V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přetrvává riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním útokům řízeným z Ruska. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2025. U žádného z loňských bezpečnostních incidentů v tuzemsku, u nichž se prověřovalo, zda nešlo o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se ale dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit. Zpráva také zmiňuje snahy o ovlivnění veřejného mínění skrze sociální síť TikTok a dezinformační weby.
Ruské orgány podle kontrarozvědky upravují intenzitu využívání sabotážních útoků k nátlaku na evropské státy podle toho, jak se vyvíjí situace na bojišti na Ukrajině a na mezinárodní politické scéně. Počet sabotáží organizovaných z Ruska loni v první polovině roku klesl, ale od druhé poloviny roku trend znovu roste, uvedla BIS ve výroční zprávě. Hrozba se týká především subjektů zapojených do výroby či distribuce pomoci určené Ukrajině.
O agentech na jedno použití hovoří tajná služba kvůli tomu, že Rusko se v případě jejich zadržení zříká jakékoliv odpovědnosti za jejich činy a neřeší jejich situaci. „Často se jedná o nezkušené amatéry a zároveň osoby s nižším sociálním statusem, případně s kriminální zkušeností. Převládající motivací je vidina získání finanční odměny,“ píše BIS.
Agenti podle BIS dostávají od svých koordinátorů obvykle konkrétní instrukce až poté, co sdělí, na jaké cíle v jejich dosahu je v jejich silách se zaměřit. „Riziko sabotážního útoku na konkrétní cíl tedy závisí spíše na možnostech jednotlivých agentů, než že by se jednalo o ucelený plán orgánů ruské státní moci,“ uvádí zpráva. Tato skutečnost však podle BIS spíš ztěžuje možnost odhalení přípravy takových útoků.
Vyvolat strach a odradit od podpory Ukrajiny
Rusko chce pomocí sabotáží vyvolávat nervozitu a strach, ale také prosazovat ve veřejné debatě názor, že se ekonomicky a bezpečnostně nevyplatí podporovat Ukrajinu, píše BIS. Dominantním aktérem má být ruská vojenská rozvědka GRU.
V Česku je známý případ žhářského útoku v garážích pražského dopravního podniku z roku 2024. Soud loni poslal kolumbijského pachatele na osm let do vězení, uznal ho vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího. „U žádného z bezpečnostních incidentů zaznamenaných v Česku, u nichž bylo v roce 2025 prověřováno, zda se mohlo jednat o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit,“ konstatovala BIS.
Inzeráty nabízející finanční odměnu za zapojení do přípravy či provedení sabotáže se šíří především na platformě Telegram ve skupinách určených rusky nebo ukrajinsky hovořícímu publiku. Poptávka je podle BIS enormní.
„Jedná se o statisíce příspěvků za rok, týkají se ale převážně cílů nacházejících se na území Ukrajiny či jiných států EU než České republiky,“ upřesnila tajná služba. Po pachatelích často žádají, aby také pořídili fotografie či videozáznamy příprav, provedení a následků útoku. Má to sloužit pro šíření sdělení, že Evropa je obrazně i doslova v plamenech, píše BIS.
Diplomatické krytí
Ruské tajné služby podle BIS dál využívají diplomatické krytí pro přítomnost svých příslušníků v cílových zemích, děje se tak i v Praze. Za důležité opatření v této souvislosti kontrarozvědka označuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Česko vyžaduje u ruských pracovníků akreditovaných v EU oznámení o záměru přicestovat do tuzemska. „Cílem je získat přehled o ruských výjezdech na české území a znesnadnit využití cest ruského diplomatického a služebního personálu ke krytí zpravodajských operací,“ popsala BIS.
Protože od roku 2022 není pro ruské aktéry komfortní působit přímo v Česku, kontakty s českými politiky, aktivisty či se zástupci mediální scény uskutečňovali především na území Ruska či vhodných třetích zemí, píše BIS. Podle kontrarozvědky se loni nezměnil ani způsob, jakým se Moskva snaží obcházet sankce. „Požadované zboží se Rusko pokoušelo z Česka získat především cestou reexportů přes třetí země,“ přiblížila BIS.
