Kyberútoky

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Ransomwarové útoky dokáží způsobit dost škod. Pachatelé při nich zpravidla zašifrují data oběti a pak požadují výkupné. Před vyšším rizikem použití ransomwaru proti cílům v Česku varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) naposledy v červnu. A i když jsou podle expertů cílem vyděračů zpravidla firmy či veřejné instituce, zaměřit se mohou i na jednotlivce. Proto odborníci důrazně nabádají k opatrnosti a doporučují těm, kteří nejsou v kyberprostoru zdatní, aby si vzdělání doplnili a ochránili tak sebe i ostatní. V současnosti zároveň finišuje příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Ruští hackeři napadli systémy českých státních i soukromých institucí. Po jednání vlády o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), potvrdil dřívější zprávy Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Terčem útoku, k němuž se hlásí skupina Killnet, se stal portál veřejné správy, mobilní aplikace Českých drah nebo systémy některých letišť. Soukromá data uživatelů podle tuzemské vlády neunikla.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Počet kyberútoků na počítače Čechů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství zjištěných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

V České republice vzrostl v posledních třech měsících počet útoků vyděračských programů (ransomware) o 69 procent v porovnání s prvním pololetím. Nárůst souvisí s koronavirovou epidemií a zvýšení využívání práce z domova. Uvedla to antivirová firma Check Point.

Škoda po březnovém kyberútoku na nemocnici v Brně dosáhne řádově na stovky milionů korun, v benešovské nemocnici činí po loňském útoku zhruba padesát milionů. Na pražské konferenci o kyberbezpečnosti v nemocnicích to řekl ředitel odboru vládní CERT z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Veselý. NÚKIB při incidentech v napadených subjektech pomáhá řádově dny až týdny, podle Veselého ale nesmí nahrazovat správce a dodavatele IT systému.