Skládky

Ústí nad Labem hledá změny ve svozu objemného odpadu. Dosavadní systém, kdy mohli lidé dvakrát ročně odkládat například nábytek přímo k popelnicím, byl podle radnice neefektivní a v místech vznikaly často černé skládky. Objemný odpad tam navíc občas létá na ulici přímo z oken. Z balkonu jednoho z domů například vyletěla na ulici lednice. Podle městské policie jde jinak ale o klidnou lokalitu. V problémových čtvrtích podobný odpad na ulici končí běžně. Jasno, jak nakládat s objemným odpadem, chce mít radnice do poloviny příštího roku.

Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

V pondělí opět jednal Ústřední krizový štáb, který se začal scházet před necelými dvěma týdny kvůli povodňové situaci. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednal naposledy. „Bylo evakuováno 21 488 lidí, 1516 bylo zachráněno,“ informoval. Doplnil, že se stále osm lidí pohřešuje, šest z nich v přímé souvislosti se záplavami. Eviduje pět obětí. Po povodních v Moravskoslezském kraji i v pondělí zůstávalo bez proudu zhruba pět tisíc odběrných míst, plyn nemělo na šest set domácností. Na některých místech opravy plynu potrvají déle kvůli poničeným rozvodům.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Opuštěné vojenské objekty se začátkem dubna dočkají úklidu. K celorepublikové akci Ukliďme Česko se nově připojí nadšenci do vojenských bunkrů. Rozšíření oblasti potvrdil zakladatel a organizátor spolku Radek Janoušek. Podskupina Ukliďme bunkry plánuje vyklidit několik desítek objektů na hranicích republiky. Její členové doufají, že se jim tak podaří rozšířit povědomí o problematice skládek v přírodě.

Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii zveřejněné tento týden v časopise Science Advances. Vědci, kteří se na ní podíleli, sledovali uvolňování plynů nad čtyřmi velkými městy – indickými Dillí a Bombají, pákistánským Láhaurem a argentinským Buenos Aires.

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

I když Indii a Pákistán rozdělují hluboké spory z jejich pohnuté historie, najdou se také záležitosti, které oba rivaly spojují. Na jedné straně řeší obě země v některých oblastech hospodářský rozvoj, na straně druhé rychle rostoucí populaci a katastrofální ekologické problémy. Jejich úvahy přitom směřují stejným směrem – plánují zákaz plastů na jedno použití.

Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 poplatek dosáhnout 1850 korun za tunu – to je víc než trojnásobek současné částky. Podle Jaromíra Manharta z ministerstva životního prostředí je cílem připravované legislativy do roku 2035 vyhazovat na skládky pouze 10 procent z celkové produkce komunálního odpadu a omezit tak počet skládek v Česku.

Turecko chystá po zpoplatnění plastových tašek další opatření v boji s odpadky. Vláda chce kupříkladu zavést zálohované obaly na všechny nápoje. Drtivá většina odpadu ale dál končí na skládkách, případně v moři.