Recyklace strana 2 z 5

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.

Letáky mají dle připravované novely o obalech podléhat recyklačnímu poplatku až 3,5 tisíce korun za tunu. Cílem je podle resortu životního prostředí snížit množství odpadu. Výrobci a distributoři se ale obávají, že nové poplatky zdraží výrobu reklamních tiskovin, omezí jejich produkci a tím pádem ohrozí tisíce pracovních míst.

Americká korporace Ball otevřela v Plzni novou továrnu na výrobu plně recyklovatelných hliníkových nápojových plechovek. Stavba za víc než čtyři miliardy korun je jednou z největších soukromých investic v Česku posledních let. Továrna je prvním projektem v průmyslové zóně, která vznikla rekultivací brownfieldu po části bývalých Škodových závodů.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Do Česka dorazila novinka, kterou v obchodech pozná každý, kdo nakupuje nápoje v PET lahvích. Na tuzemský trh se jich dostane každoročně přes 1,5 miliardy. A všechny budou muset mít nejpozději do července 2024 pevně připojené uzávěry. Kvůli ochraně přírody a možnosti recyklace, jak vyplývá ze směrnice Evropské unie o jednorázových plastech. Někteří výrobci už víčka k lahvím připevnili.

Města si stěžují na komplikace se špatně vytříděným odpadem. Řada lidí nevyužívá kontejnery k recyklaci podle pravidel, pracovníci třídicích linek v nich tak často nalézají mrtvá zvířata, ale také doklady, klíče nebo peněženky. Špatně vytříděný odpad pak odpadářům komplikuje práci nebo ničí stroje. České televizi to sdělily společnosti zajišťující vývoz kontejnerů.

Ministerstvo životního prostředí chce prosadit poplatky za slevové letáky. Měli by je hradit jejich výrobci a distributoři a pokrýt tím náklady obcí na jejich recyklaci. Cílem je ale také omezit množství reklamních letáků v papírové podobě. Podle odhadu resortu tvoří tyto materiály skoro čtvrtinu odpadu z modrých popelnic. Změny mají být součástí připravované novely, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví.

V průměru 24 tisíc PET lahví a plechovek týdně vrátí zákazníci do prodejen, které testují jejich zpětný odběr. Od února, kdy s tím začaly, jich shromáždily přes 260 tisíc. Podle řetězců je to ale pořád jen asi desetina množství, které by se vybralo při zálohování. To teď chystá ministerstvo životního prostředí.

Současná epocha se často označuje jako doba plastová. Přispělo k tomu i celosvětové rozšíření výrobků z polyethylentereftalátu, známého pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, folie nebo textilní vlákna. Výroba tohoto materiálu byla patentována v roce 1941. Patent na výrobu takzvané PET lahve získal americký vynálezce, hlavní inženýr společnosti DuPont Nathaniel Wyeth před 50 lety, 15. května 1973. Od té doby zaplavily celý svět a mimo jiné jsou i velkým ekologickým problémem.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Větrné turbíny mají jako čisté zdroje energie zásadní význam pro řešení klimatických změn, tvrdí analýzy například Mezivládního panelu IPCC. Mají ale zásadní problém: když doslouží, tak se stávají v podstatě nezničitelným odpadem. Nový výzkum, který teď vyšel v odborném žurnálu Nature, ukazuje možnosti, jak s nimi naložit, když doslouží.

Město Hradec Králové nesouhlasí s výstavbou spalovny odpadů u nedalekých Opatovic nad Labem. Radní města v úterý přijali usnesení, v němž žádají o vrácení dokumentace o vlivu stavby spalovny na životní prostředí (EIA) k přepracování a doplnění, nebo o vydání negativního stanoviska. Podle elektrárny jde o moderní technologii a s připomínkami města se vypořádala už v dokumentaci EIA.