Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.
Estonsko bere ruskou hrozbu vážně. A snaží se na ni připravit
8 minut
Horizont ČT24: Estonské obavy z hybridních útoků
Jen před pár dny nacvičovali v Estonsku vojáci NATO situaci, při které jednoho z členů Aliance napadne konvenční armáda. Zúčastnila se ho i estonská premiérka, jedna z nejtvrdších kritiček Ruska. Evropa podle ní nesmí jen sedět a doufat, že si ruský vůdce Vladimir Putin na žádnou alianční zemi netroufne.
„Na něčem takovém se nedá stavět vaše obrana ani svoboda vaší země,“ připomněla estonská premiérka Kaja Kallasová. Zároveň si Estonci uvědomují, že hrozba dnes nemusí mít jen podobu ozbrojených vojáků. Všichni chápeme, že hybridní útoky jsou stále velmi akutní hrozba. Musíme se připravit i na ně. Je jedno, jestli jde o kybernetický nebo nějaký jiný útok. Jsme na to připraveni a máme na to odpověď,“ ujistil estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Jen za letošní rok estonské úřady zadržely univerzitního profesora podezřelého ze špionáže pro Moskvu a dalších třináct lidí, kteří měli chystat útoky pro ruské vojenské rozvědčíky s diplomatickým krytím. Tallin Rusy obvinil i z rušení polohovacího signálu GPS, kvůli kterému dočasně nemohly přistávat finské aerolinky v estonském městě Tartu.
„Myslím, že je nám jasné, jaký je za tím úmysl, čeho chce Rusko dosáhnout. Chce šířit zmatek, rozdělit nás, rozeštvat nás s našimi spojenci,“ řekl k tomu stálý tajemník estonského ministerstva obrany Kusti Salm.
Poškozený kabel
V říjnu loňského roku poškodila loď plující pod čínskou vlajkou svou kotvou plynovod a telekomunikační kabel mezi Estonskem a Finskem. Tatáž loď byla později spatřena v ruském přístavu Archangelsk. Rusko jakoukoli vinu popřelo, ale dodnes nevyšetřená kauza se projednávala i na úrovni NATO. „Není to důležité jenom pro Finsko a Estonsko. Také NATO bere ochranu kritické infrastruktury velmi vážně,“ řekla k tomu v říjnu loňského roku Iro Sarkková z Finského institutu mezinárodních vztahů.
Podle Estonců ale ne všichni spojenci berou ruskou hrozbu stejně vážně. A dostatečně se nenamáhají s jejím odhalováním. „Podle mě matematická pravděpodobnost, že se takové věci u nás dějí násobně častěji než v jiných zemích, není přijatelná,“ řekl Salm.
Estonsko patří mezi země, které podobně jako Česká republika razantně omezily počet ruských diplomatů. Moskva na to konto snížila úroveň vzájemných vztahů. Loni v lednu vyhostila estonského velvyslance. A premiérku Kallasovou letos zařadila na seznam hledaných osob.
Diplomaté jsou jen částí sítě, řekla Procházková
Diplomaté jsou jen částí sítě, kterou Rusko používá při prosazování svých zájmů a při různých bezpečnostních operacích, řekla v pořadu Horizont ČT24 redaktorka Deníku N Petra Procházková. Dodala, že po únoru 2022 byla ruská agenturní síť v Evropě výrazně rozbita, ale říká se, že zhruba v létě loňského roku se ji Rusům podařilo opět výrazně konsolidovat.
Činnost diplomatů je podle ní navíc snáze vysledovatelná než agenturní síť, která se nyní v Evropě rozvíjí bouřlivým tempem. A to i kvůli silné migraci Rusů do světa v posledních letech. „Tady bezpečnostní složky získávají spolupracovníky, kteří jsou velmi složitě odhalitelní. Je to složitější než s vojenským atašé nebo s diplomaty, kteří v dané zemi působí oficiálně,“ dodala redaktorka.
