ČTK: Europoslanci schválili všechny členy nové Evropské komise

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Dohody bylo dosaženo mezi jednotlivými politickými frakcemi v Evropském parlamentu (EP). Patová situace, kdy měly jednotlivé skupiny výhrady k některým kandidátům, trvala více než týden. Na závěr bylo potvrzeno posledních sedm členů Evropské komise (EK), kteří v posledních dnech absolvovali slyšení v europarlamentu.

Jde o šest budoucích výkonných místopředsedů komise a maďarského zástupce Olivéra Várhelyiho. V případě, že bude schválena jako celek, mohla by Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové začít pracovat od 1. prosince.

Slyšení s kandidáty na členy Evropské komise začala v europarlamentu v pondělí 4. listopadu, probíhala bez větších komplikací. Už ke konci týdne bylo jasné, že 19 ze 20 zpovídaných uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Jediný, kdo členy EP nepřesvědčil, byl maďarský kandidát Várhelyi, který musel odpovědět ještě na další dodatečné písemné otázky.

V následujícím týdnu – v úterý 12. listopadu – se uskutečnila další slyšení se šesti kandidáty na výkonné místopředsedy EK, už v pondělí večer bylo ale podle parlamentních zdrojů patrné, že v táboře lidovců, socialistů a liberálů začaly panovat neshody.

Výhrady frakcí

Největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP) měla výhrady zejména ke španělské kandidátce socialistů na místopředsedkyni EK Terese Riberaové. Podle kritiků je spoluzodpovědná za nedostatečnou reakci španělských úřadů na ničivé záplavy na jihovýchodě země, které zabily přes 220 lidí.

Zástupci liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce socialistů a demokratů (S&D) měli zase výhrady k italskému kandidátovi Raffaelu Fittovi, který patří ke straně Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové a je kandidátem frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Vadil jim rovněž maďarský kandidát Olivér Várhelyi.

Raffaelle Fitto by měl mít v nové komisi velmi vlivný post výkonného místopředsedy pro reformy a soudržnost. Stejně tak má být klíčová i pozice Teresy Riberaové – má se stát výkonnou místopředsedkyní pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Olivér Várhelyi by pak měl být eurokomisařem pro zdraví a pro pohodu zvířat.

Nakonec byl ve středu večer po několikahodinovém jednání odhlasován celý „balíček“. Kromě Riberaové a Fitta byli schváleni i Estonka Kaja Kallasová, Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, Finka Henna Virkkunenová a rovněž i maďarský zástupce Várhelyi. U něj pouze podle informací ČTK dojde k menší změně portfolia, nicméně bez toho, že by se muselo uskutečnit nové slyšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...