Evropa musí podporovat Ukrajinu a čelit globálním hrozbám, řekla v EP Kallasová

8 minut
Horizont: Kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová a komentář Viktora Daňka
Zdroj: ČT24

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi (EK) zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň má být i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.

Kallasová se v úvodním projevu věnovala i řešení konfliktu na Blízkém východě, kde „je třeba dosáhnout okamžitého příměří a propuštění všech rukojmí“.

„Vidíme, jak se kolem nás vytvářejí koalice autokratů a geopolitické otřesy hrozí po celém světě. Hráči jako Rusko, Čína, Severní Korea a Írán chtějí změnit mezinárodní pořádek,“ dodala s tím, že EU musí být připravena společně se svými spojenci a partnery přiměřeně reagovat na veškeré hrozby, „aniž by se vzdala svých hodnot“. „Udělám všechno pro to, abych sloužila zájmům EU a posílila její pozici ve světě“.

9 minut
Zpravodaj ČT Obrovský o slyšení kandidátů na eurokomisaře
Zdroj: ČT24

„Musíme pracovat na zastrašení“

Čínu rovněž Kallasová zkritizovala za její pomoc Rusku při vedení války proti Ukrajině. „Bez podpory Číny by Rusko ve válce nemohlo pokračovat se stejnou intenzitou,“ uvedla kandidátka na výkonnou místopředsedkyni EK. „Rusko, Severní Korea, Írán vyrábí více munice než celé transatlantické společenství, tak to nesmí být. Musíme investovat více do obrany. Musíme pracovat na zastrašení.“

„Každý chce mír, je ale rozdíl mezi mírem a mírem, my chceme udržitelný mír, a pokud ustoupíme agresorovi a řekneme mu: ‚Vezmi si, co chceš‘, tak to bude znamenat povzbuzení pro všechny agresory,“ reagovala Kallasová na dotaz krajně pravicového německého europoslance Alexandra Sella z frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Musíme Ukrajinu podporovat a neustupovat Rusku.“

Sell rovněž zmínil obvinění, že manžel Kallasové ještě po invazi podnikal v Rusku. „Tato obvinění nejsou pravdivá, byla důkladně prošetřena v estonských médiích a každý, kdo chce, si může zjistit fakta,“ reagovala možná šéfka unijní diplomacie.

Migrace, Gaza a rozšíření Unie

Europoslanci rovněž chtěli znát její postoj k otázce migrace. Kallasová v odpovědích opakovaně zdůrazňovala, že EU musí „chránit vnější hranici“ a pomáhat řešit příčiny nelegální migrace ve třetích zemích. „Lidé nechtějí opouštět své domovy. Pokud budou mít pracovní místa, nebudou odcházet.“ V této oblasti chce estonská politička intenzivně spolupracovat zejména s eurokomisařem pro migraci Magnusem Brunnerem a eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicaovou.

Několik dotazů se týkalo konfliktu na Blízkém východě a vztahu mezi EU a Izraelem. „Budete kritizovat izraelské vojáky stejně, jako kritizujete Rusy?“ ptal se belgický europoslanec Marc Botenga z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). „Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu nejsou podle humanitárního práva povolené, i když k nim neustále dochází a je to opravdu srdcervoucí,“ odpověděla Kallasová. Zdůraznila, že se EU zaměřuje na poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom to zastavili,“ dodala s tím, že je třeba spolupracovat zejména s USA, ale i se zeměmi Perského zálivu.

Kallasová zmínila i téma rozšíření Evropské unie. Snahy o rozšíření bloku do roku 2029, kdy skončí její funkční období, musí podle ní „přinést jasné výsledky“. Zvýšení počtu členských států současné sedmadvacítky je podle ní „geostrategickou investicí“. Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.

Podle zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktora Daňka bude velký rozdíl mezi vedením evropské zahraniční politiky ze strany Josepa Borrella a jeho možné nástupkyně Kallasové. „Kaja Kallasová svými dlouhodobými názory, které, na rozdíl od mnoha západních politiků, nemusela upravovat po ruském vpádu na Ukrajinu, je jednoznačně dobře známá a předvídatelná. Rozhodně ji nelze obvinit z toho, že by byla někdy v minulosti naivní, pokud jde o ruské imperiální ambice,“ vysvětluje Daněk.

„Unie je v zahraniční politice tak silná, jak silná je jednota,“ věří Daněk, podle kterého je v poslední době stále složitější najít na strategických otázkách shodu s Čínou. „Tady bude hodně záležet na tom, jak se jí bude dařit za sebou sjednocovat celou sedmadvacítku. A není to jen otázka Maďarska. Třeba v oblasti třeba Izraele – tam se dlouhodobě, už několik let, nemůže EU shodnout,“ říká.

Slyšení navržených výkonných místopředsedů

Během úterý je na programu slyšení šesti navržených výkonných místopředsedů Evropské komise před europoslanci, takzvané grilování. Současně s Kallasovou poslanci z jiných výborů projednávají kandidaturu Itala Raffaelleho Fitta. Odpoledne čekají slyšení Rumunku Roxanu Minzatuovou a Francouze Stéphaneho Sejourného a večer Finku Hennu Virkkunenovou a Španělku Teresu Riberaovou.

Proces „grilování“ všech 26 kandidátů na nové eurokomisaře, který začal 3. listopadu, tím končí. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská koalice si přerozdělila křesla, Smer posílí

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.
17:18Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.
12:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Nové sankce EU cílí na ruské banky i stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
09:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Značná část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
09:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 9 hhodinami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 11 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 12 hhodinami
Načítání...