Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
Evropská komise ještě před začátkem letošního léta vyzvala členské státy Unie, aby zajistily, že budou mít „požární sbory odpovídající velikosti a dobře připravené“. V některých zemích se ale naopak kvůli rozpočtovým škrtům počet hasičů výrazně snížil. Například Polsko přišlo o devět tisíc hasičů a Francie o 4100, uvedl list EUobserver, podle kterého pokles zaznamenala třeba i Belgie.
„Nechceme, aby nás nazývali hrdiny, chceme, aby nám byly poskytnuty potřebné prostředky,“ komentoval zveřejněné údaje Ludovic Goblet, odborový zástupce francouzských hasičů. Právě tuto zemi letos v létě zasáhly ničivé požáry historického rozsahu. Agentura AFP v srpnu uvedla, že v některých regionech vyvolaly zájem občanů o činnost dobrovolného hasiče.
„Sezony lesních požárů jsou stále delší a ničivější, zatímco počet hasičů klesá,“ sdělil generální tajemník Evropské federace odborových svazů veřejných služeb Jan Willem Goudriaan. Evropa podle něj musí posílit svou připravenost na krizové situace. „Musíme skoncovat s úspornými opatřeními, zaměřit se na změnu klimatu a spravedlivou transformaci – investovat do hasičských a záchranných služeb, přijímat více zaměstnanců a chránit ty, kteří chrání nás,“ vyzval.
Jen v roce 2025 zasáhly přírodní požáry v celé Evropské unii rekordní plochu jednoho milionu hektarů, což je území o velikosti přibližně poloviny Slovinska. I proto letos v létě Unie podle Evropské komise nasadila rekordní počet hasičů, letadel i odborníků na mimořádné situace.
Do likvidace požárů v zahraničí se například v Řecku zapojili i čeští hasiči. Jejich mise trvala s jedním střídáním od 16. července do 15. srpna. Tým měl 22 členů a jeho součástí bylo deset vozidel včetně tří cisternových stříkaček. Mise byla součástí programu EU Prepositioning, který pomáhá zemím, kde hrozí velké riziko rozsáhlých přírodních požárů.
Počet hasičů v Česku
I v Česku přitom podle dat Eurostatu počet profesionálních hasičů klesl – zatímco v roce 2024 jich bylo 17 500, loni to bylo pouze 16 300. Nutno dodat, že Eurostat údaje získává na základě výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii (EU-LFS), kde jsou hasiči řazeni do konkrétní kategorie na základě Mezinárodní standardní klasifikace povolání.
I to je důvod, proč se data Eurostatu liší od těch, která ve své statistické ročence uvádí tuzemští hasiči. Početní stavy HZS ČR se totiž dle ročenky nezměnily a zůstaly na čísle 11 845, přičemž 10 900 osob bylo ve služebním poměru a dalších 945 lidí byli zaměstnanci.
HZS ČR navíc upozornil na fakt, že v právních předpisech neexistuje jasná definice „profesionálního hasiče“. „Vyhláška ministerstva vnitra o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany hovoří o takzvaných hasičích z povolání. To je příslušník, zaměstnanec podniků a osoba vykonávající službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo v jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku jako svoje zaměstnání. Nad rámec toho by se do této skupiny dali zařadit i další příslušníci HZS ČR, případně i vojáci a zaměstnanci zařazení ve vojenských hasičských jednotkách,“ vysvětlil sbor.
Podstatné je navíc dodat, že každá země má svůj vlastní systém organizace požární ochrany a definici profesionálního hasiče, respektive skupiny osob, která se do statistiky započítává. Srovnání tedy může být podle HZS ČR značně zkreslující. Eurostat v rámci metodických poznámek ke svým datům uvádí několik kategorií, které definují profesionální hasiče, přičemž zdůrazňuje, že tato kritéria vylučují dobrovolné hasiče.
Pro rok 2026 má HZS ČR 10 900 systematizovaných (tabulkových) míst, kam ale nepatří jen výjezdoví hasiči, nýbrž i další příslušníci sboru, kteří zajišťují plnění úkolů na operačních střediscích, v oblasti Integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, krizového řízení, vzdělávání a podobně. „Skutečná obsazenost, to je kolik z těchto tabulkových míst je reálně obsazených, byla k 1. lednu 2026 10 782 příslušníků. Ke stejnému datu máme 945 systematizovaných (tabulkových) míst zaměstnanců, skutečná obsazenost byla 928, uvedla pro ČT mluvčí HZS ČR Kristýna Posekaná.
