Ceny energií na burze výrazně klesly. Distributoři nabízejí levnější smlouvy, ale s dlouhou fixací

Nahrávám video

Burzovní ceny plynu i elektřiny klesly pod strop stanovený vládou. Pociťují to zatím hlavně firmy, které nakupují za spotové ceny. I domácnostem ale začali první dodavatelé nabízet levnější tarify. Takové smlouvy jsou ale podmíněné dlouhodobou fixací. Odborníci proto pochybují, zda jsou skutečně výhodné.

Firmy, kterým se v posledních měsících nedařilo uzavřít dlouhodobé smlouvy a skončily na spotových cenách, mají za sebou těžké období. Momentálně jsou na tom však naopak lépe než ty s fixací. Spotové ceny výrazně klesají. Cena plynu na nizozemské burze se teď pohybuje kolem 60 eur za megawatthodinu. Ještě na konci roku to bylo i 150 eur.

„Jsou pod vládním stropem sto eur za megawatt. Tudíž se to momentálně jeví jako dobré rozhodnutí,“ podotkl místopředseda představenstva kaolinky Radomil Gold. Firma potřebuje velké množství plynu a potíže jí začaly, když před rokem a půl skončil její dodavatel.

Podle Golda situace usnadňuje také cenový strop na energie. Díky němu firmy vědí, jakou maximální částku zaplatí, a mohou lépe plánovat investice. „Je to i pro banky a všechny naše partnery dobrá zpráva v tom, že víme, kolik ta komodita bude stát,“ shrnul.

Některé společnosti také začaly nabízet smlouvy s cenami pod vládním stropem, ale fixované, a to docela na dlouho – na tři roky. To může být podle odborníků pro spotřebitele nevýhodné, což ostatně připouštějí i samotné energetické firmy. „Vždy upozorňujeme na to, že ten produkt má svá rizika. Že cena následně nebude klesat,“ poznamenal místopředseda představenstva firmy E-ON Jan Zápotočný. Dodal, že i přesto se stovky klientů rozhodly smlouvy s fixovanými cenami pod vládním stropem podepsat.

Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora lze až v posledním čtvrtletí očekávat, že dodavatelé skutečně začnou „soutěžit o zákazníky jako za starých časů“. Zatím jen přibývá těch, kdo „uvažují o dalších nabídkách pod cenovým stropem“, ale s tříletou fixací.

Domácnosti zatím nemohou využít toho, že jsou energie na burzách poměrně levné. Spotové ceny jsou k dispozici jen firemním zákazníkům. A to dokud bude platit zastropování cen energií – tedy zatím do konce tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 1 hhodinou

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 11 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.