Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.
Evropská komise navrhuje úpravy trhu s elektřinou, chce posílit dlouhodobé smlouvy
Události: EK navrhla změny trhu s elektřinou (zdroj: ČT24)
Dopadu cenových výkyvů na obyvatele a firmy má předejít povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra.
Tento krok by měl také snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil některými státy kritizovaný princip její tvorby. Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.
Cenu evropské elektřiny ovlivňuje plyn
Evropský blok začal reformu trhu chystat loni v létě, když se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dalších faktorů rekordně zvýšily ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny. „Převaha krátkodobého trhu zesílila vliv rostoucí ceny plynu a byla zdrojem mnoha problémů během krize. Pocítili to spotřebitelé vystavení krátkodobým cenám, které jsou často diktované plynovými elektrárnami,“ uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simonsová.
Část zemí včetně Francie, Španělska či Řecka od té doby prosazuje změnu výpočtu cen elektřiny a její přizpůsobení rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. Řada dalších států v čele s Německem či Nizozemskem ovšem hovoří jen o krátkodobém cenovém výkyvu a varuje před výraznými zásahy do trhu, který dlouhá léta fungoval.
Trh v Evropské unii je nastavený tak, že cena elektřiny se odvíjí od nejdražšího použitého zdroje. Když ve špičce nestačí soláry, vítr, jádro nebo uhlí, musí se zapínat i plynové elektrárny. Pokud cena plynu vystřelí nahoru, promítne se to i do cen elektřiny.
„Jako ve všech našich návrzích chceme také otevřít větší možnosti nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie. A tady se dostáváme k potřebě oddělit ceny elektřiny od plynu. V momentě, kdy nahradíme plyn obnovitelnými zdroji, ten problém přestane být urgentní,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.
Dlouhodobé smlouvy mají přispět k cenové stabilitě
Úterní návrh Komise plyn ani další fosilní zdroj uhlí ze systému tvorby cen přímo nevylučuje. Počítá však s posílením vlivu levnějších zdrojů, jako jsou solární, větrná či jaderná energie, prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. „Cílem reformy je, aby účty evropských spotřebitelů a podniků za energie byly nezávislé na cenách krátkodobého trhu,“ uvedla Simonsová.
Vedle smluv o nákupu elektřiny známých pod anglickou zkratkou PPA mezi soukromými subjekty to budou zejména takzvané dvoucestné rozdílové kontrakty (CFD).
Ty uzavře stát či jiný veřejný subjekt s výrobcem elektřiny, který si činí nárok na veřejnou podporu. Smlouva zajistí odběratelům dlouhodobou pevnou cenu elektřiny. Pokud se její tržní cena zvýší, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele, pokud naopak klesne, doplatí výrobci rozdíl od ceny stanovené ve smlouvě.
„Tyto dva nástroje budou klíčem ke zvýšení stability a předvídatelnosti nákladů na energie v celé EU, budou proto hrát zásadní roli v posílení konkurenceschopnosti EU,“ prohlásila Simsonová.
Klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv, zamýšlí návrh
Unijní země se loni za českého předsednictví shodly na souboru dočasných krizových opatření včetně zastropování cen plynu. Komise chce nyní dát státům možnost omezovat ceny elektřiny v době jejich kritického růstu. Tento mimořádný stav by měla vyhlašovat sama unijní exekutiva.
Návrh počítá mimo jiné i s tím, že si klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze.
„Opatření bude mít konkrétně pro Českou republiku přínos například v situacích, jako byl pád Bohemia Energy. Státu tehdy trvalo dlouho, než zareagoval. Náš dnešní návrh takové situace předvídá a navrhuje, co členské státy mohou udělat, aby se omezilo riziko na spotřebitele nebo malé firmy,“ dodala Jourová v úterý.
Energetický trh potřebuje společný nákup plynu i zkrácení povolovacích procesů, zaznělo v Událostech, komentářích
Dlouhodobé smlouvy nepřinesou pouze jistotu pro odběratele, ovlivní i společný nákup plynu, domnívá se prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Budeme mít nakoupenu alespoň část objemu plynu společně a budeme nakupovat za nižší ceny, než když každý nakupuje samostatně,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je otázkou, zda je tato reakce Unie dostatečná. „Společné nákupy jsme měli mít už před deseti lety. (…) Musíme je dotáhnout. Že jsou na papíře, neznamená, že budeme všichni těžit z úspor v rozsahu, které to vytvoří,“ podotkl.
Špicar také poukázal na to, že délka povolovacích procesů staveb a energetický trh též ovlivňují podnikatelské prostředí. „Naše firmy platí ve Spojených státech desetinu toho, co platí v Evropě“. Evropská komise podle něj „musí být ambiciózní“, jinak se budou evropské firmy z kontinentu stěhovat.
Události, komentáře: Evropská komise navrhla úpravu energetického trhu (zdroj: ČT24)
Ve zrychlení povolovacích procesů je přitom Česko pozadu, řekl bývalý ministr životního prostředí a prezident Evropské federace evropských zdrojů Martin Bursík. „Nebudeme čekat na termíny, které nám dává směrnice,“ navrhl. Zrychlení procesů by podle něj pomohlo také posílení státní správy.
Prouza upozornil, že s návrhem Komise přišla nedlouho před volbami do Evropského parlamentu. „Toto už není krizová legislativa, kterou schvalovaly jen členské státy. Bude ji schvalovat i Evropský parlament,“ uvedl. Komise se tak podle něj rozhodla neřešit některé „citlivé věci“ jako kapacitní mechanismy. O těch má rozhodnout až příští parlament. „Teď udělat jen maximum toho, co lze reálně za rok a čtvrt stihnout,“ dodal.