Zaveďme zálohování PET lahví a plechovek, jako to mají jinde v Evropě, vyzval vládu institut

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) vyzval vládu, sněmovnu a Senát k doplnění zálohování nápojových PET lahví a plechovek do nově vznikající odpadové legislativy. Projednávaný zákon nepočítá s plošným zavedením záloh, ale nezakazuje, aby se pro ně jednotlivě rozhodli výrobci. Připomínkové řízení k novému zákonu bylo ukončeno na začátku května, během následujících měsíců by ministerstvo životního prostředí mělo zákon poslat k projednání do sněmovny. K INCIEN se ve výzvě přidaly Hnutí Duha, Arnika, Greenpeace, Zachraň jídlo a další organizace.

„Žádáme o doplnění návrhu o systém po vzoru evropských zemí, které již nyní díky zálohám plní nové evropské recyklační cíle. Zálohování vnímáme jako důležité opatření pro zlepšení životního prostředí a omezení plýtvání surovinami, které posune Českou republiku blíže k čistší přírodě a cirkulární ekonomice,“ uvedli autoři. Zálohování plastových lahví funguje například v Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Estonsku či Nizozemsku.

„V současnosti spousta organizací čeká na vyhodnocení komentářů a projednání v Poslanecké sněmovně,“ řekl obchodní ředitel INCIEN Vojtěch Vosecký. Hlavní dotčené strany nyní pořádají různé semináře, setkání pro tematicky zaměřené skupiny, jako jsou například zástupci prodejen, dodal.

Další postup podle něj brzdí hlavně firmy, které vydělávají svážením odpadu. „Proti zálohám nic nenamítá naprostá většina producentů PET lahví, obyvatelé téma vítají a neziskový sektor taky. Firmy, které odpad sváží, se bojí, že by přišly o zdroj příjmů, protože PET lahve se dobře prodávají,“ sdělil Vosecký.

V lednu letošního roku skupina Zálohujme složená ze zástupců INCIEN, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod představila výsledky studií zkoumajících ekonomický a environmentální dopad záloh a představila model zálohového systému. Podle autorů výzvy by zálohový systém snížil množství pohozených odpadků v přírodě o 95 procent, o třetinu by snížil environmentální dopady související s dopravou, výrobou a využitím. Vysbíralo by se, jak tvrdí, více čistší suroviny, která by umožnila plnohodnotnou opakovanou recyklaci.

Pomohl by také splnit evropské směrnice, které určují povinnost členských států zajistit třídění nápojových PET lahví od roku 2029 na 90 procent a stanovují obsah recyklovaného materiálu v nově vyráběných PET lahvích na 25 procent v roce 2025. „V tuto chvíli nastává kritická fáze, kdy je ještě možné celý proces zvrátit a zavést do zákona povinnost zálohování PET lahví a plechovek,“ doplnil Vosecký.

Spotřebitelé by kvůli zálohovému systému přestali třídit, míní kritici

Podle kritiků zálohového systému by kvůli němu spotřebitelé už necítili potřebu třídit a bylo by těžké naučit je nosit PET lahve místo do kontejneru k výkupu. Svaz měst a obcí například vyjádřil obavu nad vyššími náklady do zavedení systému, což by museli zaplatit obchodníci. Kritici dále upozorňují na dostatečně vysokou míru třídění, kdy se v Česku osm z deseti PET lahví vysbírá pro recyklaci. Důležitější podle nich je zvýšit recyklaci komunálního odpadu.

Jak třídí Češi
Zdroj: Evropská komise

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 mminutami

Benzin v průměru stojí 40 korun, je nejdražší za skoro dva roky

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 16 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 18 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...