Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Oxytocin se uvolňuje například při objímání nebo líbání a může posílit imunitní systém a minimalizovat stres, strach nebo bolest. Výrazný nárůst jeho koncentrace v krvi však dokáže i společné hraní nebo poslech živé hudby. „Hudba je dokonce lepší než polibky nebo sex,“ řekl umělecký ředitel Drážďanského hudebního festivalu Jan Vogler.

Zjištěné hodnoty hormonu u návštěvníků akce a hudebníků byly částečně vyšší, než jaké starší studie ukázaly po intimním polibku nebo dokonce sexu, dodal Vogler.

„Hormony štěstí“ je lidové označení pro skupinu hormonů a neurotransmiterů, které u lidí vyvolávají pocity potěšení, blaha, štěstí, lásky a podobně. Řadí se mezi ně serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny.

Zdroj: NZIP

Při koncertu v Centru pro regenerativní léčbu v Drážďanech byla u dobrovolných účastníků studie nejdříve naměřena průměrná hodnota 37,54 pikogramu oxytocinu v mililitru krve, po koncertě už to bylo 203,17 pikogramu na mililitr. Pikogram je biliontina gramu.

Radují se diváci i hudebníci

Efekt byl stejně zřejmý i u hudebníků. „Zatímco vzájemné objímání přineslo jen malou změnu, společné hraní vedlo k jasnému zvýšení, v průměru o 88,49 pikogramu na mililitr,“ uvedl profesor místní Technické univerzity Clemens Kirschbaum, který experiment vedl.

Podle vědeckých zjištění vede dvacetisekundové objetí s partnerem ke zvýšení hladiny oxytocinu o tři až pět pikogramů na mililitr a velmi těsná fyzická blízkost vede ke zvýšení o padesát až 150 pikogramů na mililitr. To znamená, že „společné hraní hudby může vytvořit hlubší biologické pouto než objetí“, řekl Kirschbaum.

Mnoho posluchačů navíc hovořilo o silném pocitu spojení s hudebníky a dalšími návštěvníky koncertu. Byli to především ti, kteří hudbu vnímali jako expresivní, emocionální nebo estetickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 1 hhodinou

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 15 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 17 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 19 hhodinami
Načítání...