Ve dvanácti zemích Evropské unie se povinně zálohují PET lahve a plechovky od nápojů. V Česku se ročně dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, zálohování však zde povinné není, ačkoli čtyři z pěti Čechů by podle průzkumu pro Iniciativu pro zálohování byli pro. Zájem o zavedení povinných záloh mají i obchodníci. Ministerstvo životního prostředí s nimi, s výrobci nápojů i odpadovými firmami na jaře zahájilo odbornou debatu.
Vláda zatím povinné zálohování zavést neplánuje. Naposledy rozhodla sněmovna 20. července, že zůstane na dobrovolné bázi. Navíc také schválila, že plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2025 vyrobeny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. A nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněny k výrobku.
Ministerstvo životního prostředí od jara debatuje s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a hliníkových plechovek.
„Avšak ministerstvo samotné povinné zálohování neprosazuje a ponechává možnosti zálohování na samotných nápojových firmách, kterým platná legislativa umožňuje dobrovolné zavedení takového systému,“ vyjádřil se pro ČT24 mluvčí resortu Ondřej Charvát.
Proti povinnému zálohování se na červencovém sněmovním jednání postavil také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zdůraznil, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové – tedy stejně jako ty, které nyní končí v kontejnerech na plastový odpad.
Environmentální edukace
Některé firmy však spustily vlastní projekty a sledují, zda by se povinné zálohování osvědčilo. Právě ze strany obchodníků je o něj cítit velký zájem a podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR ČR) Tomáše Prouzy mají výrobci a řetězce zájem vést odbornou diskuzi. „Za obchod však bude nutné detailně spočítat veškeré náklady a připravit férový ekonomický model, který nedává nikomu přednost,“ říká Prouza.
Součástí těchto projektů je takzvaná Iniciativa pro zálohování, kterou založili v roce 2021 významní výrobci nápojů: Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.
Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cesty k recyklaci těchto obalů. „Zákazníci za každou koupenou PET lahev či plechovku zaplatí navíc zálohu, kterou si vyzvednou oproti vrácené lahvi či plechovce u obchodníka zapojeného do zálohování,“ uvádí iniciativa na svých stránkách.
Právě záloha je pro většinu lidí největším lákadlem. V průzkumu podle Iniciativy pro zálohování uvedlo 84 procent respondentů, že zálohu vnímají jako dostatečnou motivaci pro to, aby vypité zálohované PET lahve a plechovky vraceli.
O tom svědčí podle firemní tiskové mluvčí Andrey Brožové i zkušenosti Mattoni 1873. Firma v lednu 2020 uvedla ve spolupráci s nákupním webovým portálem Košík.cz zálohované PET lahve, po pozitivních ohlasech pak v říjnu 2020 do nabídky přidala i vratnou plechovku. „Cílem projektu byla osvěta a způsob, jak ukázat, že zálohy na PET lahve a plechovky by v Česku podle nás opravdu fungovaly,“ míní Brožová.
„Češi v průzkumech veřejného mínění opakovaně deklarují podporu zálohám a i náš projekt je toho důkazem. Od spotřebitelů máme potvrzeno, že i když lidem nabídneme opticky dražší produkt – protože na určitých PET lahvích je záloha tři koruny – zhruba 65 až 70 procent lidí by preferovalo zálohovanou lahev. Přestože byla dražší, lidé vnímali ten environmentální benefit, že mohou udělat něco dobrého pro přírodu,“ ilustruje Brožová zkušenosti firmy.
Dva pohledy na Slovensko
Na Slovensku funguje plošné zálohování od 1. ledna letošního roku a tamní ministerstvo životního prostředí je zatím spokojeno. „Máme jezera, kde jsme byli ještě loni v tomto čase sbírat PET lahve, bylo to obrovské množství, dnes tam není ani jedna,“ řekl nedávno slovenský ministr Ján Budaj při setkání se svou českou kolegyní Annou Hubáčkovou.
„A ti stejní sociálně nepřizpůsobiví občané, kteří je tam před rokem házeli, je dnes velmi usilovně sbírají,“ dodal ministr. Ujistil, že slovenské zkušenosti se zálohováním PET lahví jsou Česku k dispozici.
Oslovení výrobci v Česku se však shodují, že Slovensko není dobrým příkladem. „Jde o to, aby byl systém správně nastavený a bylo na něj dostatek času, aby tomu předcházela důkladná analýza a debata. Na Slovensku proběhlo zavedení povinných záloh poměrně rychle, a ne úplně dobře se tam vykomunikovala třeba výše zálohy, nebo i zapojení jednotlivých řetězců a počet odběrných míst,“ konstatuje tiskový mluvčí Coca-Coca HBC pro český trh Václav Koukolíček.
To tvrdí i Tomáš Prouza, podle kterého je slovenský systém problematický. „U nás se můžeme dočíst, že na Slovensku se na odběrných místech vrátí více než dva miliony obalů denně. To je ale zjednodušení celé problematiky, na celý systém se nelze dívat pouze z pohledu objemu vysbíraného odpadu,“ vysvětluje.
„Je nutné sledovat, co se s ním stane dál, zda a jak je využitý a jaké důsledky to má na sběr dalších typů nevratných obalů. Systému tam chyběl čas na přípravu, je málo transparentní, chybí tam paritní zastoupení klíčových hráčů. S vracením lahví má řada zákazníků problém a systém vnímá negativně. Slovensko proto pro nás v řadě případů zdaleka není příklad nejlepší praxe,“ myslí si Prouza.
Jasné odpovědi
Na stránce www.slovenskozalohuje.sk se přitom dají najít informace o počtu a lokacích odběrných míst. Na stránkách slovenského ministerstva životního prostředí také existuje seznam nejčastějších otázek a odpovědí, kde je uvedeno, že výše zálohy bude jednotná pro PET lahve i plechovky; 15 eurocentů (3,7 Kč).
Podle tvrzení Správce zálohového systému – neziskové organizace pověřené ministerstvem řízením systému – se vysbírané a automatem slisované obaly dostanou do třídicího centra a recyklují se. Z recyklovaného materiálu se nadále mohou vyrábět lahve a plechovky, pořád znova a znova.
Zda Slováci vnímají takovéto zálohování negativně nebo pozitivně, vyplývá celkem jednoznačně z průzkumu, který byl uskutečněn společností TOMRA v průběhu března 2022. Až 84,5 procenta dotazovaných v době průzkumu využilo zálohování, přičemž více než polovina respondentů byla se systémem bez větších výhrad spokojená.
Zálohy po centících
Čeští turisté se na svých prázdninových cestách setkají s placením záloh za PET lahve a za plechovky kromě Slovenska také v Německu, Rakousku nebo Chorvatsku.
V Německu funguje takzvaný Pfand System – neboli zálohový systém. Při nákupu určitých produktů se platí záloha (Pfand) za obal. Po vrácení obalu dostane zákazník zálohu zpět. Zálohy se pohybují od tří eurocentů (74 haléřů) za některé lahve od vína až po pětadvacet centů (6,15 Kč) za jednorázové plastové lahve a všechny hliníkové plechovky. Nádoby na jedno použití mají obvykle vyšší „Pfand“ než ty pro opakované použití.
Rakousko má hned dva zákony, které se zabývají zálohováním nápojových obalů: vyhláška z roku 1990 ukládá zálohu na znovu plnitelné plastové lahve ve výšce 40 centů (9,84 Kč), zatímco novela z roku 2021 ukládá zálohu na nádoby na jedno použití. Tato novela má být implementována ovšem až v roce 2025. V plánu je zálohovat obaly o objemu mezi 0,1 až třemi litry, s výší zálohy mezi 25 a 30 centy (zhruba mezi šesti a sedmi korunami).
V Chorvatsku pak od roku 2006 vybírají skleněné a plastové lahve a hliníkové plechovky s objemem nad 200 mililitrů, přičemž za ně v obchodě vrací půl kuny, tedy asi korunu a 64 haléřů. Od nového roku Chorvatsko přejde na placení eurem, výše zálohy by se ovšem měnit neměla a bude tak dosahovat sedmi eurocentů.
