuálního domu rizik nutné odstranit vše, co je potenciálně nebezpečné – otevřený krb, zapnutý laptop na posteli či hořící cigareta.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na rostoucí počet požárů skládek odpadů. V loňském roce hasiči vyjížděli k téměř pěti stům požárům skládek. Za letošní rok jen do konce července zasahovali u téměř 330. A více než tři desítky požárů odpadů už hasiči řešili i v srpnu. Společně s inspektory letos plánují preventivní kontroly zhruba osmdesáti skládek. Byli už na více než třetině z nich. U některých je ale podezření, že požár nevznikl náhodou. Úmyslné zapálení je vyšetřovací verzí i u dubnového požáru skládky u Rynholce na Rakovnicku, u něhož zasahovalo 250 hasičů.

„Letošní rok byl výjimečný v tom, že jsme se zúčastnili mnohanásobně více misí než v předchozích letech,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Čeští hasiči totiž letos pomáhali například v Řecku, Bulharsku, Albánii, Černé Hoře či Španělsku. Podle šéfa hasičů je nárůst počtu zahraničních misí dán aktivním zapojením se do řady programů a projektů. Vlček zároveň míní, že i díky hasičům má Česko v zahraničí dobré jméno. „Cení se naše profesionalita, to, jak rychle jsme schopni zareagovat a jak profesionálně jsme schopni pomoci,“ sdělil. V tuzemsku podle Vlčka hasiče trápí rostoucí počet požárů na skládkách odpadů. Do konce července k nim letos měli už 328 výjezdů.

Evropané zažívají nejničivější lesní požáry za poslední léta, minimálně od 2006, kdy je EU začala klasifikovat. Oheň zasáhl i národní parky a zcela zpustošil rekordních deset tisíc kilometrů čtverečních. Nejvíce zasažené je Portugalsko a Španělsko, kde požáry zuří už několik týdnů. Dým zhoršil kvalitu ovzduší a vypustil rekordní množství emisí skleníkových plynů. Jen ve Španělsku úřady nařídily evakuovat přes 35 tisíc lidí.

V části Česka se ve čtvrtek mohou nejvyšší odpolední teploty dostat nad 31 stupňů Celsia. Na Moravě, ve Slezsku a na části Vysočiny navíc přes den hrozí silný vítr o rychlosti až 65 kilometrů v hodině a vznik požárů. Riziko šíření ohně se sníží v noci na pátek, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Požáry v lesích a v krajině mohou být v příštích letech v některých regionech až čtyřikrát častější. Na základě vědeckých studií to k roku 2050 odhadují například hasiči v Karlovarském kraji. Lesy tam přitom pokrývají zhruba polovinu regionu. S tím, jak krajina vysychá, musejí hasiči měnit strategii. Velkou výhodu jim poskytuje včasné odhalení požáru, s tím mohou pomoct i nové technologie.

Španělsko zažívá nejhorší požáry za posledních třicet let. Během letoška už spálily na čtyři tisíce kilometrů čtverečních půdy, lesů a domů. To odpovídá oblasti osmkrát větší, než je Praha. V zemi zaznívá kritika úřadů, že podcenily protipožární prevenci. Nejhorší situace dál panuje na severozápadě země. Celkově v zemích Evropské unie požáry sežehly už přes milion hektarů. Tedy nejvíce od začátku sledování této statistiky v roce 2006.

Požáry letos v zemích Evropské unie spálily už přes milion hektarů, což je nejvíce od začátku sledování této statistiky v roce 2006, uvedla agentura AFP s odvoláním na data z unijního systému EFFIS. Jde o území větší než Korsika a odpovídá také třeba ploše Jihočeského kraje. Nejpostiženější jsou Španělsko a Portugalsko, kde plameny dohromady zničily více než 677 tisíc hektarů.

Čeští hasiči jsou aktivní v zahraničí. Kvůli chladnějšímu létu v tuzemsku pomáhají s hašením hlavně na jihu Evropy, kde je horko a sucho. Perné léto zažívalo například 22 požárníků, kteří se v neděli po měsíci služby vrátili z Řecka. Spolupracovali také s kolegy v Černé Hoře, Bulharsku či Severní Makedonii, s vrtulníkem pomáhali i s likvidací lesních požárů v Albánii.

Požáry ve Španělsku a Portugalsku mají už šest obětí, napsala agentura AFP. Hasiče podporují vojáci, vlna veder by mohla povolit v pondělí večer nebo v úterý. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) poslal na pomoc tým s vrtulníkem Black Hawk a bambivakem. Španělské úřady kvůli požárům uzavřely část poutní cesty do města Santiago de Compostela.

Za první pololetí letošního roku zemřelo v souvislosti s požáry 65 lidí, o devatenáct více než za stejné období loni. Přímo při požárech pak zemřelo 37 z nich. Nárůst ovlivnil mimo jiné lednový tragický požár restaurace v Mostě, kde zemřelo šest lidí a sedmá oběť podlehla později v nemocnici zraněním. Vyplývá to z pololetního přehledu, který zveřejnili hasiči. Při požárech se do konce června zranilo 818 lidí, jde o druhý nejvyšší počet za posledních pět let. V souvislosti s požárem v Mostě policie nedávno obvinila dva lidi, viní je z obecného ohrožení z nedbalosti.

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.

Rozsáhlé lesní požáry ve Španělsku mají od začátku týdne již třetí oběť. Ve čtvrtek dopoledne to podle agentury EFE oznámily místní úřady. Nejzávažnější je situace v regionech Galicie a Kastilie-León na severozápadě země. Vláda do boje s plameny slíbila nasadit všechny dostupné prostředky. Francie v reakci na žádost španělských úřadů vyšle na pomoc sousední zemi dva hasicí letouny Canadair. Oheň zničil desítky tisíc hektarů půdy.

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.

Každé léto vyvolává spalující vedro lesní požáry v zemích jižní Evropy. Ty se vlivem klimatické změny stále zintenzivňují. V Katalánsku loni, přestože se jednalo o třetí rok nejhoršího sucha za sto let, počet požárů poklesl, přičemž regionální vláda tento pokles přisuzuje zlepšeným opatřením na prevenci požárů. Její součástí je využívání stád koz. Ty se díky svému apetitu stávají ideálním nástrojem pro odstraňování křovin a jiných hořlavých materiálů, což pomáhá vytvořit přirozené protipožární pásy.

Připravit se na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, má pomoci lidem příručka, kterou připravilo ministerstvo vnitra spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Dostupná je na webu ministerstva. Od října ji v tištěné podobě obdrží všechny domácnosti. Lidé v příručce najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí.