Resort životního prostředí chce zálohování PET lahví a plechovek. Řada výrobců to vítá, obce mají obavy

6 minut
Události: MŽP chystá novelizaci zákona o obalech
Zdroj: ČT24

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.

„Čím čistší nebo čím přetříděnější je ten materiál, tím větší procento zpracovatelnosti, které umíme použít. Samozřejmě, když to bude hodně pomíchané, tak využitelnost toho materiálu bude nižší a bude tam větší odpad při výrobě,“ říká ředitel firmy vyrábějící a recyklující plasty ALPLA Jan Daňsa.

PET znamená polyethylentereftalát, a nejsou z něj jen lahve. Zájem má také textilní či automobilový průmysl. „Materiálu na trhu zase není neomezené množství, byť se dnes v PETu třídí hlavně PET lahve. Ale ono je tam spousta dalších jiných materiálů, třeba různé vaničky, takové ty vázací pásky v průmyslovém sektoru,“ podotkl vedoucí poradenských služeb firmy Cyrkl Vojtěch Pilnáček.

I proto PET patří ve žlutých kontejnerech k tomu nejcennějšímu a většina se ho skutečně využije. Celkem se ale daří recyklovat ani ne polovinu plastových obalů.

Ještě větší výzvu pak představují plechovky, které spíše končí v černých popelnicích se směsným odpadem, a na skládkách jsou poté zdrojem metanu.

Novelu zákona by chtěl resort představit už letos

„Bavíme se o zálohování PET lahví a plechovek. Konkrétně jde o novelizaci zákona o obalech a rádi bychom ji představili ještě tento rok,“ prozradila mluvčí resortu životního prostředí Lucie Ješátková. Místo do popelnic by je lidé mohli odevzdávat v obchodech dle ministerstva nejdříve v roce 2025.

Na český trh jde každoročně asi jeden a půl miliardy PET lahví a osm set milionů plechovek, kterých v poslední době přibývá. Plastové obaly musí v následujících letech vyhovět nové regulaci. K recyklaci se jich má vytřídit až devadesát procent, a zároveň se mají až ze třetiny vyrábět z použitého materiálu.

I proto řada výrobců nápojů stojí o zálohování, aby cíle splnila. Současná legislativa umožňuje, aby zálohování dobrovolně zavedli třeba jen někteří. Novela, kterou ministerstvo připravuje, má vytvořit plošný a povinný systém.

Proti takovému systému vystupovaly některé obce. Ty se totiž obávají, že poškodí léta fungující třídění do barevných kontejnerů. Resort životního prostředí však toto prý připustit nehodlá. 

Na Slovensku míra návratnosti přesáhla sedmdesát procent

Na sousedním Slovensku systém zálohovaných nápojových obalů funguje již více než rok. Loni tam lidé vrátili více než 820 milionů obalů. Míra návratnosti tak přesáhla sedmdesát procent, což je o desetinu více než před zavedením systému.

Například jeden z obyvatel Bratislavy, Juraj Kováčik, vyráží k takzvanému zálohomatu jednou za dva týdny. Obaly, které dříve patřily do žluté popelnice, nyní vkládá do přístroje. „Když jsou trochu poškozené, tak to nevadí, ale měly by být víceméně nepoškozené,“ ujasnil Kováčik.

Vracet je možné jen lahve a plechovky zakoupené na Slovensku. Každá je opatřena symbolem a čárovým kódem, na základě kterého stroj obaly dokáže třídit. Zákazník výměnou dostane zpět zálohu, kterou mu obchodník při nákupu přičetl k ceně nápoje. Za každý obal je to patnáct centů, tedy necelé čtyři koruny.

„V každém provozu je jiný systém. (…) V tom našem by měl člověk dostat peníze buď v hotovosti, nebo jako slevu na nákup,“ sdělil mluvčí prodejny Billa Marek Kravjar.

Na Slovensku aktuálně funguje přes tři tisíce prodejen se sběrným systémem. Síť se od zavedení stále rozšiřuje.

Kvůli němu končí například ve Stupavě o osmdesát až devadesát procent méně PET lahví ve žlutém kontejneru. Městu náklady nevzrostly, protože financování sběru separovaného odpadu má dle zákona na starosti nezisková organizace výrobců a dovozců obalů. Čistšího prostředí se však ve Stupavě nedočkali.

„Množství lidí bez domova chodí tyto kontejnery prohledávat a ty obaly sbírá. Zanechávají po sobě okolo nich nepořádek,“ okomentovala situaci referentka vztahů s veřejností města Erika Piesecká.

Vybudování systému stálo v přepočtu 125 milionů korun. V Evropě zálohované lahve a plechovky využívá třináct zemí, od loňského roku i Lotyšsko a Malta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 56 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...