Hasičský záchranný sbor České republiky nabízí možnost uplatnění:
- Ve služebním poměru, který je upraven zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jedná se o pozice profesionálních hasičů a záchranářů.
- V pracovním poměru, který je upraven zákoníkem práce. Obvykle se jedná o pracovní pozice v oblasti administrativy, servisní údržby, programátorů, techniků a v omezeném počtu i některých dalších specializací.
Rozdíl mezi skutečným stavem a tabulkovým stavem je podle ní dán tím, že po odchodu příslušníka či zaměstnance sbor potřebuje jeden až dva měsíce pro nabrání nového, což vyplývá z procesu náboru, zejména prokázání zdravotní, fyzické a psychologické způsobilosti. „Tabulková místa se nám daří obsazovat hlavně díky prestiži HZS ČR, dobrá pověst a důvěra obyvatel jsou klíčovými faktory pro zájem o práci u sboru,“ doplnila mluvčí.
Proč někteří od sboru odcházejí? Podle Posekané může být důvodem třeba zdravotní stav či vysoké nároky na fyzickou kondici. Průměrný počet odsloužených let u stávajících příslušníků je podle ní zhruba čtrnáct let. „Dá se říct, že pro většinu je hasičské povolání zásadní doba v jejich pracovním životě, máme i příslušníky, kteří odešli po více než čtyřiceti letech,“ poznamenala. Průměrný věk příslušníka HZS ČR byl k 1. lednu 2026 40,47 roku.
Nábor nových příslušníků
Struktura HZS ČR je nastavená podobně jako veřejná správa, což usnadňuje jeho spolupráci se státními úřady, kraji i obcemi. Efektivitu jeho činnosti navíc zvyšuje rovněž to, že sbor má vlastní specialisty (například potápěče či lezce) i výzkumná a zkušební pracoviště. V letech 2023 a 2024 ale podle hasičů došlo kvůli úsporám státu ke snížení peněz na platy, a to jak u zaměstnanců, tak u příslušníků sboru. V reakci na to pak vedení v roce 2024 snížilo počet tabulkových míst o 92, přičemž část z nich byla zrušena a část převedena k jednotkám požární ochrany.
„Personální politika sboru vychází ze zákona o služebním poměru. Ten ale v praxi často neumožňuje dostatečně motivovat příslušníky, hlavně finančně, například při postupu na vyšší nebo vedoucí pozice. Situaci zhoršují i omezené možnosti náborových nebo stabilizačních příspěvků a také nedostatek ubytování. Problémem je i to, že příplatky za vedení často neodpovídají náročnosti vedoucích funkcí,“ upozornil HZS ČR na svém webu.
To potvrdila i Posekaná, podle níž HZS ČR na rozdíl od ostatních bezpečnostních sborů z důvodu nedostatku finančních prostředků téměř nevyužívá možnost náborového příspěvku, což snižuje konkurenceschopnost Hasičského záchranného sboru na trhu práce. „Hlavní příčinou odchodu hasičů je nízké platové ohodnocení. Obsazování služebních míst závisí taky na regionech a vývoji zaměstnanosti nebo nabídek na trhu práce,“ doplnila mluvčí.
Chybí více než tisíc tabulkových míst hasičů, uvádí sbor
Tuzemští hasiči přitom vykonávají celou řadu činností. Ačkoliv celkový počet událostí loni klesl, počet požárů vzrostl o osm procent. Hasiči ale zasahují také u dopravních nehod, úniků nebezpečných chemických látek, technických havárií i u dalších mimořádných událostí. V roce 2025 bylo evidováno rovněž téměř 12 500 planých poplachů.
Hasiči navíc hrají zásadní roli i při větších krizích. Pomáhali třeba při řešení pandemie či při řešení dopadů vojenského konfliktu, který Rusko rozpoutalo na Ukrajině, kupříkladu s humanitární pomocí. Úkolem hasičů je navíc zasahovat i při živelních pohromách, jako jsou povodně, průmyslových haváriích či teroristických útocích.
Už na začátku roku 2025 schválila tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) strategii rozvoje Hasičského záchranného sboru do roku 2030. Ta mimo jiné cílí na to, aby se počet služebních míst do roku 2030 navýšil o 1070 na 11970. K tomu však zatím nedošlo, což ve ve statistické ročence za loňský rok konstatoval i tehdejší generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček.
