Filozofická fakulta

Za schvalování loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a přípravu vraždy svých spolužaček si mladistvá dívka odpyká dvouletý trest vězení. Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek brněnského krajského soudu, proti kterému se odvolala. Případ se odehrál v Jihomoravském kraji, krajský soud vynesl rozsudek 12. srpna. Jednání u vrchního soudu bylo kvůli věku obžalované kromě vyhlášení rozhodnutí neveřejné.

Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla rektorka UK Milena Králíčková na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Pro zvýšení odolnosti vysoké školy vzniká nové Centrum resilience. Zástupci univerzity i někteří pozůstalí si odpoledne oběti střelby připomněli minutou ticha a položením květin u dočasného pomníku.

Univerzita Karlova (UK) podá stížnost proti usnesení, kterým bylo odloženo vyšetřování případu tragédie na Filozofické fakultě UK. Škola požaduje úplné došetření všech souvislostí útoku i jemu předcházejících událostí. Informovala o tom v pondělí na svém webu. V pátek uplyne půl roku od střelby, při které přišlo o život čtrnáct lidí. O stížnosti bude rozhodovat státní zastupitelství.

Uběhly už čtyři měsíce od střelby na filozofické fakultě v Praze a pozůstalí dodnes nemají jistotu, zda rozsahu tragédie nemohla policie zabránit. Otázky padají, odpovědi ne. Čeká se na konec vyšetřování. Ve čtvrtek pozůstalí přišli i do sněmovny, aby se zeptali těch, kdo případ vyšetřují. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Na pozvání Knihovny Václava Havla přicestovala do Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Setkala se jak se svým českým protějškem Petrem Pavlem, tak i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve večerních hodinách pak měla na programu premiéru filmu o Václavu Havlovi. Návštěva začala na Palachově náměstí před hlavní budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam slovenská prezidentka přišla uctít památku obětí prosincové střelby. V projevu také uvedla, že rozumí důvodům, proč tuzemská vláda neuspořádala mezivládní konzultace se slovenským kabinetem.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal letní semestr. Po prosincové tragédii, při které střelec v sídle fakulty zabil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, se studenti a zaměstnanci vrací k akademickému životu v hlavní budově instituce. Budova na náměstí Jana Palacha se bude využívat s výjimkou čtvrtého patra, které zůstává uzavřené. Příchozí mohou využít služeb krizových interventů a škola také posílila ochrannou službu v budově. Informovala o tom proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Od 19. února se Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) vrací k běžnému výukovému režimu. Učit se bude většina předmětů, a to i v hlavní budově, kde došlo nedávno ke střelbě. České televizi to potvrdila proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Desítky lidí se po koncertu v pražském Rudolfinu sešly u pietního ohně, který hoří na náměstí Jana Palacha za oběti a zraněné při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro zájemce byla na místě připravená dřívka, na která mohli napsat vzkaz či přání a přiložit je do ohně. Ten se postupně nechá vyhasnout. Před Vánocemi v sídle fakulty pachatel zavraždil 14 lidí, dalších 25 lidí zranil. Rozloučení pietním ohněm je zakončením akce Měsíc pro fakultu, jejímž cílem bylo navrátit akademický život na náměstí a pomoci lidem, aby se s tragédií vyrovnali.

V neděli uplynul měsíc od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde útočník zabil 14 lidí a dalších 25 zranil. Událost, která zasáhla celé Česko a vyvolala ohlas i v zahraničí, připomněl dokument České televize, který přinesl mimo jiné svědectví tajemnice fakulty Zdeňky Filipové nebo studenta historie Tomáše Hercíka, který pomáhal zasahujícím policistům zorientovat se v budově fakulty. Dokument připravili redaktoři Richard Samko a Johana Šulcová.

Policie i ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze vzhledem ke krizové situaci komunikaci zvládly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po policejním prezidentovi bude chtít, aby byla pro případ tragických událostí lépe nastavena komunikace s takzvanými měkkými cíli.

Policie při hledání mladíka, který později střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zvolila adekvátní prostředky, řekl na tiskové konferenci šéf policejního úřadu vnitřní kontroly Michal Tikovský. Zásah prověřuje i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík uvedl, že policie se rozhodla založit pracovní skupinu Střelec, která by do budoucna mohla zajistit efektivnější prověřování a vyšetřování typově shodných případů. Policejní prezident Martin Vondrášek zmínil mezi možnými oblastmi pro zlepšení mimo jiné zvýšení analytických schopností policie, rozšíření střelecké přípravy mimo prvosledové hlídky a pokračování v komunikaci s provozovateli měkkých cílů.

Kriminalisté zveřejnili chronologický popis událostí související s tragickou střelbou v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Informovali o tom, jak zásah na místě 21. prosince loňského roku probíhal. Detaily popsal ředitel Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR Michal Tikovský.

Památku obětí čtvrteční střelby v Praze celý den přicházeli lidé uctít před budovu rektorátu Univerzity Karlovy a také před filozofickou fakultu na Palachově náměstí, kde se hrůzný čin stal. Pietní místa vznikala ale i na dalších místech v republice. V sobotu se pak bude konat v katedrále svatého Víta za oběti bohoslužba. Češi na pomoc zasaženým čtvrtečním útokem vybrali desítky milionů korun.

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Pracovníci vysokých škol budou stávkovat. Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil stávku na úterý 17. října. Většinou bude mít výstražný charakter a potrvá hodinu, ale na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a některých fakultách Univerzity Karlovy potrvá celý den. Odboráři chtějí dosáhnout navýšení částky určené na financování vysokého školství v Česku.

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Na pietních místech na nádvoří Karolina i před Národním muzeem v Praze, která upomínají na oběť Jana Palacha, přibývalo během pondělí květin. Palach se v roce 1969 zapálil ve snaze povzbudit společnost v době počínající normalizace a sovětské okupace. Den památky Jana Palacha je významným dnem České republiky.

Univerzita Hradec Králové (UHK) po dvouleté rekonstrukci otevřela budovu filozofické fakulty na náměstí Svobody v centru města. Celková investice včetně přístavby budovy a vybavení činí 216 milionů korun se započtením daně. Při znovuotevření objektu o tom informovali zástupci vysoké školy. Stavba začala v září 2020, práce zajistila firma Metrostav.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.