Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi (EK) vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Většina českých europoslanců novou Komisi nepodpořila. Europoslanci ve středu schválili také unijní rozpočet na rok 2025.
Pro novou Komisi hlasovalo 370 europoslanců, proti bylo 282 a 36 se jich zdrželo. Pro schválení bylo třeba získat prostou většinu, tedy nadpoloviční počet všech platných odevzdaných hlasů, kterých bylo nakonec 688. Evropská komise tak byla schválena nejtěsnější většinou v historii, upřesnila agentura ČTK svoji původní informaci, že Komise byla schválena jasnou většinou. Europarlament má nyní 720 členů. Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský uvedl, že je to nejslabší mandát EK od roku 1995, kdy se o Komisi hlasovalo v Evropském parlamentu poprvé. Považuje to za důkaz, že středová většina dlouhodobě slábne a parlament se názorově tříští. „A můžou vznikat většiny jiné, třeba čistě pravicová pro záležitosti klimatu a migrace,“ doplnil.
Na otázku, jak vnímá slabý mandát Komise, Síkela odpověděl, že je to „jako ve sportu“ a že „ve sportu se za pár let neptáte, kdo jakým výsledkem vyhrál“. V každém případě podle něj čeká novou Komisi pět let náročné práce a bude zapotřebí nejen posílit obranu, prosperitu a udržitelnost v Evropě, ale také spolupracovat s dalšími kontinenty ve snaze těchto cílů dosáhnout.
Před pěti lety, v roce 2019, hlasovalo pro první Komisi, kterou vedla také von der Leyenová, 461 europoslanců, proti jich tehdy bylo 157 a 89 se jich zdrželo. V Evropském parlamentu zasedalo 751 europoslanců.
Novou Evropskou komisi čekají v příštích měsících velké výzvy, bude se muset zabývat mimo jiné posílením obrany a bezpečnosti Unie, včetně spolupráce v obranném průmyslu, dále řešením problémů nelegální migrace, ale i dlouhodobě malou konkurenceschopností Evropské unie.
Von der Leyenová na tiskové konferenci bezprostředně po hlasování uvedla, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.
„Povedu strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě,“ uvedla šéfka Komise.
Jaké jsou priority nové Komise
Nová Evropská komise bude mít tři hlavní priority – inovace, dekarbonizaci a bezpečnost, řekla v projevu v Evropském parlamentu její předsedkyně Ursula von der Leyenová, když europoslancům představovala jednotlivé členy svého nastupujícího týmu. Předsedkyně stávající i budoucí Komise zdůraznila rovněž důležitost navýšení výdajů na obranu a potřebu udržení jednoty Evropské unie. Europoslanci budou o schválení nové Evropské komise hlasovat po poledni.
Evropa musí podle von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. V této souvislosti zmínila zejména roli nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, ale také budoucího českého zástupce v Komisi, bývalého ministra průmyslu a obchodu Síkely, který bude mít na starosti mezinárodní partnerství.
„Všichni chceme to nejlepší pro Evropu a musíme v tomto složitém světě zůstat jednotní. Jakákoli nejednota bude ihned použita proti nám,“ řekla europoslancům von der Leyenová.
V souvislosti s bezpečností EU zmínila, že Rusko, které od roku 2014 vede agresi proti Ukrajině, vynakládá na vojenské výdaje devět procent svého hrubého domácího produktu, zatímco Evropa průměrně jen 1,9 procenta. „Náš obranný trh se musí zvětšit, musíme vylepšit vojenskou mobilitu,“ zdůraznila s tím, že do sta dní Komise představí takzvanou bílou knihu o evropské obraně, která shrne veškeré důležité kroky.
Von der Leyenová, která je předsedkyní již druhé Evropské komise, na úvod své řeči zmínila události roku 1989 v mnoha zemích EU, včetně České republiky, a boj tamních obyvatel za svobodu a demokracii. Zmínila i vůdce, jako byl Lech Walesa či Václav Havel, kteří „inspirovali celé země a pomohli sjednotit celý kontinent“. „Boj za svobodu nás jako Evropany spojuje. Je to naše minulost i naše přítomnost,“ řekla šéfka EK.
