Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Oxytocin se uvolňuje například při objímání nebo líbání a může posílit imunitní systém a minimalizovat stres, strach nebo bolest. Výrazný nárůst jeho koncentrace v krvi však dokáže i společné hraní nebo poslech živé hudby. „Hudba je dokonce lepší než polibky nebo sex,“ řekl umělecký ředitel Drážďanského hudebního festivalu Jan Vogler.

Zjištěné hodnoty hormonu u návštěvníků akce a hudebníků byly částečně vyšší, než jaké starší studie ukázaly po intimním polibku nebo dokonce sexu, dodal Vogler.

„Hormony štěstí“ je lidové označení pro skupinu hormonů a neurotransmiterů, které u lidí vyvolávají pocity potěšení, blaha, štěstí, lásky a podobně. Řadí se mezi ně serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny.

Zdroj: NZIP

Při koncertu v Centru pro regenerativní léčbu v Drážďanech byla u dobrovolných účastníků studie nejdříve naměřena průměrná hodnota 37,54 pikogramu oxytocinu v mililitru krve, po koncertě už to bylo 203,17 pikogramu na mililitr. Pikogram je biliontina gramu.

Radují se diváci i hudebníci

Efekt byl stejně zřejmý i u hudebníků. „Zatímco vzájemné objímání přineslo jen malou změnu, společné hraní vedlo k jasnému zvýšení, v průměru o 88,49 pikogramu na mililitr,“ uvedl profesor místní Technické univerzity Clemens Kirschbaum, který experiment vedl.

Podle vědeckých zjištění vede dvacetisekundové objetí s partnerem ke zvýšení hladiny oxytocinu o tři až pět pikogramů na mililitr a velmi těsná fyzická blízkost vede ke zvýšení o padesát až 150 pikogramů na mililitr. To znamená, že „společné hraní hudby může vytvořit hlubší biologické pouto než objetí“, řekl Kirschbaum.

Mnoho posluchačů navíc hovořilo o silném pocitu spojení s hudebníky a dalšími návštěvníky koncertu. Byli to především ti, kteří hudbu vnímali jako expresivní, emocionální nebo estetickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...