Informace

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.

Lety mezi Blízkým východem a zbytkem světa ohrožuje dopravní chaos, který způsobily bojové operace USA a Izraele nad Íránem i odveta Teheránu. Vzdušné útoky se od soboty dotkly mnoha turistů, kteří v oblasti tráví dovolenou a uvázli i na velkých letištích v regionu. Řada z nich se sdružuje v hotelech nebo se snaží dostat domů pomocí cestovních kanceláří nebo vlád jednotlivých států. Nejdůležitější je podle odborníků v takových situacích zajistit pro sebe a své blízké bezpečí a také základní potřeby, jako je jídlo a pití. A v neposlední řadě sledovat ověřené informace, ale v přiměřeném množství.

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vnímá dezinformace jako jednu z největších výzev pro demokracii v EU více než čtyřicet procent Evropanů. Jako vůbec největší výzvu lidé vidí rostoucí nedůvěru k institucím. Někteří odborníci ale varují, že výsledky studie nemusí být úplně vypovídající. Samotné otázky totiž mohou napovídat, co jako problém vnímají autoři studie.

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.

Filozof a sociolog Václav Bělohradský v pondělním Interview ČT24 hovořil o svobodě slova, názorové ostrakizaci a demokracii. „Svoboda slova není vždy úplná, podléhá aktuálně vládnoucímu režimu slova,“ uvedl. "V Česku neexistuje dominance slova, tedy policejní diskurz, který by někomu zakazoval o něčem mluvit, ale ostrakizace je velmi silná. (...) Vaše výroky jsou často vytlačeny na okraj sféry relevance,“ myslí si Bělohradský. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že se lidstvo čvachtá v digitálních mělčinách, kde se mezi sebou plácají různé informace a dezinformace.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Pentagon zrušil akreditace a odebral průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která v minulých dnech odmítla přistoupit na nová pravidla amerického ministerstva obrany pro tisk. Pravidla jim podle nich brání vykonávat práci nezávisle. Žurnalisté specializující se na pokrývání ministerstva obrany a armády tak rovněž museli vyklidit své kanceláře uvnitř Pentagonu. Nová pravila by mohla omezit práva novinářů zjišťovat či zveřejňovat informace, jejichž publikování ministerstvo oficiálně neschválilo, uvádí agentury.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Olomoucký krajský soud v úterý uložil čtyřleté tresty vězení třem mužům napojeným na organizovanou zločineckou skupinu působící na území Ukrajiny, kteří připravovali lidi o peníze z tamních call center. Podle rozsudku pod smyšlenou legendou vystupovali v roli pracovníků českých bank a požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty. Škoda byla vyčíslena na 33 milionů korun.

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

Připravit se na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, má pomoci lidem příručka, kterou připravilo ministerstvo vnitra spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Dostupná je na webu ministerstva. Od října ji v tištěné podobě obdrží všechny domácnosti. Lidé v příručce najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na dřívější obvinění poslance ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády.

Jeden ze tří seniorů v Česku je podle statistik digitálně vyloučený. Tedy nemá internet, chytrý telefon či neumí například použít eRecept ani komunikovat s úřady on-line. Týká se to přibližně 700 tisíc lidí. Další statisíce sice digitální pomůcky mají, ale neumí je efektivně využívat. Zájem o digitální kurzy proto roste.

Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhověl spolku Šalamoun a Obvodní soud pro Prahu 5 mu musí poskytnout informace ze skončeného trestního řízení včetně protokolu o výslechu. Spolek se dožadoval od roku 2018 devíti dokumentů, přičemž soudy mu poskytly plně pouze dva, šest v anonymizované podobě a jeden vůbec. Šlo přitom o dokumenty z veřejného líčení.

Uživatelé sociálních sítí a internetových platforem mají možnost je požádat o svá data podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Přinášíme návod, jak je získat, a vidět tak, jaká data shromáždily. Osobní údaje mohou sloužit společnostem k prodeji cílené reklamy. Jednou z největších společností, která na tom postavila svůj obchodní model, je Meta. Popsali jsme i tři způsoby, jak omezit nakládání s daty pro účely reklamy.

Poté, co se v médiích objevily informace o tom, že personální úřad americké vlády plánuje najmout osobního řidiče pro členy svého vedení, začalo okamžitě vyšetřování s cílem zjistit, kdo tyto interní informace poskytl médiím. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své s děním obeznámené zdroje.