Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
Evropa musí podporovat Ukrajinu a čelit globálním hrozbám, řekla v EP Kallasová
Horizont: Kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová a komentář Viktora Daňka (zdroj: ČT24)
„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi (EK) zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň má být i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
Kallasová se v úvodním projevu věnovala i řešení konfliktu na Blízkém východě, kde „je třeba dosáhnout okamžitého příměří a propuštění všech rukojmí“.
„Vidíme, jak se kolem nás vytvářejí koalice autokratů a geopolitické otřesy hrozí po celém světě. Hráči jako Rusko, Čína, Severní Korea a Írán chtějí změnit mezinárodní pořádek,“ dodala s tím, že EU musí být připravena společně se svými spojenci a partnery přiměřeně reagovat na veškeré hrozby, „aniž by se vzdala svých hodnot“. „Udělám všechno pro to, abych sloužila zájmům EU a posílila její pozici ve světě“.
Zpravodaj ČT Obrovský o slyšení kandidátů na eurokomisaře (zdroj: ČT24)
„Musíme pracovat na zastrašení“
Čínu rovněž Kallasová zkritizovala za její pomoc Rusku při vedení války proti Ukrajině. „Bez podpory Číny by Rusko ve válce nemohlo pokračovat se stejnou intenzitou,“ uvedla kandidátka na výkonnou místopředsedkyni EK. „Rusko, Severní Korea, Írán vyrábí více munice než celé transatlantické společenství, tak to nesmí být. Musíme investovat více do obrany. Musíme pracovat na zastrašení.“
„Každý chce mír, je ale rozdíl mezi mírem a mírem, my chceme udržitelný mír, a pokud ustoupíme agresorovi a řekneme mu: ‚Vezmi si, co chceš‘, tak to bude znamenat povzbuzení pro všechny agresory,“ reagovala Kallasová na dotaz krajně pravicového německého europoslance Alexandra Sella z frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Musíme Ukrajinu podporovat a neustupovat Rusku.“
Sell rovněž zmínil obvinění, že manžel Kallasové ještě po invazi podnikal v Rusku. „Tato obvinění nejsou pravdivá, byla důkladně prošetřena v estonských médiích a každý, kdo chce, si může zjistit fakta,“ reagovala možná šéfka unijní diplomacie.
Migrace, Gaza a rozšíření Unie
Europoslanci rovněž chtěli znát její postoj k otázce migrace. Kallasová v odpovědích opakovaně zdůrazňovala, že EU musí „chránit vnější hranici“ a pomáhat řešit příčiny nelegální migrace ve třetích zemích. „Lidé nechtějí opouštět své domovy. Pokud budou mít pracovní místa, nebudou odcházet.“ V této oblasti chce estonská politička intenzivně spolupracovat zejména s eurokomisařem pro migraci Magnusem Brunnerem a eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicaovou.
Několik dotazů se týkalo konfliktu na Blízkém východě a vztahu mezi EU a Izraelem. „Budete kritizovat izraelské vojáky stejně, jako kritizujete Rusy?“ ptal se belgický europoslanec Marc Botenga z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). „Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu nejsou podle humanitárního práva povolené, i když k nim neustále dochází a je to opravdu srdcervoucí,“ odpověděla Kallasová. Zdůraznila, že se EU zaměřuje na poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom to zastavili,“ dodala s tím, že je třeba spolupracovat zejména s USA, ale i se zeměmi Perského zálivu.
Kallasová zmínila i téma rozšíření Evropské unie. Snahy o rozšíření bloku do roku 2029, kdy skončí její funkční období, musí podle ní „přinést jasné výsledky“. Zvýšení počtu členských států současné sedmadvacítky je podle ní „geostrategickou investicí“. Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
Podle zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktora Daňka bude velký rozdíl mezi vedením evropské zahraniční politiky ze strany Josepa Borrella a jeho možné nástupkyně Kallasové. „Kaja Kallasová svými dlouhodobými názory, které, na rozdíl od mnoha západních politiků, nemusela upravovat po ruském vpádu na Ukrajinu, je jednoznačně dobře známá a předvídatelná. Rozhodně ji nelze obvinit z toho, že by byla někdy v minulosti naivní, pokud jde o ruské imperiální ambice,“ vysvětluje Daněk.
„Unie je v zahraniční politice tak silná, jak silná je jednota,“ věří Daněk, podle kterého je v poslední době stále složitější najít na strategických otázkách shodu s Čínou. „Tady bude hodně záležet na tom, jak se jí bude dařit za sebou sjednocovat celou sedmadvacítku. A není to jen otázka Maďarska. Třeba v oblasti třeba Izraele – tam se dlouhodobě, už několik let, nemůže EU shodnout,“ říká.
Slyšení navržených výkonných místopředsedů
Během úterý je na programu slyšení šesti navržených výkonných místopředsedů Evropské komise před europoslanci, takzvané grilování. Současně s Kallasovou poslanci z jiných výborů projednávají kandidaturu Itala Raffaelleho Fitta. Odpoledne čekají slyšení Rumunku Roxanu Minzatuovou a Francouze Stéphaneho Sejourného a večer Finku Hennu Virkkunenovou a Španělku Teresu Riberaovou.
Proces „grilování“ všech 26 kandidátů na nové eurokomisaře, který začal 3. listopadu, tím končí. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.