Jo'av Galant

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý večer odvolal z vlády ministra obrany Jo'ava Galanta. Zároveň do této funkce jmenoval dosavadního šéfa diplomacie Jisraela Kace. Novým ministrem zahraničí se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar, informovala s odvoláním na premiérovu kancelář agentura Reuters.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Izrael vybral cíle svých nynějších útoků v Íránu na základě svých národních zájmů, nikoliv podle toho, co mu nařídily Spojené státy. Uvedla to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v reakci na zprávy jedné z místních televizí. Izrael v noci na sobotu udeřil na Írán. První útoky měly mířit hlavně na raketové základny, posléze údajně zasáhly výrobny dronů a velitelská stanoviště islámských revolučních gard. Íránská státní agentura IRNA uvedla, že „při obraně země“ zahynuli čtyři vojáci. Íránská diplomacie prohlásila, že země má právo a povinnost se bránit.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Izraelské nálety na teroristické hnutí Hizballáh si v pondělí v Libanonu vyžádaly životy nejméně 492 lidí a 1645 jich zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí izraelské armády předtím vyzval civilisty, aby opustili domy, v nichž Hizballáh skladuje zbraně. Od pondělního rána izraelské letectvo zasáhlo více než 1300 cílů zejména v jižním Libanonu a v úderech dále pokračuje. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta při tom zničilo desítky tisíc raket Hizballáhu. Jde o největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Izrael opět udeřil také v Bejrútu, terčem byl údajně šéf Hizballáhu pro jižní frontu.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Uprostřed pokračující války a mohutných demonstrací za propuštění rukojmí z Gazy se v izraelské politice strhla nová bitva. A to o budoucnost takzvaného Filadelfského koridoru, neboli pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby na ní kvůli odhaleným tunelům Hamásu zůstali izraelští vojáci. Ministr obrany Jo'av Gallant a lídr opozice Benny Gantz, oba generálové ve výslužbě, tvrdí, že to je překážka míru.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh v neděli časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím armáda židovského státu zasáhla desítky míst na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za zabití svého vysoce postaveného velitele Fuáda Šukra v Bejrútu Jeruzalémem a že první fáze odvety skončila. Izraelská strana také mluví o zničení tisíců raketometů Hizballáhu. Libanon potvrdil, že při izraelském útoku zemřeli nejméně tři lidé, druhá strana zatím hlásí jednu oběť. Obě strany říkají, že se chtějí vyhnout plnohodnotné válce.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Dejf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dejfovu smrt. Hamás se k informaci zatím nevyjádřil.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Jedenáct dětí a mladých lidí zemřelo na Izraelem okupovaných Golanských výšinách při raketovém útoku vedeném z Libanonu. Zasaženo bylo fotbalové hřiště ve vesnici Majdal Šams. Dalších devatenáct lidí utrpělo zranění, šest z nich je ve vážném stavu. Izraelské obranné síly (IDF) připravují akci proti teroristickému hnutí Hizballáh, řekl mluvčí IDF Daniel Hagari.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Do Pásma Gazy se v pátek ráno dostaly první kamiony s humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve čtvrtek dokončila americká armáda. V oblasti se v posledním týdnu dále zhoršila humanitární krize poté, co izraelská armáda minulý týden obsadila přechod Rafah na jihu Pásma, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Během příměří na Blízkém východě propustilo teroristické hnutí Hamás část rukojmí, Izrael zase palestinské vězně. Izraelský ministr obrany dopředu upozornil, že po uplynutí klidu zbraní bude Jeruzalém pokračovat ve snaze teroristickou organizaci zničit. Minimálním cílem je rozbití vojenské infrastruktury Hamásu, předpokládá bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii a Izraeli a zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský. „Přesvědčení, že Izrael musí být zničen,“ podle něj však v Pásmu Gazy navzdory operaci zřejmě přetrvá, řekl v Interview ČT24.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Izrael při protiteroristické operaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu zabil dvě desítky lidí, přes čtyřicet lidí utrpělo zranění. Izrael postupuje proti skupině Islámský džihád (PIJ), podle palestinského ministerstva zdravotnictví je mezi oběťmi pět dětí a čtyři ženy. V odvetě teroristé z Pásma Gazy vypálili na izraelské území za dva dny 270 raket, většinu dle úřadů zachytil obranný systém a nikdo nebyl zraněn.