Informace

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.

Problémů ve světě přibývá a s tím roste počet lidí, kteří se bojí o svoji budoucnost a bezpečí. S různými konflikty ve světě jsou Evropané stále více znepokojeni globální nestabilitou. Nejsou to však jen války, může za to také informační chaos, ekonomické obtíže nebo třeba klimatické změny. Odborníci zaznamenávají, že lidé pociťují více úzkost a s tím jsou spojené i fyzické problémy. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří své obavy během terapií čím dál častěji zmiňují.

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.

Američtí vyšetřovatelé podle stanice CNN zkoumají podezřelé transakce na takzvaných predikčních trzích. Ty lidem umožňují sázet na nejrůznější příležitosti včetně válek. Právě úspěšné sázky týkající se klíčových rozhodnutí Donalda Trumpa a jejich načasování vzbudily podezření, že sázející o krocích amerického prezidenta věděli s předstihem a k vlastnímu obohacení zneužili důvěrné informace.

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. Budapešť to přitom původně popřela.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.

Lety mezi Blízkým východem a zbytkem světa ohrožuje dopravní chaos, který způsobily bojové operace USA a Izraele nad Íránem i odveta Teheránu. Vzdušné útoky se od soboty dotkly mnoha turistů, kteří v oblasti tráví dovolenou a uvázli i na velkých letištích v regionu. Řada z nich se sdružuje v hotelech nebo se snaží dostat domů pomocí cestovních kanceláří nebo vlád jednotlivých států. Nejdůležitější je podle odborníků v takových situacích zajistit pro sebe a své blízké bezpečí a také základní potřeby, jako je jídlo a pití. A v neposlední řadě sledovat ověřené informace, ale v přiměřeném množství.

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vnímá dezinformace jako jednu z největších výzev pro demokracii v EU více než čtyřicet procent Evropanů. Jako vůbec největší výzvu lidé vidí rostoucí nedůvěru k institucím. Někteří odborníci ale varují, že výsledky studie nemusí být úplně vypovídající. Samotné otázky totiž mohou napovídat, co jako problém vnímají autoři studie.

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.

Filozof a sociolog Václav Bělohradský v pondělním Interview ČT24 hovořil o svobodě slova, názorové ostrakizaci a demokracii. „Svoboda slova není vždy úplná, podléhá aktuálně vládnoucímu režimu slova,“ uvedl. "V Česku neexistuje dominance slova, tedy policejní diskurz, který by někomu zakazoval o něčem mluvit, ale ostrakizace je velmi silná. (...) Vaše výroky jsou často vytlačeny na okraj sféry relevance,“ myslí si Bělohradský. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že se lidstvo čvachtá v digitálních mělčinách, kde se mezi sebou plácají různé informace a dezinformace.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.