Čína loni k získávání citlivých informací i k lepší orientaci v tuzemském prostředí využívala vytipované české akademiky, píše Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě. Připomněla v ní rovněž případ čínského občana, kterého tuzemská policie letos v lednu zadržela a obvinila ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. České subjekty také loni podle BIS čelily několika kybernetickým útokům aktérů spojovaných s Čínou. Ve zprávě se věnuje i ruským hrozbám.
Akademická sféra podle BIS představuje pro Peking cenný zdroj zájmových informací a kontaktů. Vhodní kandidáti jsou často osloveni v průběhu jejich studijního pobytu v Číně, prostřednictvím profesní sociální sítě LinkedIn nebo přímo v tuzemsku příslušníky či spolupracovníky čínských zpravodajských služeb. „Pod záminkou zájmu o navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny čínská strana nabízí osloveným akademikům spolupráci, spočívající nejčastěji v psaní analýz na zadané téma odpovídající čínským politickým zájmům,“ uvádí výroční zpráva.
Analýzy podle zpravodajské služby představují předstupeň k další spolupráci, kdy se stupňují požadavky na dodání citlivých a neveřejných informací. Cílem je mimo jiné získání kompromitujících informací, které mohou být dále zneužity proti osobám, které čínská strana považuje za nežádoucí, uvedla BIS.
Na území Česka podle zprávy dlouhodobě působí příslušníci čínských zpravodajských služeb zejména pod novinářským a diplomatickým krytím. „Mezi jejich hlavní úkoly patří klasický sběr informací v prostředí, vytváření vlivových a kontaktních sítí, tipování zájmových osob a kontrola čínské komunity,“ stojí v dokumentu. Primárním cílem je podle něj hledání sympatizantů ve všech politických stranách, kteří by podporovali sbližování Česka s Čínou, i nevědomě poskytovali neveřejné informace, propagovali zájmy Pekingu a tlumili pro ni nežádoucí spolupráci Česka a Tchaj-wanu.
Obviněný z neoprávněné činnosti pro cizí moc
Zpráva zmiňuje i čínského občana, kterého v lednu česká policie obvinila z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Je prvním stíhaným za tento paragraf v tuzemsku. Jang I-ming byl podle BIS identifikovaný jako příslušník čínské zpravodajské služby, v Česku působil od roku 2022. „Využíval krytí novináře čínského periodika, jež představuje tradiční krycí nástroj využívaný ze strany čínských zpravodajských služeb. Za dobu své přítomnosti v tuzemsku si Jang I-ming vytvořil diverzifikovanou síť zdrojů, skrze které se dostal k citlivým a neveřejným informacím z prostředí českých státních institucí,“ uvádí služba. Vzhledem k tématům, o která se zajímal v rámci svých analýz, jeho činnost podle zprávy směřovala proti zájmům České republiky.
V souvislosti s Pekingem BIS ve výroční zprávě za loňský rok zmiňuje i snahu získávat informace o konferencích zaměřených na témata takzvaných pěti jedů, zejména Tchaj-wanu a Tibetu. „Čína se snaží získávat informace o účastnících či obsahu takových akcí, aby mohla zamezit poškození svého pečlivě budovaného dobrého obrazu. Informace o čínských občanech mohou být dále využity represivními složkami, mimo jiné k nucené repatriaci či spolupráci,“ uvádí.
V roce 2025 podle ní pokračovala i spolupráce na mediální scéně, při níž je čínská produkce distribuována zejména do menších českých médií. „Zachycené čínské mediální příspěvky slouží k ovlivnění vnímání Číny českou veřejností a snaží se zobrazovat jen pozitivní stránku komunistického režimu, zatímco negativní aspekty, jako je pošlapávání lidských práv, utlačování národnostních menšin či teritoriální agrese, jsou záměrně zcela vynechány či popírány,“ dodává BIS.
Kyberútoky
Česko a především jeho diplomacie jsou podle BIS dlouhodobými a pravidelnými cíli kyberšpionážních útoků čínských státních aktérů, přičemž loňský rok nebyl výjimkou. Za významný milník nicméně kontrarozvědka označila veřejné připsání útoku na českou instituci kybernetickému aktérovi konkrétního státu – odkazuje přitom na vyjádření z loňského května, ve kterém vláda Petra Fialy (ODS) připsala odpovědnost za útok na systémy ministerstva zahraničí Číně.
Útok postihl neutajovanou síť ministerstva zahraničních věcí a cílil podle BIS na zisk zájmových informací pro Peking. „Trval minimálně od roku 2022 a skončil v červenci 2024 implementací nezbytných mitigačních protiopatření. České bezpečnostní instituce spolu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost byly schopny určit zodpovědnost za útok s vysokou mírou jistoty,“ popsala BIS.
