Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla rektorka UK Milena Králíčková na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Pro zvýšení odolnosti vysoké školy vzniká nové Centrum resilience. Zástupci univerzity i někteří pozůstalí si odpoledne oběti střelby připomněli minutou ticha a položením květin u dočasného pomníku.
Oběti střelby na filozofické fakultě připomíná pomník. Vzniká centrum odolnosti
Události: Půl roku od střelby na FF UK (zdroj: ČT24)
Králíčková požádala média o maximálně etický přístup. Je podle ní potřeba uvědomit si množství emocí, které v pozůstalých a zraněných zprávy o tragédii vyvolávají. Centrum resilience, tedy odolnosti, není podle rektorky jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity.
Centrum vzniká podle jeho koordinátora Jana Tesárka i v reakci na doporučení expertů. Odolnost je podle něj soubor schopností a informací, které má společnost k tomu, aby zvládla náročné situace, lze ji podle něj aktivně rozvíjet. Osvojení dovedností je podle něj důležité i pro uplatnění na pracovním trhu.
Centrum se chce podle Tesárka věnovat především rozvoji informačního bezpečí a podpoře připravenosti lidí, zároveň hodlá spolupracovat s bezpečnostním odborem univerzity. Podpořit by také mělo vzdělávání lidí například v první pomoci, ve schopnosti reagovat na závažné krize u sebe či blízkých nebo zpracovávat emoce v náročných situacích.
Zástupci vedení fakulty a univerzity věří, že sdílení informací a zkušeností z uplynulých šesti měsíců by mohlo být přínosné pro instituce, které by se v budoucnosti věnovaly podobným událostem. Zkušenosti je podle děkanky FF UK Evy Lehečkové nutné nezapomenout. Potřeba různorodé podpory, například té psychické, je podle ní dlouhodobá. Jaké jsou potřeby lidí na fakultě, zjišťovalo vedení dotazníky. Z těch nyní vyhodnocuje, co bude nutné udělat v zimním semestru.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková o půlroce po střelbě (zdroj: ČT24)
Podobně se vyjádřila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Skvěle fungoval krizový štáb paní rektorky. Jsem velmi vděčná, že všem zasaženým byla jak v ten krizový moment, tak v uplynulých šesti měsících, zajištěna psychosociální podpora, krizová a odborná pomoc. Věřím, že většina zasažených nezůstala osamocena a měla šanci se opřít o služby odborníků, což je opravdu velmi důležité,“ zdůraznila.
Podle Lehečkové je důležitá i dlouhodobá podpora komunitního života na fakultě. Připomněla různé studentské akce, jejichž cílem bylo navrátit akademický život na fakultu. Pro zvládnutí podobných situací je podle proděkanky FF UK Andrey Hudákové nutné mít dobře nastavené systémy, například psychosociální podpory nebo práce se studenty se speciálními potřebami. Důležité je podle Hudákové i to, aby vyučující uměli pracovat s různorodými skupinami studentů.
Děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková hodnotí uplynulý půlrok po střelbě na fakultě (zdroj: ČT24)
Důležité byly podle ní i webové semináře, které na začátku ledna absolvovali učitelé fakulty. Ty jim podle Hudákové pomohly při komunikaci a prvním setkání se studenty po tragédii. Fakulta podle ní dál bude pokračovat v canisterapii a hipoterapii, tedy terapii s pomocí psa a koně. Důležité je podle proděkanky i posilování takzvaných měkkých dovedností, mezi které patří například schopnost komunikovat, společně pracovat a řešit problémy.
Podpora mladých lidí
Laurenčíková a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) také předloží Bezpečnostní radě státu (BRS) a vládě návrhy týkající se psychosociální podpory mladých lidí. Zmocněnkyně zmínila, že podle zahraničních dat má až 72 procent pachatelů hromadné střelby negativní zkušenosti z dětství, šedesáti procent se týkala fyzická či on-line šikana, 42 procent pak zažívalo násilí v rodině. „Jsem ráda, že ve spolupráci s ministerstvem vnitra máme šanci vládě představit návrh opatření, která míří do úrovně systémové prevence a reagují na zahraniční data,“ dodala.
Rakušan řekl, že materiály představí nejprve BRS a mají zajistit určitou „bezpečnou cestu dětstvím“. „Chceme vytipovat ve spolupráci s ministerstvy školství a práce a sociálních věcí důležité okamžiky, kdy by měl systém umět reagovat. Kdy jsou jasné vzorce, že někdo volá o pomoc, rodina vykazuje patologie, dítěti se objektivně nedaří dobře,“ uvedl. Cílem by pak měla být profesionální pomoc na základě funkčních postupů. Čerpat lze přitom ze zahraničních zkušeností, podotkl.
Primátor hlavního města Prahy k památce obětí střelby na FF UK (zdroj: ČT24)
Památník obětem střelby
Zástupci Univerzity Karlovy odpoledne také představili dočasný pískovcový památník obětem na náměstí Jana Palacha. Venkovní pomník je asi tři metry vysoký, jedná se o přírodní plastiku. Sloužit má především veřejnosti.
Dočasný pomník je pískovec, záměrem fakulty bylo to, aby byl co nejméně opracovaný. „Neopracovaný kámen je tak trochu vyjádřením naší zatím nezpracované ztráty,“ řekla Králíčková. Zástupci fakulty už dříve přiblížili, že si v něm každý může najít svůj význam. Na podstavci pomníku je QR kód, který odkazuje na medailonky obětí na webových stránkách školy. Podle Králíčkové jsou medailonky velmi individuální.
Pro vytvoření trvalého pietního místa bude podle Králíčkové potřeba, aby měli všichni ztrátu více zpracovanou. Na tom, kde přesně by mělo být a jak by mělo vypadat, se chce škola domluvit s rodinami obětí. Individuální prožívání je podle ní velmi různé. „Chceme tomu nechat čas,“ dodala.
Tragickou událost připomíná i takzvané tiché místo ve čtvrtém patře hlavní budovy, které bylo při střelbě a následném policejním zásahu nejvíce poničené. Dvě místnosti, ve kterých umíraly oběti prosincové střelby, a spojovací chodba mají fungovat jako pietní místa do konce roku, uvedli již dříve zástupci fakulty. Lidé v nich najdou kovové studánky, kameny nebo například květiny.
Nejasnosti ohledně postupu policie
Dál se řeší některé nejasnosti kolem policejního zásahu při střelbě na fakultě. Její děkanka popřela, že by nebyl hned dostupný kamerový záznam v budově na náměstí Jana Palacha. Ředitel pražské policie tím zdůvodňoval, proč nebylo možné zjistit, že střelec vešel do školy těsně před hlídkou.
„Určitě by to bylo možné, pokud by o to policie v ten moment požádala. Vedení fakulty – jak všichni víme z naší časové osy – sedělo o patro výš a jednali jsme. Tak tohle byla jedna z možností, kterou jsme mohli zařídit,“ uvedla Lehečková.
Policejní mluvčí Ondřej Moravčík ale tvrdí, že přítomnost osoby kompetentní k tomuto kroku se za součinnosti s vedením fakulty podařilo do budovy sehnat až ve večerních hodinách. „Sama obsluha kamerového systému policistům sdělila, že jde o starý systém. Zajistit kamerové záznamy z požadované doby se podařilo až druhý den,“ dodal.
O sporných okamžicích chce dál diskutovat opoziční hnutí ANO. Na jeho žádost svolala předsedkyně sněmovny na příští středu mimořádnou schůzi. Hnutí dlouhodobě usiluje o zřízení vyšetřovací komise k policejnímu zásahu.