Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán
„Maďarsko má i nadále povinnost spolupracovat s ICC,“ sdělil mluvčí soudu Fádí Abdalláh. Odstoupení státu od ICC nabývá účinnosti jeden rok po uložení dokumentu o vystoupení z instituce – obvykle ve formě formálního dopisu, v němž je vystoupení deklarováno, upozornila AFP.
„Maďarsko odchází z Mezinárodního trestního soudu,“ napsal už dříve ve čtvrtek na Facebooku šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. „Vláda ve čtvrtek zahájí proceduru stažení v souladu s ústavním a mezinárodním právním rámcem,“ dodal. Maďarsko podepsalo Římský statut, na jehož základě tribunál vznikl, v roce 1999 a ratifikovalo ho o dva roky později za Orbánova prvního funkčního období, podotkla agentura AFP.
Příslušný zákon nicméně podle Reuters nebyl formálně uveden v platnost. Gulyás podle něj už v listopadu prohlásil, až ačkoliv Budapešť Římský statut ratifikovala, ten se „nikdy nestal součástí maďarského práva,“ což podle něj znamená, že v zemi nelze vykonávat opatření soudu.
Maďarsko je jako zakládající člen ICC teoreticky povinno zatknout a předat kohokoli, na koho se vztahuje zatykač ICC, ale Orbán dal jasně najevo, že Budapešť nebude respektovat rozhodnutí tribunálu ohledně Netanjahua, které označil za „nestoudné, cynické a zcela nepřijatelné“, napsal Reuters.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Bruselu řekl, že se nejprve potřebuje podívat, co Maďarsko reálně učiní a jaké budou další kroky. „Naše mezinárodně-právní závazky zatím platí,“ dodal.
Orbán Netanjahua pozval do Maďarska v listopadu poté, co ICC na izraelského vůdce vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v palestinském Pásmu Gazy. Soud, který sídlí v Haagu, vydal zatykače i na bývalého izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta a také na někdejšího šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dejfa, který je už ale po smrti. Izrael obvinění vůči svým činitelům odmítá, označuje je za politicky motivovaná.
Netanjahu přicestoval do Budapešti ve čtvrtek brzy ráno během své první cesty do Evropy od začátku izraelské války proti Hamásu v roce 2023, poznamenala agentura AFP. Očekává se, že v Maďarsku bude jednat s Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli.
ICC má podporu 125 států
Mezinárodní trestní soud (ICC), který sídlí v Haagu, stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Dohoda o vzniku ICC byla podepsána v roce 1998 v Římě a tribunál vznikl k 1. červenci 2002 poté, co zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně 60 států.
Nyní má ICC podporu 125 zemí; například Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael však jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v roce 2023 Arménie a loni Ukrajina. Naopak od něj odstoupily Burundi a Filipíny, připomněla AFP.
Orbán nadnesl myšlenku odchodu Maďarska z ICC už poté, co americký prezident Donald Trump po svém letošním návratu do úřadu uvalil sankce na hlavního prokurátora tribunálu Karima Khana. Šéf Bílého domu svůj krok zdůvodnil tím, že se činitelé ICC podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je právě Izrael.