Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.
Odpadu přibývá. Někteří ho hromadí na zahradě k nelibosti téměř bezmocných sousedů
Události: Hromadění odpadu na soukromých pozemcích (zdroj: ČT24)
Někteří lidé na svém pozemku shromažďují nepořádek. Jednak ho vůbec neodklízí, a navíc stále přináší nový, až se ze zahrady postupně stane skládka, která obtěžuje ostatní. Městům a obcím se ale tento problém často nedaří řešit.
Traktor, který čistí silnice a chodníky v obci Kramolna u Náchoda musí dům se zahradou sedmdesátiletého majitele, který přetéká odpadky, pravidelně objíždět.
„Pán tvrdí, že to uklidí, ale nikdy neuklidí. Spíš to stále vozí, z Náchoda, z blízkého okolí. Roste to před bránou, roste to za plotem, roste to do zahrady, roste to všude. On všechno potřebuje,“ popisuje situaci sousedka hromadiče Dita Jaklová.
Jaklovým vadí zápach i to, že jim po zahradě běhají krysy. Svůj dům v sousedství považují za neprodejný.
Odpadky za patnáct let
Podle odhadu místních obyvatel vrší majitel tohoto domu v Kramolně nepořádek na zahradě deset, možná i patnáct let. A stav se nemění. Obyvatelka obce Ivana Zelená tvrdí, že muž nejdřív zarovnával svůj dům vevnitř, takže z venku to nebylo tolik vidět, ale teď už je dům plný. Muž podle jejích slov sedí na umělohmotné židli vedle silnice, a tam tráví většinu času.
Hromadění odpadků v obci Kramolna
S problémem, s jehož vyřešením nepomohl ani přistavený kontejner, si dál neví rady ani radnice. „Zkoušela jsem lékaře, hygienu, krajský úřad. Ale bohužel, nepodařilo se nám téměř nic,“ říká starostka obce Jitka Kropáčková (nestr.). Tvrdí, že by nepořádek muži ráda pomohla uklidit, myslí si ale, že by to bylo bezvýznamné a odpad by za chvíli zase navršil. „Obtěžuje nás to všechny,“ dodává starostka.
Obec i sousedé se mohou bránit i soudně
Skládku v Kramolně řeší i odbor životního prostředí radnice v Náchodě několik let. Ani ten dosud nepochodil.
Podle mluvčí Městského Úřadu v Náchodě Niny Adolf problémový muž vždy přijde na výzvu, uskuteční se šetření, dotyčný ale pokutu nikdy nezaplatí. „Pokutujete dokola, a to nikam nevede,“ dodává Adolf.
Právník upozorňuje, že se nejmenovaný muž dopouští několika přestupků, například narušení vzhledu obce, za které hrozí až půlmilionová pokuta. Advokát a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný připomíná, že obec i sousedé se mohou bránit. „Pokud přestupce nezaplatí, lze sáhnout až k exekuci nemovitosti,“ říká. Zároveň ale varuje, že žalobce musí být důsledný, spor se totiž může táhnout dlouho. Dodává, že v případě, že má sběratel přílišného množství věcí psychické problémy, se většinou do sporu nikdo pouštět nechce.
Téměř stejný pohled je na zahradu ve čtvrti Kukleny v Hradci Králové. Všude samý nepořádek nebo spíš odpad. Ani tam se sousedům nedaří přimět majitele, aby pozemek uklidil, i když má kontejnery jen pár metrů od zahrady.
Pod věcmi jsou často plísně nebo parazité
Že lidé v okolí podobných domů hledají řešení dlouho, se shodují i odborníci oslovení ČT.
Pražská firma, která takové nemovitosti vyklízí, se v nich setkává prakticky s čímkoliv, nejčastěji se jedná o nábytek, různé peřiny či spotřebiče, upřesňuje spolumajitel firmy Vyklízení SOS Martin Kotchera.
„Zpravidla je vždycky zaplněný celý prostor, co to jde. Až do úplného limitu. Kolikrát máte ten odpad skoro až ke stropu, že je nemožné tam cokoliv přidat,“ popisuje Kotchera. Na takové obydlí narazí firma minimálně jednou měsíčně. Pod nahromaděnými věcmi se podle zaměstnanců firmy často nachází plísně i parazité.
Prvotní impuls, že je něco špatně, často přichází právě od sousedů. Většinou je obtěžuje zápach nebo nějaký škůdce. V takových situacích se mohou obrátit na obec, která dohlíží na dodržování zákona o odpadech, nebo podat žalobu.
„Jako soused nebo společenství vlastníků, se mohu domáhat toho, aby ten, kdo mě obtěžuje – hlukem, pachem i těmi odpadky, se takového jednání zdržel. V tom případě je nutné podat žalobu u příslušného civilního soudu,“ podotýká Pavel Kiršner z advokátní kanceláře Cikr.
Problém je ale s důkazy, které se většinou nachází za dveřmi. I proto se lidé ke kroku zdráhají. Advokát radí zajistit si notáře, který sepíše, co se v bytě nachází. Soud má pak možnost nechat provést v bytě šetření.
Chorobným hromadičům nedojde, že okolí obtěžují
Kiršner ale upozorňuje že soudní řízení může trvat několik měsíců nebo let, a jednání s člověkem, který hromadí, může být problematické. „Pokud je to spojeno s vyšším věkem, s duševní poruchou a tak dále, tak s ním může být obtížná komunikace, nemusí se k soudu dostavovat,“ upozorňuje právník.
S chorobným hromaděním se psychiatr Martin Matějka setkává často. Odborníci poruchu označují jako Diogenův syndrom. Lékař Matějka tvrdí, že i když člověka například právně donutíte, aby stav v bytě změnil, není to úplné řešení, protože v hromadění bude pokračovat jinde.
Největší smysl má podle něj léčba. Psychiatr radí nekomunikovat s takovým člověkem konfliktně, spíše hledat společná témata, přes ně se dostat k problému a poté případně zkusit nabídnout kompromis. „On vlastně nechápe, jak je to pro okolí obtěžující. Chybí mu emoční vhled nebo empatie, často jsou ti lidé vnitřně zoufalí,“ přibližuje. Většinou se jedná o samotáře, kteří si k věcem vytvářejí vztahy.
Češi vyprodukují více odpadu než dříve
Odpad se nehromadí jen na některých zahradách a v dalších nemovitostech, ale i na oficiálních skládkách. V českých domácnostech obecně vzniká čím dál víc odpadu. Podle dat českého statistického úřadu Češi za rok vytvoří téměř pět a půl milionu tun komunálního odpadu. Ještě před deseti lety to bylo o víc než dva miliony tun méně.
V průměru tak každý Čech vytvoří až 516 kilo komunálního odpadu za rok. Kdyby se všechen svezl do centra Prahy, několikrát by zaplnil celé Václavské náměstí. Vzniká ho dokonce tolik, že by za rok hromada na Václavském náměstí měřila přes 870 metrů, což je víc, než měří nejvyšší mrakodrap světa.
Graf zobrazuje nakládání s odpadem
Zhruba třetina odpadu se recykluje a dál využívá. Dvanáct procent míří do spaloven, největší část ale pořád končí na skládkách, kde se trvale ukládá. Letos skládkování recyklovatelného odpadu mělo skončit, novela odpadového zákona ale tuto povinnost odložila až na rok 2030.