„V oblasti lidských zdrojů se podařilo stabilizovat personální situaci, přesto zůstává nevyřešeným problémem nedostatečný počet hasičů ve výjezdových jednotkách. Početní stavy se dlouhodobě pohybují pod plánovanou úrovní, což se projevuje zejména na menších stanicích s omezenými možnostmi výjezdu více sil a prostředků současně,“ uvedl.
Posekaná potvrdila, že HZS ČR v současné době chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž je třeba plošně zvýšit početní stavy příslušníků ve směnách hasičských stanic. „Cílem je změna kategorií hasičských stanic z P1 na P2 a z C1 na C2 kvůli optimálnímu zajištění plošného pokrytí a schopnosti zásahu se speciální technikou s ohledem na změnu charakteru rizika v území a maximální snaze zajistit jednotné úrovně na celém území České republiky,“ vysvětlila mluvčí. Zmíněné typy stanic jsou spojeny s různými kritérii včetně početního stavu příslušníků či s počtem družstev, jejichž výjezd stanice zajišťuje.
Navýšení tabulkových míst hasičů ve výjezdu je podle Posekané nutné, aby HZS ČR nadále mohl zachovat stávající standardy i s ohledem na vývoj nových hrozeb a rozsah činností, které příslušníci sboru vykonávají. „Počty výjezdových hasičů se v roce 2022 navýšily o tři sta míst, taktéž v roce 2023, nicméně od roku 2024 – i přes žádosti HZS ČR – nedošlo ke zvýšení tabulek v rozpočtu,“ podotkla.
Ministr vnitra Lubomír Metnar po srpnovém jednání s šéfkou resortu financí Alenou Schillerovou (oba ANO) o státním rozpočtu na příští rok sdělil, že se s ministryní dohodl na navýšení počtu policistů a hasičů i jejich platů. „My si představujeme, že příští rok dosáhneme počtu 42 500 příslušníků, a to znamená navýšení rozpočtovaných míst o více než 1500 navíc u policistů, u příslušníků hasičského sboru hovoříme o stovce navíc,“ řekl po schůzce Metnar. „Určitě to bude víc než dva tisíce, to vám mohu garantovat,“ odpověděl pak ministr na otázku, jaké bude konkrétní navýšení platů jednotlivých příslušníků policistů a hasičů.
Role dobrovolných hasičů
Významnou část systému požární ochrany tvoří také jednotky dobrovolných hasičů, kterých v Česku působí téměř šest tisíc. „Dobrovolných hasičů je mnohonásobně víc než hasičů profesionálních. Nemáme takové kapacity, abychom na všech místech byli schopni zasahovat včas,“ řekl ČT na jaře letošního mluvčí HZS Plzeňského kraje Petr Poncar.
Dobrovolní hasiči vyjíždějí nejen k požárům a nehodám, ale pomáhají také u povodní a dalších živelních katastrof. Že je spolupráce velice důležitá, potvrdila i mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. „Bez jejich spolupráce bychom se kolikrát neobešli. Při větších zásazích nebo živelních katastrofách je pro nás jejich pomoc nezbytná,“ zdůraznila mluvčí.
Členové jednotek svou činnost nevykonávají jako své zaměstnání, většinou jsou zároveň členy spolků Sborů dobrovolných hasičů, které vykonávají obecně prospěšnou činnost, jak ve výchově a přípravě nových potencionálních hasičů z řad dětí i mládeže, tak i při rozvíjení hasičských dovedností při soutěžích a udržování historických tradic hasičského hnutí.
Dle údajů, které zjišťovala v březnu letošního roku ČTK, dobrovolných hasičů ve většině krajů v posledních letech mírně přibývá, nebo se jejich počet zásadněji nemění. Čísla se mohou lišit i v jednotlivých věkových kategoriích. Například v Libereckém kraji sice dobrovolných hasičů za posledních deset let mírně ubylo, avšak zájem mezi dětmi a mládeží roste.
Třeba v Olomouckém kraji je zase dle zjištění ČTK problémem zastarávající technika a nedostatek peněz na její obnovu, zejména v menších obcích. K zásahům tak některé místní jednotky jezdí sice s funkčními, ale i více než šedesát let starými hasičskými veterány.
