Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.
Pojar se domnívá, že ICC již nikdy nebude věrohodným tribunálem. „Myslím, že kredibilita už nikdy nebude nabyta zpátky a je to postupná cesta k erozi celého tohoto projektu,“ uvedl.
„Je to relativizace zla. A ve chvíli, kdy soudní tribunál toto učiní, tak ho nebudou brát vážně ani diktátoři a budou ho brát stále méně vážně i demokratické státy,“ míní Pojar. Zároveň se nechal slyšet, že „tyto tribunály“ nedají diktátorům a zločincům možnost jakéhokoliv úniku, kvůli čemuž se poté „bijí až do úplného konce a není jim umožněna emigrace“, což podle něj může způsobit daleko více civilních obětí.
Podle Pojara na koncept mezinárodního soudu nakonec doplatí více svobodný Západ než „barbarští diktátoři“. Domnívá se však, že nová administrativa zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa bude konat konkrétní kroky, aby „tento instrument svobodný svět v obraně základních západních hodnot nesvazoval“.
Rozporuplné reakce na zatykač
ICC vydal zatykač na Netanjahua a Galanta minulý týden, a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Zatykač vydal i na jednoho z vůdců Hamásu, který je ale podle izraelských úřadů mrtvý.
Izrael vede už přes rok vojenskou operaci v Gaze s cílem zničit teroristické hnutí Hamás, které pásmu léta vládlo. Operace je reakcí na útok Hamásu a dalších skupin ze 7. října 2023, při kterém palestinští teroristé pozabíjeli na dvanáct set Izraelců a další stovky odvlekli do zajetí.
Podle žalobce Karima Khana se obvinění izraelských představitelů týkají zločinů, jež měly za cíl „vyhlazování a hladovění jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci“, ale také „záměrného cílení na civilisty v konfliktu“.
Prokurátor v prohlášení konkrétně uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.
Netanjahuova kancelář označila zatykač na izraelské představitele krátce po vydání za „antisemitský a absurdní“. Spojené státy rozhodnutí ICC odmítly. Někteří lídři – například šéf unijní diplomacie Josep Borrell – naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. Podle Borrella zatykače nejsou politické. „Mám právo kritizovat rozhodnutí izraelské vlády, ať už je to pan Netanjahu, nebo někdo jiný, aniž bych byl obviněn z antisemitismu. To je nepřijatelné,“ prohlásil Borrell.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake zdůraznil, že „Česko dodržuje a bude dodržovat mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě“. Například francouzská diplomacie ve středu uvedla, že by Netanjahua kvůli zatykači ICC zřejmě nezadržela. Podle prohlášení má totiž Netanjahu imunitu, která ho před zatykačem chrání. Ministerstvo zahraničí se odvolává na Římský statut, který fungování ICC řídí.
Maďarský premiér Viktor Orbán veřejně oznámil, že rozhodnutí soudu nebude respektovat, a minulý týden v pátek prohlásil, že Netanjahua naopak pozve na návštěvu Maďarska. Pozvání Netanjahuova kancelář potvrdila.
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud sídlí v nizozemském Haagu. Jde o jedinou mezinárodní jurisdikci, která stíhá a trestá jednotlivce zodpovědné za trestné činy genocidy, zločinů proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese. Hlavním prokurátorem ICC je od roku 2021 britský právník Karim Ahmad Khan.
Jedná se o nezávislou instituci, nejde o soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájil vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.
Dohoda o vzniku ICC byla podepsána roku 1998 v Římě, tribunál pak vznikl roku 2002, když zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně šedesát států. Nyní má ICC podporu 124 zemí; Rusko, stejně jako například USA, ale jeho jurisdikci neuznává. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Soud dosud obvinil nebo zahájil řízení s 65 osobami.
Zatykač znamená, že státy, které jsou členy Římského statutu, by měly ICC dotyčné vydat, pokud by se nacházeli na jejich území. Členem statutu je i Česko. Pokud daná země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
Dále v Interview ČT24 moderátorka s poradcem Pojarem hovořila o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh, o izraelských podmínkách konce bojů v Pásmu Gazy, nové „ose zla“, vývoji ruské války proti Ukrajině nebo nové Evropské komisi.
