Rusko se snaží sabotovat evropské železnice, cílilo i na České dráhy, řekl Kupka

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě, uvedl podle listu Financial Times český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval, že jde o „nepodložená obvinění“.

Podle Kupky je Moskva podezřelá z toho, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikla „tisíce pokusů o oslabení našich systémů“, píší FT. Ministr v rozhovoru s tímto listem rovněž uvedl, že terčem hackerských útoků se staly také České dráhy. Dodal, že všechny systémy se podařilo ochránit.

„Jsou to naprosto nepodložená obvinění – v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov novinářům v reakci na vyjádření Kupky a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.

Ruské pokusy o destabilizaci evropské energetické infrastruktury jsou dobře zdokumentované, zatímco o snaze o narušování dopravních sítí se hovoří méně, píše Financial Times.

Evropská agentura i český úřad varovaly před útoky

Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost loni v březnu vydala svou první zprávu o hrozbách v dopravě, ve které uvedla, že k útokům na železniční podniky dochází „v čím dál větší míře, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu“. Poukázala na rozsáhlé kybernetické útoky „proruských hackerských skupin" na železniční společnosti v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Rumunsku.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni rovněž varoval před vzestupem útoků v dopravním sektoru. České dráhy podle listu Financial Times uvedly, že registrují zvýšený počet kybernetických útoků na svou digitální infrastrukturu a že neustále posilují svou kybernetickou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...