Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.
Vracet v obchodech, nebo zálohovat přes aplikaci? Řeší se, co s plastovými obaly
7 minut
Události: Jak zálohovat PET lahve
Systém digitálního zálohování by mohl fungovat tak, že by si člověk nejprve naskenoval QR kód na lahvi. Potom by si v aplikaci potvrdil, že lahev načetl. Následovalo by naskenování dalšího QR kódu, který by se nacházel na popelnici, do níž by nádobu vyhodil. Za to se přičítají čtyři kredity. Právě čtyři koruny je výše zálohy, která by se na PET lahve měla uplatňovat
„Pošlete si jako výplatu na svůj bankovní účet, případně převedete na kupony, které byste mohla využít v obchodech,“ popisuje divizní ředitel z Actum Digital Štěpán Csiba.
„Touhle cestou bychom měli jít a využít všechny možnosti, které nabízí, což povede ke snížení nákladů pro podnikatele,“ slibuje předseda sekce životního prostředí z Hospodářské komory Jan Mraček.
Bude se zdražovat, či nikoliv?
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) z toho tak nadšený není. „Obrovský problém vidím v tom, že by každý člověk musel mít chytrý telefon,“ míní ministr. Jeho resort tak dál počítá s variantou, kdy by se PET lahve vracely nepomačkané v obchodech. Teď vypořádává připomínky.
Pilotně to od loňska zkouší dva řetězce už na patnácti pobočkách a také jedna dovážková služba. Zákazníci tam vrátili zhruba milion PET lahví a plechovek. Zavedení systému do jedenácti tisíc poboček bude podle Svazu průmyslu a obchodu stát víc než pět miliard. Nápoje podle něj kvůli tomu můžou zdražit.
Možná to tak ale nebude. „V žádné evropské zemi doposud zálohy nevedly k tomu, že by došlo ke zdražení nápojů,“ oponuje manažer pro udržitelnost z Plzeňského Prazdroj a Inciativy pro zálohování Ivan Tučník.
Zálohování funguje už ve čtrnácti zemích a směřuje k němu i unijní legislativa. Její cíl je recyklace 90 % plastových lahví do pěti let. V Česku je to teď necelých 80 %. Samosprávy se bojí, že změna se negativně projeví v jejich rozpočtech. Mají dostat 15 % ze záloh za lahve, které lidé nevrátí.
„Vzhledem k tomu, že nevíme, jaké množství nevrácených záloh bude, tak vůbec netušíme, o jaké částce se bavíme,“ uvádí poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN). Ministerstvo životního prostředí naopak tvrdí, že obce si díky zálohování polepší.
Pevná víčka výrobci zákazníkům vysvětlují
Notně diskutovanou změnou jsou v poslední době napevno přidělaná víčka PET lahví. „Technologie zůstala úplně stejná, jediné, co se změnilo, je víčko samotné. Je tam pásek, který drží na lahvi,“ popisuje mluvčí společnosti Coca-Cola Václav Koukolíček. Za hodinu linka v této firmě zašroubuje až 45 tisíc víček. Ta nová, neoddělitelná, začala společnost u všech svých nápojů v PET lahvích používat už loni.
Jde o reakci na unijní legislativu, která zavádí nová víčka povinně od letošního 1. července. Podle jejích autorů je právě uzávěr jedním z nejčastěji nacházených plastových odpadků v přírodě. Cílem má být, aby se k recyklaci vracely nejen lahve, ale právě i víčka, která se vyrábějí z jiného plastu než PET lahve.
Už před rokem lidé na novinku reagovali rozporuplně. „Je část zákazníků, která si na to musí zvyknout, a tu musíte edukovat, vysvětlit jim to, ukázat, jak se to správně používá,“ míní Koukolíček. I když už velká část nápojářských firem dobrovolně neodnímatelná víčka zavedla, pořád je od nich možné najít i láhve se starým uzávěrem. Záleží totiž na tom, jestli je obchodníci ještě mají na skladě.
„Začali jsme vyvíjet vlastní víčka, která chceme, aby byla maximálně uživatelsky příjemná a už v tuto chvíli máme tato víčka ve výrobě a na některých produktech je mohou spotřebitelé zaznamenat,“ prohlašuje mluvčí Mattoni 1873 Lutfia Volfová. Do budoucna někteří výrobci počítají s dalšími změnami, například se snižováním hmotnosti lahví i uzávěrů.
Na světě vzniká víc než milion lahví denně
Plastové lahve jsou z termo materiálu známého pod zkratkou PET. Každý rok se ho na světě vyrobí asi 80 milionů tun. Zhruba třetina se využívá k výrobě PET lahví. Ročně jich na světě přibude skoro 400 milionů. To je víc než milion lahví denně.
Ty, které se nezrecyklují, končí na skládkách, ale i v oceánech. Každý rok se jich tam podle expertů dostane až milion tun. PET lahev se přitom v přírodě rozloží až za přibližně 450 let. Během toho navíc vznikají mikroplasty. Vědci je našli v nejhlubších místech oceánů i na Mount Everestu. A také v těle řady zvířat nebo lidí.
V recyklaci patří Česko dlouhodobě k evropské špičce. Pokud jde o plastové obaly, je na sedmé příčce. Asi 80 % PET lahví uvedených na trh končí ve žlutém kontejneru. Z toho se polovina znovu recykluje. Nejčastěji se z nich vyrábí polyesterová vlákna, fólie, hygienické potřeby a oblečení.
Z části recyklátů vznikají znovu lahve. Každá tuna, která se takto vyrobí, ušetří asi šest tun ropy. Při recyklované výrobě se navíc ušetří výrazné množství energie a vyprodukuje méně skleníkových plynů.
