Loňský rok byl mimořádný z hlediska výzev a projektů, uvedla v Událostech, komentářích rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v reakci na kritiku výše odměn managementu univerzity. Vyjádření tiskového oddělení UK, které odměny dávalo do souvislosti s předloňskou střelbou na filozofické fakultě, však podle ní nebylo „šťastné“. Místopředseda akademického senátu školy a jeden ze signatářů dopisu Andrej Farkaš uvedl, že tragická událost se v minulosti použila k překrytí selhání.
Loňský rok byl mimořádný, hájí odměny pro vedení univerzity Králíčková
18 minut
Události, komentáře: Spory kvůli odměnám na Univerzitě Karlově
Otevřený dopis adresovaný Králíčkové a vedení školy reaguje na informaci serveru iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo celkem 11,5 milionu korun. Kritizuje výši odměn i jejich zdůvodnění, kdy mluvčí univerzity Lucie Přívětivá uvedla, že odměny odpovídaly „bezprecedentní a mimořádné situaci, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili“. Jednalo se o reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023, při níž pachatel zabil čtrnáct lidí.
Dopis podepsalo asi tři sta pracovníků, 1500 studentů a 850 absolventů a příznivců univerzity. Vyjádření označili za cynický výsměch. V dopise signatáři poukazovali i na dlouhodobé podfinancování některých fakult.
„Vyjádření tiskového oddělení nebylo šťastné, ale týkalo se toho, že ten rok byl opravdu mimořádný – loňský rok znamenal pro univerzitu celou řadu jiných výzev,“ uvedla Králíčková s tím, že kromě vypořádání se s tragickou střelbou v prosinci 2023 měla univerzita také spoustu „mimořádných úkolů“ v oblasti rozvoje, rozvojových projektů a bylo také nutné připravit se na novelu zákona o vysokých školách a další úkoly, které byly pro ten rok specifické.
Na otázku, zda šly vysoké odměny například poradenským centrům či akademikům, kteří pomáhali bezprostředně po střelbě a poté při návratu do škol, rektorka odpověděla, že odměny, které byly rozdělovány v únoru, putovaly k členům ústředního krizového štábu, tedy jak lidem z vedení univerzity, tak těm, kteří zasedali v ústředním krizovém štábu z vedení filozofické fakulty.
„To byla jedna část, pak samozřejmě hospodaří jednotlivé fakulty, mají své vlastní možnosti odměňovat,“ podotkla s tím, že v jejích rukách je například možnost ocenit tým, který je spojen s ústředním krizovým štábem, což se stalo. Dodala, že řešení následků tragédie probíhalo také mnoho měsíců poté a probíhá dosud. „Proto ty odměny, které na různých fakultách a směřovaly k různým příjemcům, mohly probíhat i v průběhu roku,“ dodala.
Farkaš: Tragická událost se použila k překrytí selhání
Farkaš podotkl, že vyjádření mluvčí univerzity, za které se rektorka omluvila, bylo cynické a nemělo padnout. Druhou věcí je ale podle něj to, že tragická událost se použila už v minulosti na to, aby se překryla selhání. „Jako akademický senát jsme v listopadu minulého roku zahájili mimořádnou kontrolu hospodaření právě období kolem tragické události na filozofické fakultě a paní rektorka na začátku hovořila o tom, že tuto kontrolu nesmíme otvírat, abychom neretraumatizovali jednotlivé zaměstnance,“ uvedl.
Zmínil, že poté, co se dostali k jednotlivým pochybením, tak jim bylo řečeno, že se stala jen v souvislosti s tragickou událostí, což podle něj není pravda, protože závažná pochybení odhalili i před střelbou. Farkaš podotkl, že právě problém se získáváním některých materiálů byl důvod, proč podal žádost o poskytnutí informací podle zákona.
Králíčková se proti tomu ohradila. „Rozhodně nemůže být řeč o tom, že bych chtěla tu kontrolu zastavit,“ uvedla s tím, že na mimořádné schůzi senátu slíbila poskytnout údaje. „Byli jsme dokonce žádáni o materiály, které se týkaly předešlých let, a ty jsme poskytli,“ dodala. Poukázala však na to, že v některých materiálech byly osobní údaje a je podle ní potřeba vyvažovat, co z hlediska ochrany osobních údajů poskytovat.
V souvislosti s ohodnocením, které vedení univerzity a jednotlivých fakult má, uvedla, že je to v mezích toho, co se na podobných institucích s podobnou velikostí ve mzdách objevuje. Poukázala také na to, že v minulém roce bylo vynaloženo i úsilí o narovnání odměňování a péči o doktorandy. Farkaš zmínil, že vrcholový management si zaslouží patřičné ohodnocení, ale musí být viditelná práce za tím. Podle něj by také prorektoři neměli mít vyšší odměny než děkani, protože mají nižší zodpovědnost.
Na otázku, zda bude Farkaš navrhovat odvolání rektorky, uvedl, že by se měla postavit před akademickou obec na nejbližší schůzi senátu a věc vysvětlit. „Já jsem jen jedna sedmdesátina senátu. Je to kolektivní orgán, bude to záviset na tom, co paní rektorka řekne a jestli její odpovědi akademický senát vyhodnotí jako dostatečné,“ podotkl. Králíčková uvedla, že cítí podporu od desítek či stovek lidí napříč univerzitou i mimo ni.
O odměny členů kolegia rektorky se Farkaš zajímal v souvislosti s kontrolou hospodaření, kterou akademický senát vyhlásil minulý podzim. Ta se zabývala mimo jiné možným střetem zájmů bývalého člena kolegia rektorky a bezpečnostního experta Otomara Slámy. Ten byl po předloňské střelbě na fakultě vedoucím krizového štábu. Zároveň podle MF Dnes jeho firma Crowd Safety získala zakázku na ostrahu budovy fakulty, která po útoku zůstala do začátku letního semestru uzavřena. Kontrolorům vadila nedostatečná reakce na to, že Sláma mohl být ve střetu zájmů.
