Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Oxytocin se uvolňuje například při objímání nebo líbání a může posílit imunitní systém a minimalizovat stres, strach nebo bolest. Výrazný nárůst jeho koncentrace v krvi však dokáže i společné hraní nebo poslech živé hudby. „Hudba je dokonce lepší než polibky nebo sex,“ řekl umělecký ředitel Drážďanského hudebního festivalu Jan Vogler.

Zjištěné hodnoty hormonu u návštěvníků akce a hudebníků byly částečně vyšší, než jaké starší studie ukázaly po intimním polibku nebo dokonce sexu, dodal Vogler.

„Hormony štěstí“ je lidové označení pro skupinu hormonů a neurotransmiterů, které u lidí vyvolávají pocity potěšení, blaha, štěstí, lásky a podobně. Řadí se mezi ně serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny.

Zdroj: NZIP

Při koncertu v Centru pro regenerativní léčbu v Drážďanech byla u dobrovolných účastníků studie nejdříve naměřena průměrná hodnota 37,54 pikogramu oxytocinu v mililitru krve, po koncertě už to bylo 203,17 pikogramu na mililitr. Pikogram je biliontina gramu.

Radují se diváci i hudebníci

Efekt byl stejně zřejmý i u hudebníků. „Zatímco vzájemné objímání přineslo jen malou změnu, společné hraní vedlo k jasnému zvýšení, v průměru o 88,49 pikogramu na mililitr,“ uvedl profesor místní Technické univerzity Clemens Kirschbaum, který experiment vedl.

Podle vědeckých zjištění vede dvacetisekundové objetí s partnerem ke zvýšení hladiny oxytocinu o tři až pět pikogramů na mililitr a velmi těsná fyzická blízkost vede ke zvýšení o padesát až 150 pikogramů na mililitr. To znamená, že „společné hraní hudby může vytvořit hlubší biologické pouto než objetí“, řekl Kirschbaum.

Mnoho posluchačů navíc hovořilo o silném pocitu spojení s hudebníky a dalšími návštěvníky koncertu. Byli to především ti, kteří hudbu vnímali jako expresivní, emocionální nebo estetickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 11 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 12 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 15 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...