Loňský rok byl mimořádný, hájí odměny pro vedení univerzity Králíčková

Nahrávám video

Loňský rok byl mimořádný z hlediska výzev a projektů, uvedla v Událostech, komentářích rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v reakci na kritiku výše odměn managementu univerzity. Vyjádření tiskového oddělení UK, které odměny dávalo do souvislosti s předloňskou střelbou na filozofické fakultě, však podle ní nebylo „šťastné“. Místopředseda akademického senátu školy a jeden ze signatářů dopisu Andrej Farkaš uvedl, že tragická událost se v minulosti použila k překrytí selhání.

Otevřený dopis adresovaný Králíčkové a vedení školy reaguje na informaci serveru iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo celkem 11,5 milionu korun. Kritizuje výši odměn i jejich zdůvodnění, kdy mluvčí univerzity Lucie Přívětivá uvedla, že odměny odpovídaly „bezprecedentní a mimořádné situaci, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili“. Jednalo se o reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023, při níž pachatel zabil čtrnáct lidí.

Dopis podepsalo asi tři sta pracovníků, 1500 studentů a 850 absolventů a příznivců univerzity. Vyjádření označili za cynický výsměch. V dopise signatáři poukazovali i na dlouhodobé podfinancování některých fakult.

„Vyjádření tiskového oddělení nebylo šťastné, ale týkalo se toho, že ten rok byl opravdu mimořádný – loňský rok znamenal pro univerzitu celou řadu jiných výzev,“ uvedla Králíčková s tím, že kromě vypořádání se s tragickou střelbou v prosinci 2023 měla univerzita také spoustu „mimořádných úkolů“ v oblasti rozvoje, rozvojových projektů a bylo také nutné připravit se na novelu zákona o vysokých školách a další úkoly, které byly pro ten rok specifické.

Na otázku, zda šly vysoké odměny například poradenským centrům či akademikům, kteří pomáhali bezprostředně po střelbě a poté při návratu do škol, rektorka odpověděla, že odměny, které byly rozdělovány v únoru, putovaly k členům ústředního krizového štábu, tedy jak lidem z vedení univerzity, tak těm, kteří zasedali v ústředním krizovém štábu z vedení filozofické fakulty.

„To byla jedna část, pak samozřejmě hospodaří jednotlivé fakulty, mají své vlastní možnosti odměňovat,“ podotkla s tím, že v jejích rukách je například možnost ocenit tým, který je spojen s ústředním krizovým štábem, což se stalo. Dodala, že řešení následků tragédie probíhalo také mnoho měsíců poté a probíhá dosud. „Proto ty odměny, které na různých fakultách a směřovaly k různým příjemcům, mohly probíhat i v průběhu roku,“ dodala.

Farkaš: Tragická událost se použila k překrytí selhání

Farkaš podotkl, že vyjádření mluvčí univerzity, za které se rektorka omluvila, bylo cynické a nemělo padnout. Druhou věcí je ale podle něj to, že tragická událost se použila už v minulosti na to, aby se překryla selhání. „Jako akademický senát jsme v listopadu minulého roku zahájili mimořádnou kontrolu hospodaření právě období kolem tragické události na filozofické fakultě a paní rektorka na začátku hovořila o tom, že tuto kontrolu nesmíme otvírat, abychom neretraumatizovali jednotlivé zaměstnance,“ uvedl.

Zmínil, že poté, co se dostali k jednotlivým pochybením, tak jim bylo řečeno, že se stala jen v souvislosti s tragickou událostí, což podle něj není pravda, protože závažná pochybení odhalili i před střelbou. Farkaš podotkl, že právě problém se získáváním některých materiálů byl důvod, proč podal žádost o poskytnutí informací podle zákona.

Králíčková se proti tomu ohradila. „Rozhodně nemůže být řeč o tom, že bych chtěla tu kontrolu zastavit,“ uvedla s tím, že na mimořádné schůzi senátu slíbila poskytnout údaje. „Byli jsme dokonce žádáni o materiály, které se týkaly předešlých let, a ty jsme poskytli,“ dodala. Poukázala však na to, že v některých materiálech byly osobní údaje a je podle ní potřeba vyvažovat, co z hlediska ochrany osobních údajů poskytovat.

V souvislosti s ohodnocením, které vedení univerzity a jednotlivých fakult má, uvedla, že je to v mezích toho, co se na podobných institucích s podobnou velikostí ve mzdách objevuje. Poukázala také na to, že v minulém roce bylo vynaloženo i úsilí o narovnání odměňování a péči o doktorandy. Farkaš zmínil, že vrcholový management si zaslouží patřičné ohodnocení, ale musí být viditelná práce za tím. Podle něj by také prorektoři neměli mít vyšší odměny než děkani, protože mají nižší zodpovědnost.

Na otázku, zda bude Farkaš navrhovat odvolání rektorky, uvedl, že by se měla postavit před akademickou obec na nejbližší schůzi senátu a věc vysvětlit. „Já jsem jen jedna sedmdesátina senátu. Je to kolektivní orgán, bude to záviset na tom, co paní rektorka řekne a jestli její odpovědi akademický senát vyhodnotí jako dostatečné,“ podotkl. Králíčková uvedla, že cítí podporu od desítek či stovek lidí napříč univerzitou i mimo ni.

O odměny členů kolegia rektorky se Farkaš zajímal v souvislosti s kontrolou hospodaření, kterou akademický senát vyhlásil minulý podzim. Ta se zabývala mimo jiné možným střetem zájmů bývalého člena kolegia rektorky a bezpečnostního experta Otomara Slámy. Ten byl po předloňské střelbě na fakultě vedoucím krizového štábu. Zároveň podle MF Dnes jeho firma Crowd Safety získala zakázku na ostrahu budovy fakulty, která po útoku zůstala do začátku letního semestru uzavřena. Kontrolorům vadila nedostatečná reakce na to, že Sláma mohl být ve střetu zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
18:42Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 1 hhodinou

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 3 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 5 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 6 hhodinami
Načítání...