Třídění odpadu

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Možnosti, jak třídit plechovky, se mají rozšířit. Podle České asociace odpadového hospodářství by je lidé mohli dávat i do žlutých kontejnerů s plastem. Stát se tak má v příštím roce po celém Česku. Asociace to dojednává s obcemi i příslušnými firmami. Třídění odpadů to má zjednodušit a navýšit.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

Už téměř osm měsíců musejí podle zákona všichni obyvatelé Švédska třídit bioodpad. Úřady nyní poprvé získaly dost dat, aby mohly nově zavedené opatření vyhodnotit. Dostupné údaje naznačují, že se Švédové snaží pravidlo dodržovat – i když ne všem se to daří úplně dokonale.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.

K recyklaci by se mělo dostat více baterií – včetně těch z telefonů, kol a v budoucnu i z aut. Evropská unie se předběžně shodla na nových pravidlech. Reagují na rozvoj elektromobility a mají omezit závislost na dovozu kovů. Už letos se chystá v Česku rozšíření sběrné sítě.

Slatiňany na Chrudimsku řeší problém s místní kompostárnou. Lidé si ji totiž pletou se skládkou, údajně úmyslně. Místo odloženého bioodpadu ze zahrad jsou v kompostárně plasty, stavební suť či části nábytku a vybavení domů. Město, které kompostárnu provozuje, už za likvidaci takového odpadu zaplatilo stovky tisíc korun. Další zbytečné finance už ale vynakládat nechce, areál proto oplotí a bude ho nepřetržitě hlídat.

Osmadvacet pražských škol se zapojilo do sběru kuchyňských zbytků ze školních jídelen. Od nového projektu si Praha slibuje navýšení objemu tříděného odpadu. Množství, které musí obce vytřídit, je od začátku roku 2021 stanoveno v novém zákoně o odpadech. ČT to řekl pražský náměstek pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN). Oslovené školy si službu doposud zajišťovaly samy.

Gastroodpad se v Praze dál speciálně třídit nebude. Hlavní město v prosinci po dvou letech ukončí pilotní projekt zaměřený na třídění tohoto odpadu, uvedla magistrátní specialistka na odpadové hospodářství Petra Strouhalová. Důvodem je to, že namísto živočišného odpadu, kuchyňských zbytků nebo prošlých potravin v původních obalech, v popelnicích končily z 80 procent zbytky ovoce a zeleniny. Ty se ale mají vyhazovat hlavně do hnědých popelnic na bioodpad. V Teplicích se podobný projekt naopak osvědčil a město chce na jaře zapojit dalších sedm stovek domácností.

Do recyklační infrastruktury plánuje stát z Národního plánu obnovy investovat do dvou let 3,5 miliardy korun. V současné chvíli se roční podpora oboru ze strany státu pohybuje v řádu stovek milionů korun. Po sobotním jednání se zástupci České asociace oběhového hospodářství v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Obyvatelé Prahy letos v prvním čtvrtletí vytřídili rekordní množství kovového odpadu – 185 tun. Množství vytříděného kovu vzrostlo díky popularitě nápojů v hliníkovém obalu a zároveň díky tomu, že v ulicích přibylo šedých kontejnerů na kovy. Pražské služby zaznamenaly velký nárůst recyklace už loni, kdy Pražané za celý rok vytřídili skoro 630 tun kovů.

Obyvatelé Brna budou moci vyhazovat bioodpad do hnědých popelnic. Svozová společnost SAKO navezla první nádoby do Slatiny, Černovic a Líšně, čímž ve městě začal systematický sběr biologického odpadu. Tisíc popelnic se postupně objeví po celém městě.

S novým rokem přicházejí i nová pravidla pro zacházení s odpadem. Přibude popelnic, kde ho lze třídit. Někde je lidé dostanou až domů a obce jim také mohou účtovat poplatky podle toho, kolik skutečně vyhodili. Opatření má napomoci rozsáhlejšímu recyklování komunálního odpadu. Podle ministerstva životního prostředí se to zatím daří jen zčásti a skoro polovina odpadu končí na skládkách. Letos budou zákonodárci projednávat i řadu předpisů o životním prostředí, mezi nimi třeba odklon od uhlí nebo zákaz jednorázových plastů.

Nechť se do tříděného odpadu počítá i domácí kompostování, navrhuje opozice. Pomohlo by to menším obcím, které by díky tomu splnily povinnou míru třídění a nemusely by platit vyšší sazbu za skládkování. Ministerstvo životního prostředí ale takovou úpravu zákona o odpadech odmítá a plánuje situaci řešit jinak.

Radnice v Kyjově nainstalovala v blízkosti problematických míst s popelnicemi fotopasti. Lidé je totiž využívali k likvidaci odpadu, který do nich nepatří, jako jsou chemikálie nebo elektronika. Zařízení odešle snímky přímo městské policii a hříšníky bude čekat pokuta.

Řada škol ukončuje pravidelný sběr papíru. Kvůli velmi nízké ceně se jim nevyplatí, v některých třídírnách navíc papír už vůbec nevykupují. Starý papír totiž přestala odebírat Čína a o jeho nákup teď není zájem. Peníze za papír dříve školy využívaly na nákup pomůcek, vybavení tříd nebo pořádání akcí.