Třídění odpadu

Vládní koalice už nepočítá s tím, že by v aktuálním volebním období stihla prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se ale Česko zálohám do několika let nevyhne. Odpadové firmy naopak chtějí zlepšovat třídění.

V Bučovicích na Vyškovsku začali čipovat popelnice. Evidence nádob, ale i hmotnosti komunálního odpadu by spolu s tříděním přímo v domácnostech měla pomoci v Bučovicích výrazně snížit celkové množství odpadu vyváženého na skládku. To bylo totiž dosud výrazně vyšší, než je limit stanovený zákonem.

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku loni vytřídili meziročně více odpadů, rozdíl je skoro čtyřicet šest procent. Radnice na začátku minulého roku zavedla nový systém placení. Lidé neplatí roční paušální částku 550 korun za osobu, ale čtyři koruny za každý vyvezený kilogram směsného komunálního odpadu. Svozové auto ho u každého domu zváží a data odcházejí městu. Čtyřčlenná rodina v paušálním systému platila 2200 korun, v novém systému při důsledném třídění podle zástupců města ročně asi šest set korun.

V Plzni se neosvědčily podzemní kontejnery na tříděný odpad a město je po deseti letech ruší. Z bezpečnostních důvodů se do nich totiž zdaleka nevejde všechen odpad příslušného druhu, ten pak lidé nechávají kolem a město se musí starat o soustavný nepořádek. Podzemní kontejnery na tříděný odpad tak teď v Plzni nahradí jiný systém, takzvaný door-to-door. Kdo bude mít zájem, bude si muset nádoby objednat přímo ke svému domu.

Češi mohou třídit kovové obaly do žlutých kontejnerů určených na plasty na stále více místech. Doposud správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, ale ty všude nejsou. Plechovky lze vhodit do žlutých kontejnerů s nálepkou. Přinášíme odpovědi na základní otázky spojené s tříděním tohoto typu odpadu.

Na některých místech v tuzemsku se objevují žluté popelnice a kontejnery, do kterých je možné kromě plastů vhazovat i plechovky. Česká asociace odpadového hospodářství to už loni objednávala a dojednávala s obcemi i příslušnými firmami. Do budoucna by na společný sběr kovů a plastů lidé měli mít k dispozici až půl milionu kontejnerů a popelnic.

Použitých krabic v modrých kontejnerech rychle přibývá. Je to především kvůli oblibě lidí nakupovat v e-shopech. Snížit množství obalů mají od příštího roku nová unijní pravidla.

Obce se snaží motivovat obyvatele k lepšímu třídění. Cena za likvidaci komunálního odpadu se nicméně zvyšuje každým rokem. V Havlíčkově Brodě na Vysočině teď proto úplně změnili systém komunálních poplatků. Lidé už neplatí za roční svoz na osobu, ale za množství odpadků, které do popelnice vyhodí.

Domácí kompostování znamená problém pro obce. Tento materiál se nepočítá do třídících cílů a radnice tak neplní zákonné limity. Část starostů proto volá po změně.

V Harrachově změnili systém likvidace odpadů. Radnice se chtěla vyhnout pokutám kvůli směsnému odpadu, který lidé často vhodí do kontejnerů na ten tříděný, a začala vše proto třídit sama. Ročně platil Harrachov za likvidaci tříděného odpadu milion korun. Letos počítá s polovičními náklady, radnice navíc vytvořila nové pracovní místo.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat.

Možnosti, jak třídit plechovky, se mají rozšířit. Podle České asociace odpadového hospodářství by je lidé mohli dávat i do žlutých kontejnerů s plastem. Stát se tak má v příštím roce po celém Česku. Asociace to dojednává s obcemi i příslušnými firmami. Třídění odpadů to má zjednodušit a navýšit.

Plechovky od nápojů jako výjimka z pravidla, že Češi dobře třídí. Do správného kontejneru se dostane jen asi čtvrtina plechovek, a ztrácí se tak cenný materiál. Podle ministerstva životního prostředí je toto důvod, proč plechovky a PET lahve zálohovat. Poslanci by se tím mohli zabývat na nadcházející schůzi.

Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

Už téměř osm měsíců musejí podle zákona všichni obyvatelé Švédska třídit bioodpad. Úřady nyní poprvé získaly dost dat, aby mohly nově zavedené opatření vyhodnotit. Dostupné údaje naznačují, že se Švédové snaží pravidlo dodržovat – i když ne všem se to daří úplně dokonale.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.

K recyklaci by se mělo dostat více baterií – včetně těch z telefonů, kol a v budoucnu i z aut. Evropská unie se předběžně shodla na nových pravidlech. Reagují na rozvoj elektromobility a mají omezit závislost na dovozu kovů. Už letos se chystá v Česku rozšíření sběrné sítě.