Recyklace

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Třídění textilu bude od nového roku povinné. Některým obcím se prodraží i o desítky tisíc korun. Třetina z nich ještě stále nemá sběrné místo nebo kontejner. Přitom svozové společnosti už mají téměř naplněné kapacity a další zájemce nepřijímají. Svaz měst a obcí upozorňuje i na složité podmínky ve vykazování textilního odpadu.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Omezit globální produkci a znečištění plasty si dali za cíl delegáti 175 zemí, kteří budou týden jednat v jihokorejském Pusanu. A to především o dohodě, ke které by přistoupili jak producenti plastů, tak chudé části světa, kde odpad nejčastěji končí. Každoročně se vyprodukuje asi 430 milionů tun plastů, často na jedno použití, ze kterých se rychle stane odpad. Tato čísla má začínající schůzka snížit. Producenti plastů a potřebných surovin k jejich výrobě ale produkci omezovat nechtějí a volají po lepší recyklaci. V ní má přitom i bohatý svět rezervy – plastové odpady umí dobře sbírat, ale hůře využívat.

Osmý ročník Květinového festivalu v Guatemale přinesl nejenom okouzlující dekorace, ale i důraz na udržitelnost. Tento rok organizátoři akce zavedli nové ekologické postupy, včetně recyklace více než dvanácti tisíc krabic od pizzy a kompostování květin, které byly během dvoudenní oslavy použity. Inspirovaný světem Alenky v říši divů festival oslavuje krásu přírody a „věčné jaro“, zatímco se snaží minimalizovat ekologický dopad a jít příkladem ostatním.

Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila na čtvrtečním zasedání vláda, informoval na večerní tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou zálohou, její přesnou výši ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostanou k projednání parlamentní komory.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Už téměř osm měsíců musejí podle zákona všichni obyvatelé Švédska třídit bioodpad. Úřady nyní poprvé získaly dost dat, aby mohly nově zavedené opatření vyhodnotit. Dostupné údaje naznačují, že se Švédové snaží pravidlo dodržovat – i když ne všem se to daří úplně dokonale.

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.

Letáky mají dle připravované novely o obalech podléhat recyklačnímu poplatku až 3,5 tisíce korun za tunu. Cílem je podle resortu životního prostředí snížit množství odpadu. Výrobci a distributoři se ale obávají, že nové poplatky zdraží výrobu reklamních tiskovin, omezí jejich produkci a tím pádem ohrozí tisíce pracovních míst.