„Myslím, že i naše generace Evropanů musí opět bojovat za svobodu a suverenitu. Za svobodu, za kterou hrdinně bojuje ukrajinský lid. Za svobodu vytvořit si vlastní budoucnost v tomto nestabilním světě. Ale tato svoboda není jen abstraktní slovo. Evropané chtějí vědět, že budou jejich rodiny v bezpečí, že bude jejich země chráněná, že si budou moci dovolit nakupovat jídlo, vytápět své domy a dostávat slušné mzdy,“ dodala.
Dosažení těchto svobod ale nebude zadarmo, zdůraznila šéfka unijní exekutivy před europoslanci. „Bude to znamenat obtížné volby. Bude to znamenat masivní investice do naší bezpečnosti a prosperity. Ale především to znamená zůstat jednotní a věrní našim hodnotám,“ prohlásila. „Budeme hledat způsoby, jak spolu pracovat a překonat roztříštěnost. O to se já – a všech 26 žen a mužů se mnou – budeme snažit každý den. A jsme připraveni se okamžitě pustit do práce.“
Evropská komise se skládá z 27 členů, v jejím čele je právě von der Leyenová, dále unijní exekutivu tvoří dvacet eurokomisařů a šest výkonných místopředsedů.
Evropský parlament schválil rozpočet na rok 2025
Europoslanci ve středu také schválili unijní rozpočet na rok 2025. Členům Evropského parlamentu se do něj při předcházejících vyjednáváních se zástupci členských států podařilo prosadit kolem 230 milionů eur (5,8 miliardy korun) navíc na klíčové priority, jako je zdravotnický výzkum, humanitární pomoc a ochrana hranic. Členské země stejnou podobu rozpočtu Unie podpořily už v pondělí.
Výše rozpočtu je 199,44 miliardy eur (přes pět bilionů korun) v prostředcích na závazky a 155,21 miliardy eur (3,9 bilionu korun) v prostředcích na platby. Pro hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 185 a 67 se jich zdrželo.
Roční rozpočet přiděluje finance na různé priority Unie, nejvyšší částka má směřovat do oblastí nazvaných Soudržnost, odolnost a hodnoty (78 miliard eur), Přírodní zdroje a životní prostředí (56,7 miliardy eur) a Jednotný trh, inovace a digitální oblast (21,5 miliardy eur). V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur (20,2 miliardy korun), aby mohla Unie reagovat na nepředvídatelné potřeby.
Odpoledne budou europoslanci debatovat mimo jiné o přetrvávajících vysokých cenách energií, které skokově narostly po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, o poklesu kupní síly Evropanů a o související energetické chudobě. Kromě toho mají na programu mimo jiné rozpravy o represích vůči ženám v Íránu či o uvěznění prodemokratických aktivistů v Hongkongu.
Komise se musí soustředit na prosperitu, konkurenceschopnost firem a bezpečnost, uvedl český premiér Petr Fiala (ODS) v blahopřání ke středečnímu schválení nové Evropské komise.
Většina českých europoslanců Komisi nevěří
Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi nepodpořila. Pro unijní exekutivu pod vedením Ursuly von der Leyenové hlasovalo osm českých zástupců v Evropském parlamentu, proti jich bylo jedenáct. Jeden z celkem 21 českých europoslanců se hlasování zdržel a jeden se neúčastnil.
Komisi podpořilo všech pět europoslanců z frakce Evropské lidové strany (EPP), ze které pochází i šéfka EK. Pro byli rovněž Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (oba ODS), dva europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a pirátská europoslankyně z frakce Zelených Markéta Gregorová. „Mě Kaja Kallasová, Andrius Kubilius, ale i (Maroš) Šefčovič nebo Síkela přesvědčili, že budou skutečnými jestřáby vůči Rusku, ale i Číně,“ podotkla.
Proti bylo naopak osm europoslanců z frakce Patrioti pro Evropu – šest z hnutí ANO a dva z Přísahy a Motoristů, Ivan David z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! – Ondřej Dostál a Kateřina Konečná. Alexandr Vondra z frakce ECR se zdržel s tím, že „ta Komise ještě nemá mou důvěru.“ Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu se hlasování neúčastnil.
