Recyklace

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.

Baterií u domácích fotovoltaik přibývá. V poslední době si ji pořizovalo osmdesát až devadesát procent domácností, které se rozhodly pro energii ze slunce. Celkem jich je asi dvě stě tisíc. V souvislosti s tím se ale objevují také otázky, co s vysloužilými bateriemi. Společnost Ecobat, která se o jejich sběr stará, upozorňuje, že chybí peníze na povinnou recyklaci. Část dodavatelů je totiž neplatila vůbec nebo v nedostatečné výši. Prodejci velkých baterií si dosud mohli vybrat. Buď se zapojit do kolektivního systému, nebo sběr a recyklaci řešit sami. Ne všichni na to ale podle společnosti Ecobat myslely a některé firmy i zkrachovaly. Nově má být zapojení do kolektivního systému povinné. Jasná pravidla zavede podle ministerstva životního prostředí novela o výrobcích s ukončenou životností. Ta je v současnosti podle mluvčí resortu před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.

Nová čínská studie popsala způsob, jak využít staré listy větrných turbín pro dlouhodobou a velmi účinnou ochranu před šířením pouští. Tyto zábrany by mohly fungovat hlavně u silnic a kolejí. Bylo by to jako zabít dvě mouchy jednou ranou: současně ochránit infrastrukturu před prachem z pouští a zbavit se téměř nezničitelných zbytků.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

Vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou reaguje na unijní směrnice proti klamání spotřebitelů. Cílem novely je mimo jiné omezit falešné označování výrobků za ekologické, bio nebo recyklovatelné. Zakázanou praxí by mělo být rovněž používání takzvaných kazítek, která zkracují životnost zpravidla u elektroniky.

Stavební sezona vrcholí a spolu s ní i zájem o recyklovaný stavební materiál. A to jak u velkých stavebních firem, tak drobných kutilů. Starý chodník teď rozprodávají mezi místní třeba Ratíškovice na Hodonínsku a Zaječí na Břeclavsku. O využití starého pokryvu se snaží i silničáři při rekonstrukcích nebo developeři ve městech. Podle podnikatelů v oboru jim moc jiného nezbývá. Stavebního kamene je nedostatek a povinnost recyklace zpřísnila legislativa.

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.

Evropa investuje do recyklace vzácných nerostů. Tyto suroviny jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, počítačů a dalších technologií. Starý kontinent jich ale nemá dost a je závislý na dovozu z Číny. Evropská unie proto podporuje skoro padesát projektů, které mají posílit dodávky odjinud nebo udržet cenné kovy v oběhu co možná nejdéle.

Potraviny mohou zdražit kvůli vyšším poplatkům za obaly. Od července mají potravináři za recyklaci platit víc a případný růst by nejspíše promítli do konečných cen pro zákazníky. Nutná je změna zákona, kterou ale zřejmě zákonodárci nestihnou schválit.

Ministerstvo životního prostředí chce spustit zálohování PET lahví a plechovek nejpozději v lednu 2027. Podle návrhu by zálohový systém fungoval v prodejnách a u benzinových pump – celkem na jedenácti tisících místech. Zálohu resort životního prostředí stanovil na čtyři koruny. Některé obce a podnikatelé jsou ale proti. Není navíc jisté, zda zákonodárci stihnou předlohu schválit do konce současného volebního období. Pokud nyní Česko zálohování nespustí, stejně se mu v budoucnu kvůli nařízení Evropské unie pravděpodobně nevyhne. Členským státům už příští rok vznikne povinnost sesbírat osmdesát procent PET lahví a také plechovek. Ty, které to nesplní, budou muset od roku 2029 povinně zavést zálohový systém.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Češi mohou třídit kovové obaly do žlutých kontejnerů určených na plasty na stále více místech. Doposud správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, ale ty všude nejsou. Plechovky lze vhodit do žlutých kontejnerů s nálepkou. Přinášíme odpovědi na základní otázky spojené s tříděním tohoto typu odpadu.

Na některých místech v tuzemsku se objevují žluté popelnice a kontejnery, do kterých je možné kromě plastů vhazovat i plechovky. Česká asociace odpadového hospodářství to už loni objednávala a dojednávala s obcemi i příslušnými firmami. Do budoucna by na společný sběr kovů a plastů lidé měli mít k dispozici až půl milionu kontejnerů a popelnic.

V několika prodejnách řetězce zkoušejí, jak by fungovalo zálohování plechovek a PET lahví a nezaznamenávají problémy. Pro menší obchody s potravinami, kterých je přes jedenáct tisíc, bude však zálohování patrně znamenat další administrativu a náklady.

Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Třídění textilu bude od nového roku povinné. Některým obcím se prodraží i o desítky tisíc korun. Třetina z nich ještě stále nemá sběrné místo nebo kontejner. Přitom svozové společnosti už mají téměř naplněné kapacity a další zájemce nepřijímají. Svaz měst a obcí upozorňuje i na složité podmínky ve vykazování textilního odpadu.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Omezit globální produkci a znečištění plasty si dali za cíl delegáti 175 zemí, kteří budou týden jednat v jihokorejském Pusanu. A to především o dohodě, ke které by přistoupili jak producenti plastů, tak chudé části světa, kde odpad nejčastěji končí. Každoročně se vyprodukuje asi 430 milionů tun plastů, často na jedno použití, ze kterých se rychle stane odpad. Tato čísla má začínající schůzka snížit. Producenti plastů a potřebných surovin k jejich výrobě ale produkci omezovat nechtějí a volají po lepší recyklaci. V ní má přitom i bohatý svět rezervy – plastové odpady umí dobře sbírat, ale hůře využívat.

Osmý ročník Květinového festivalu v Guatemale přinesl nejenom okouzlující dekorace, ale i důraz na udržitelnost. Tento rok organizátoři akce zavedli nové ekologické postupy, včetně recyklace více než dvanácti tisíc krabic od pizzy a kompostování květin, které byly během dvoudenní oslavy použity. Inspirovaný světem Alenky v říši divů festival oslavuje krásu přírody a „věčné jaro“, zatímco se snaží minimalizovat ekologický dopad a jít příkladem ostatním.