Recyklace

Nová čínská studie popsala způsob, jak využít staré listy větrných turbín pro dlouhodobou a velmi účinnou ochranu před šířením pouští. Tyto zábrany by mohly fungovat hlavně u silnic a kolejí. Bylo by to jako zabít dvě mouchy jednou ranou: současně ochránit infrastrukturu před prachem z pouští a zbavit se téměř nezničitelných zbytků.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

Vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou reaguje na unijní směrnice proti klamání spotřebitelů. Cílem novely je mimo jiné omezit falešné označování výrobků za ekologické, bio nebo recyklovatelné. Zakázanou praxí by mělo být rovněž používání takzvaných kazítek, která zkracují životnost zpravidla u elektroniky.

Stavební sezona vrcholí a spolu s ní i zájem o recyklovaný stavební materiál. A to jak u velkých stavebních firem, tak drobných kutilů. Starý chodník teď rozprodávají mezi místní třeba Ratíškovice na Hodonínsku a Zaječí na Břeclavsku. O využití starého pokryvu se snaží i silničáři při rekonstrukcích nebo developeři ve městech. Podle podnikatelů v oboru jim moc jiného nezbývá. Stavebního kamene je nedostatek a povinnost recyklace zpřísnila legislativa.

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.

Evropa investuje do recyklace vzácných nerostů. Tyto suroviny jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, počítačů a dalších technologií. Starý kontinent jich ale nemá dost a je závislý na dovozu z Číny. Evropská unie proto podporuje skoro padesát projektů, které mají posílit dodávky odjinud nebo udržet cenné kovy v oběhu co možná nejdéle.

Potraviny mohou zdražit kvůli vyšším poplatkům za obaly. Od července mají potravináři za recyklaci platit víc a případný růst by nejspíše promítli do konečných cen pro zákazníky. Nutná je změna zákona, kterou ale zřejmě zákonodárci nestihnou schválit.

Ministerstvo životního prostředí chce spustit zálohování PET lahví a plechovek nejpozději v lednu 2027. Podle návrhu by zálohový systém fungoval v prodejnách a u benzinových pump – celkem na jedenácti tisících místech. Zálohu resort životního prostředí stanovil na čtyři koruny. Některé obce a podnikatelé jsou ale proti. Není navíc jisté, zda zákonodárci stihnou předlohu schválit do konce současného volebního období. Pokud nyní Česko zálohování nespustí, stejně se mu v budoucnu kvůli nařízení Evropské unie pravděpodobně nevyhne. Členským státům už příští rok vznikne povinnost sesbírat osmdesát procent PET lahví a také plechovek. Ty, které to nesplní, budou muset od roku 2029 povinně zavést zálohový systém.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Češi mohou třídit kovové obaly do žlutých kontejnerů určených na plasty na stále více místech. Doposud správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, ale ty všude nejsou. Plechovky lze vhodit do žlutých kontejnerů s nálepkou. Přinášíme odpovědi na základní otázky spojené s tříděním tohoto typu odpadu.

Na některých místech v tuzemsku se objevují žluté popelnice a kontejnery, do kterých je možné kromě plastů vhazovat i plechovky. Česká asociace odpadového hospodářství to už loni objednávala a dojednávala s obcemi i příslušnými firmami. Do budoucna by na společný sběr kovů a plastů lidé měli mít k dispozici až půl milionu kontejnerů a popelnic.

V několika prodejnách řetězce zkoušejí, jak by fungovalo zálohování plechovek a PET lahví a nezaznamenávají problémy. Pro menší obchody s potravinami, kterých je přes jedenáct tisíc, bude však zálohování patrně znamenat další administrativu a náklady.

Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Třídění textilu bude od nového roku povinné. Některým obcím se prodraží i o desítky tisíc korun. Třetina z nich ještě stále nemá sběrné místo nebo kontejner. Přitom svozové společnosti už mají téměř naplněné kapacity a další zájemce nepřijímají. Svaz měst a obcí upozorňuje i na složité podmínky ve vykazování textilního odpadu.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Omezit globální produkci a znečištění plasty si dali za cíl delegáti 175 zemí, kteří budou týden jednat v jihokorejském Pusanu. A to především o dohodě, ke které by přistoupili jak producenti plastů, tak chudé části světa, kde odpad nejčastěji končí. Každoročně se vyprodukuje asi 430 milionů tun plastů, často na jedno použití, ze kterých se rychle stane odpad. Tato čísla má začínající schůzka snížit. Producenti plastů a potřebných surovin k jejich výrobě ale produkci omezovat nechtějí a volají po lepší recyklaci. V ní má přitom i bohatý svět rezervy – plastové odpady umí dobře sbírat, ale hůře využívat.

Osmý ročník Květinového festivalu v Guatemale přinesl nejenom okouzlující dekorace, ale i důraz na udržitelnost. Tento rok organizátoři akce zavedli nové ekologické postupy, včetně recyklace více než dvanácti tisíc krabic od pizzy a kompostování květin, které byly během dvoudenní oslavy použity. Inspirovaný světem Alenky v říši divů festival oslavuje krásu přírody a „věčné jaro“, zatímco se snaží minimalizovat ekologický dopad a jít příkladem ostatním.

Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila na čtvrtečním zasedání vláda, informoval na večerní tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou zálohou, její přesnou výši ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostanou k projednání parlamentní komory.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Už téměř osm měsíců musejí podle zákona všichni obyvatelé Švédska třídit bioodpad. Úřady nyní poprvé získaly dost dat, aby mohly nově zavedené opatření vyhodnotit. Dostupné údaje naznačují, že se Švédové snaží pravidlo dodržovat – i když ne všem se to daří úplně dokonale.