„Daleko výraznější je důraz na bezpečnost, obranyschopnost, to je něco, co Evropa potřebuje,“ řekl Jan Farský (STAN). Klára Dostálová (ANO) pak zmínila, že von der Leynová ve svém projevu zdůraznila pokračování Green Dealu či dekarbonizace, což dle ní „samozřejmě povede k tomu, že firmy budou odcházet z Evropské unie.“
„Evropa se nachází ve složité situaci, není vhodné brzdit ustavení orgánů,“ řekl v pořadu 90’ ČT24 expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM) s tím, že on by pro novou Komisi hlasoval. Komisaři jsou navíc podle něj přesvědčiví.
Bývalý slovenský premiér a exministr zahraničí Mikuláš Dzurinda by pro novou Komisi také ruku zvedl. „Stabilita demokratických institucí v EU je nesmírně důležitá proto, abychom mohli reagovat na výzvy, které nás čekají. A ty nejsou zrovna zanedbatelné,“ prohlásil.
Síkela se chystá do Mauritánie
Nový eurokomisař pro mezinárodní partnerství Síkela řekl ČT, že první rozhodnutí od něj lze čekat v rámci dnů. Stejně tak už chystá brzké zahraniční cesty a první změny. Zdůvodnil to svými zkušenostmi: současnou pozici označil ve své profesní kariéře za osmou misi, je tak prý schopen se vždy rychle přizpůsobit. Označil se za člověka „orientovaného na výsledky“ a poznamenal, že tomu přizpůsobil svůj kabinet, jelikož „každý šéf je jenom tak silný, jak silný je jeho tým“.
Zmínil také, že chce zvýšit povědomí o svém portfoliu, protože se o něm málo ví. Chystá proto spolupráci i s lokálními médii při svých zahraničních cestách. Povědomí hodlá ale rozšířit též ve směru do Evropy, aby lidé věděli, že „bezpečná budoucnost je možná“. S vlivem Číny chce při svém působení v zahraničí soupeřit důrazem na udržitelné partnerství, ekologicky šetrnou těžbou či třeba udržitelným zemědělstvím. „Umíme nabídnout více než naši rivalové,“ řekl s poukazem na stále častější stížnosti zemí na Čínu, na její rozpínavý neokolonialismus, drancováni a předkládání velkorysých nabídek, které pak ale nejsou materializovány.
Jednu z prvních zahraničních cest chystá Síkela do Mauritánie, jak s ohledem na ekonomické projekty, tak pokud jde o migrační otázky. Jejím obyvatelům i obyvatelům dalších podobných států chce nabízet „budoucnost v zemích, kde žijí“.
„Máme s Mauritánií nastavenou velmi zajímavou spolupráci v celé řadě oblastí, ať už je to výroba zeleného vodíku, elektrifikace některých oblastí, nebo rozvoj přidané hodnoty v oblasti rybolovu,“ poznamenal Síkela s tím, že tato země v severozápadní Africe na pobřeží Atlantského oceánu nyní předsedá Africké unii. „Ale nebudu skrývat, že ta země je pro nás zajímavá i z hlediska migračních otázek,“ dodal s tím, že z Mauritánie prchá mnoho migrantů na Kanárské ostrovy.
Staronový eurokomisař Maroš Šefčovič, který za Slovensko působí v Evropské komisi už patnáct let, řekl pro ČT, že od kvality obchodní spolupráce se Spojenými státy a Čínou se bude odvíjet celkové postavení EU ve světě. Vidí to jaké významné pro Slovensko i pro Českou republiku, protože jsou obě průmyslovými zeměmi. V nové Komisi bude mít na starosti vlivné portfolio obchodu a hospodářské bezpečnosti.
„Budu velmi rád, když se vyhneme dramatickým napětím ve vztahu s USA," zmínil jeden ze svých cílů. Proto i jedna z jeho prvních cest povede do USA, aby zde „představil balík návrhů konstruktivní spolupráce“. Při jednáních s Čínou pak chce odstranit současnou obchodní nerovnováhu a „neférové podmínky ve vzájemném obchodu, zejména ve formě subvencí ze strany Pekingu“. To nyní ztrpčuje život nejen automobilkám, ale i dalším sektorům evropského hospodářství. Šefčovič chce také otvírat nové trhy pro evropské firmy v jihovýchodní Asii, Africe či Latinské Americe.