Proruské narativy na TikToku
Před loňskými volbami do sněmovny zaznamenala BIS aktivitu, která šířila antisystémové a proruské narativy na platformě TikTok. Síť účtů, která před volbami mířila na české publikum, byla podle BIS tvořená dlouhodobě.
„Jednotlivé účty, z nichž většinu bylo možné označit za falešné, byly vzájemně propojeny, a to jak skrze vzájemné sledování, tak prostřednictvím sdílení závadového obsahu,“ popsali zpravodajci. Intenzitu propojení vyhodnotili jako uměle vytvořenou, přičemž cílem podle nich bylo zvýšit dosah zveřejněných a sdílených témat.
„Obsah tvořený proruskými a společnost štěpícími narativy, šířený a uměle boostovaný neautentickými profily, odpovídá ruskému modu operandi a slouží k prosazování ruských zájmů v tuzemsku,“ poznamenala BIS. Síť ale podle ní neměla relevantní dopad na volební výsledky.
Dezinformační weby
BIS loni dále sledovala činnost webů, které šíří dezinformace, konspirace a nenávistný obsah. Podle výroční zprávy tvoří tyto weby propojený ekosystém a vzájemně na sebe odkazují, čímž vytvářejí falešný dojem ověřených zpráv a uzavírají čtenáře do alternativní verze reality.
Důsledně při tom zakrývají své provozní a tvůrčí pozadí – pod zveřejněnými články neuvádějí zdroje nebo používají falešná jména autorů. Některé fungují jako shromaždiště textů publikovaných jinde, a to včetně přejímání obsahů přímo z ruských zdrojů. Jiné weby podle BIS dezinformace samy vytvářejí, a to hlavně kvůli finančnímu zisku.
V Česku dezinformace převážně šíří přímo Češi, a to s finanční, ideovou nebo politickou ambicí, dodává kontrarozvědka. O tuzemské dezinformátory se však loni i nadále zajímaly Rusko a Čína, což v některých případech přerostlo v podporu či přímou spolupráci. Pokračovala také aktivita informačních kanálů přímo napojených na ruskou administrativu, tedy nástupců média Sputnik – webu 42tcen.com a telegramového kanálu neČT24.
„Součásti ruského aparátu zodpovědné za informační a vlivové operace či jejich spolupracovníci se vždy snaží získat kontakty a rozhovory s domácími politiky z cílové země, kteří podporují prokremelské postoje a kontextualizují je pro místní publikum. V tomto směru bylo Rusko částečně úspěšné u okrajových částí českého politického spektra,“ uzavřeli zpravodajci.
Kyberútoky
V Česku byli loni nadále aktivní i hackeři spojení s ruským státem a tamními tajnými službami, podotkla BIS. „Kybernetické útoky na české subjekty byly často součástí širších kampaní zaměřených i na další státy a měly i nadále především povahu zneužívání technických zranitelností, lidských chyb nebo nedostatků v designu různých autentizačních mechanismů,“ stojí ve výroční zprávě.
Vazbu na ruský stát mají také takzvaná hacktivistická uskupení, jejichž nejčastější aktivitou jsou málo sofistikované a relativně neškodné kybernetické útoky typu DDoS. Při takovém útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, čímž ho vyřadí z provozu.
„Tyto banální útoky na české subjekty se opakovaně objevují od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ připomněla BIS. V posledních letech se k nim přidávají i oportunistické útoky na nezabezpečené nebo neadekvátně zabezpečené lokální technické provozy, kdy útočník mění parametry systému, například čerpadel či kotlů.
Ruské hacktivisty podle BIS nelze považovat za organicky vzniklé volné kolektivy osob s podobným světonázorem, nejsou nezávislí na ruské státní moci. „Přestože jejich role spočívá především v získávání pozornosti pro hybridní působení Ruska v mediálním prostoru, opakované útoky způsobují v jednotlivých případech vedle nepříjemností sice malé, ale v součtu nezanedbatelné škody,“ shrnula kontrarozvědka.
