Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.
Kyberútoky mají podle šéfa NÚKIB destabilizovat demokracie, využívají je autoritativní režimy
Kintr zmínil jako klíčová témata dneška kybernetické útoky doprovázející konflikty na Ukrajině a v Gaze a útoky organizované Čínou, Ruskem, KLDR a Íránem. Bezpečnostní situace je dnes podle něj pod vlivem všech hrozeb bezprecedentní a nepředvídatelná.
„Kybernetické útoky dnes nejsou nějakými ojedinělými činy v technickém prostoru. Autoritativní režimy je využívají jako součást svých hybridních kampaní k tomu, aby destabilizovaly demokracie, oslabily důvěru občanů v demokratické instituce či volební systémy,“ zdůraznil šéf NÚKIBu.
Mezi další cíle kyberútoků patří destabilizace mezinárodního řádu, podkopání základních pravidel a hodnot, doplnil. „Jako NÚKIB nebo Česká republika se nedokážeme vyrovnat se vším. Musíme spolupracovat napříč hranicemi, kontinenty i sektory,“ podotkl Kintr. Ocenil, že do Prahy o tom přijeli debatovat nejen zástupci zemí EU a NATO, ale také z Austrálie, Singapuru, Tchaj-wanu či Japonska.
Pavel v úvodu konference označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů. V předtočené zdravici uvedl, že za jednu z výzev dneška považuje integraci umělé inteligence do oblasti kyberbezpečnosti, protože nabízí velké možnosti, ale také způsobí zranitelnost systémů. Zmínil také klíčovou roli kybernetické bezpečnosti v dnešních konfliktech, které se vedou i na „digitálním válečném poli“.
Dvoudenní akce pořádaná v konferenčním sále České národní banky se bude v úterý a ve středu zabývat rovněž problematikou sítí páté generace, ochranou podmořských kabelů před kybernetickými hrozbami a cizím narušením, kybernetickým válčením či navyšováním společné odolnosti v kyberprostoru.
Klíčová role firem
Náměstek generálního tajemníka NATO David van Weel zdůraznil význam soukromého sektoru pro kyberbezpečnost. „Kyberprostor spolu sdílejí soukromé firmy a vlády, je nemožné z této rovnice soukromý sektor vynechat,“ upozornil. Při ruské invazi na Ukrajinu se nutnost spolupráce soukromého a veřejného sektoru v kyberobraně ukázala naplno, firmy hrály klíčovou roli v ochraně Ukrajiny proti kyberútokům, varovaly před hrozbami, případně zajišťovaly zálohu klíčových dat, dodal.
Neexistuje hranice mezi „vojenským“ a „civilním“ kyberprostorem, sdělil van Weel. „Jsou spojené a musíme ochránit oba,“ zdůraznil. Apeloval proto na práci na odolnosti proti kyberhrozbám. „Při kvalitní přípravě nemusíte nutně dopředu vědět, kde se objeví příští hrozba. Musíme se připravit natolik, že k žádným narušením nedojde. A pokud ano, abychom se z nich rychle a plně vzpamatovali,“ řekl.
