Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky

Máslo dál zdražuje. Od začátku roku jeho cena vzrostla o třetinu a podle předběžného šetření statistiků už v některých obchodech stojí 250 gramů skoro sedmdesát korun. Komplikace to může způsobit nejen domácnostem, ale také pekařstvím a cukrářstvím. Ceny rostou i u dalších mléčných výrobků.

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne daňová sazba. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH dvanáct procent, nyní jsou v první snížené sazbě patnáct procent.

V sobotní podzimní sbírce potravin v Česku lidé v obchodech darovali 624 tun zboží, z toho 562 tun potravin a 62 tun základní drogerie a hygienických potřeb. Je to dosud nejvíc v této akci. Z vybraných potravin lze připravit až 1,124 milionu porcí jídla, sdělil zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Miroslav Dinga. Sbírka přitom pokračuje v e-shopech až do 21. listopadu, očekává se tak překročení 700 tun darovaného zboží.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Otevírá se možnost zapojit se do letošního kola sbírky potravin, a to on-line již od 7. listopadu. Potravinové banky jsou letos prázdnější než obvykle. Podle očekávání Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) by do ní mohlo přispět přes dva tisíce prodejen, loni jich bylo 1470. Na tiskové konferenci to novinářům řekli prezident SOCR Tomáš Prouza a předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Stravování Čechů se zlepšilo, ukazují oborové průzkumy. Třeba i díky tomu, že častěji vyměňují slazené nápoje a alkohol za vodu. Zdravější jídlo přitom s sebou obvykle nese i vyšší cenu. Tuzemsko na druhou stranu ovšem stále zaostává za evropským průměrem zdravého stravování, mimo jiné kvůli nepravidelnosti nebo nízké konzumaci zeleniny a ovoce.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že chce přimět producenty i prodejce potravin ke zlevnění neformálními rozhovory. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by bylo vhodné omezit legislativou množství zboží prodávaného ve slevových akcích. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je proti zásahům státu do obchodu.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Firmy mají velké zisky, je třeba to poznat na cenách. Po jednání s potravináři na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že je potřeba, aby si lidé mohli koupit kvalitní potraviny za přijatelnou cenu. Předseda vlády už ve svém projevu při zahájení akce řekl, že kvůli klesajícím nákladům čeká zlevnění potravin a předpokládá rovněž, že potravináři mimořádné zisky z loňska investují. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude také apelovat na řetězce, aby nabízely více českých potravin.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Maloobchodní tržby v Česku klesly třináctý měsíc v řadě. V květnu jejich meziroční pokles zpomalil na 6,1 procenta z dubnových 8,4 procenta, vyplývá z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně se tržby obchodníků zvýšily o půl procenta. Podle analytiků zůstávají Češi s utrácením opatrní a jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku je otřesená.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr to však odmítl, trh s potravinami v Česku podle něj opět funguje.

V Česku by mohl nejdříve od poloviny roku 2025 fungovat zálohový systém na plastové lahve a plechovky. Konkrétně by bylo možné vrátit obaly nápojů od sto mililitrů do tří litrů a nápoje do patnácti procent alkoholu. Návrh v úterý představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V praxi by pak lidé ze zaplacené částky mohli při vrácení lahve dostat až pět korun zpět. Novelu chce resort představit do konce roku.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, řekl po jednání zástupců odborových svazů předseda jejich konfederace Josef Středula. Ten již krátce poté, co vláda úsporná opatření představila, prohlásil, že jej považuje za nespravedlivou „deformu“. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o nezodpovědnost; vláda si za opatřeními stojí a je připravena svá rozhodnutí hájit.

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V úterním usnesení výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin. Ministr vidí cestu v pravidelných kontrolách, cenové stropy nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil situaci řešit jako u paliv a energií. Konkrétně řekl, že kabinet nechá fungovat trh a využije nástroje, které už stát má. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná.

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Do dvou měsíců by měl mít antimonopolní úřad na stole první data z šetření, kdo na zdražování potravin vydělává nejvíc, řekl ve středečním pořadu Události, komentáře jeho předseda Petr Mlsna. Další dva hosté – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouz a prezident Agrární komory Jan Doležal – se shodli na tom, že by snížení cen mohlo pomoci nulové DPH u základních potravin.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.

Od 6. ledna začíná platit novela zákona o ochraně spotřebitele. Zákazníci by nově měli mít lepší přehled o tom, jak velkou slevu prodejci skutečně nabízejí. Upravuje i další pravidla, například v jakém stavu lze vracet zboží z e-shopů. Na téma v pořadu hovořil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

Ve dvanácti zemích Evropské unie se povinně zálohují PET lahve a plechovky od nápojů. V Česku se ročně dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, zálohování však zde povinné není, ačkoli čtyři z pěti Čechů by podle průzkumu pro Iniciativu pro zálohování byli pro. Zájem o zavedení povinných záloh mají i obchodníci. Ministerstvo životního prostředí s nimi, s výrobci nápojů i odpadovými firmami na jaře zahájilo odbornou debatu.