Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.

„Trend je takový, že nám bohužel stoupá počet požárů, a to zejména těch, které jsou v životním prostředí, a zvyšuje se počet zásahů u dopravních nehod,“ přiblížil Vlček. Dopravních nehod s účastí hasičů sbor loni evidoval 25 049, předloni jich bylo 23 665. Hasiči také řešili 9768 úniků nebezpečných látek, meziročně o 572 více. Méně zasahovali u technických havárií či planých poplachů.

V souhrnu loni zásahů ubylo o téměř 35 tisíc na zhruba 167 800. Předloni byl však počet událostí vysoký kvůli povodním. „Vzhledem k tomu, že loni nebyla žádná velká mimořádná událost jako povodně v roce 2024, tak došlo k absolutnímu poklesu, a to zejména u těch technických zásahů,“ řekl Vlček. Pokles událostí hasiči zaznamenali ve všech krajích s výjimkou Prahy – zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

Podle hasičů přibývá i požárů skládek. „Trend u nich je skutečně narůstající. Primárně jde o skladování velkého množství materiálu na malé ploše při nedodržování předpisů. Buď tam není skladováno to, co tam má být, nebo nejsou například odstupové vzdálenosti tak velké, aby nedocházelo k přenosu požáru,“ vyjmenoval Vlčkův náměstek Daniel Miklós. Výsledky kontrol jsou podle něj alarmující, u bezmála poloviny z nich byly dle něj nalezeny závady.

Mezi významné zásahy loňského roku patřil požár restaurace v Mostě kvůli plynovému ohřívači, kde zemřelo sedm lidí. Po požáru hasiči spustili rozsáhlou kontrolní akci. V restauračních zařízeních vytápěných sálovými plynovými topidly provedli 1738 kontrol, nedostatky zjistili v 677 zařízeních. Udělili také pokuty za téměř 1,3 milionu korun. Velké nasazení prostředků si dle Vlčka vyžádala také havárie vlaku převážejícího benzen v Hustopečích nad Bečvou, kde zásah trval několik měsíců.

Při zásazích se loni zranilo 481 hasičů, o 45 méně než v roce 2024. Stejně jako předloni ani loni v souvislosti se zásahy žádný hasič nezahynul.

Hasiči se v loňském roce zapojili do zahraničních misí, pomáhali například po povodních v USA, při epidemii slintavky a kulhavky na Slovensku nebo při lesních požárech v Bulharsku, Severní Makedonii či Španělsku.

Vlček: Hasiči by potřebovali zvýšit počet míst

Vlček na tiskové konferenci také podotkl, že hasiči by potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku, zejména ve výjezdových jednotkách. V těch loni bylo přes 7600 hasičů. V současnosti má sbor k dispozici celkem 10 900 služebních míst, stejně jako loni a předloni.

„Za poslední dva roky se nám nepodařilo přesvědčit vládu o navýšení početních stavů hasičského záchranného sboru. Plánovaný počet hasičů by měl být o 1070 vyšší,“ upřesnil generální ředitel hasičů. Loni hasiči přijali 520 nových příslušníků, 382 jich od sboru odešlo. Personální situaci se dle Vlčka v posledních letech podařilo stabilizovat. Problémy jsou ale v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji, kde je příslušníků méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled